Do kin právě vstupuje úspěšný slovenský politický thriller Sviňa. Filmový scénář vznikl podle stejnojmenného knižního bestselleru spisovatele Arpáda Soltésze (ten je zároveň investigativním novinářem a ředitelem Investigativního centra Jána Kucjaka).
Rudolf Biermann se poprvé ocitl kromě už tradiční producentské role (Skleněný pokoj, Masaryk, Zahrada) také v roli režiséra a scenáristy, a to společně s Marianou Čengel Solčanskou, která má za sebou už jiný snímek s politickou tématikou nazvaný Únos.
V synopsi snímku Sviňa sice nepadne jediná zmínka o Slovensku a všechna jména, která zazní, jsou pozměněna, ale podle schématického nástřelu událostí, je jasné, kterých kauz se příběh týká. Necelých sto minut pak vygraduje vraždou mladého novináře Ondry (Andrej Remenik) a jeho snoubenky.
Snímek začíná poetickým prologem o Peršanu Gaumátovi, po jehož zavraždění vypukly revolty po celé říši. Autoři tak předkládají metaforu vraždy Jána Kucjaka a jeho snoubenky (studentka archeologie), která se odehrála před dvěma lety.
Ve snímku se pak vracíme do roku 1999 a sledujeme řadového politika Boba (Marko Igonda), kterému podnikatel Wagner (Jozef Vajda) „nabídne“ postup do „dalšího levelu“. Pak přichází skok do roku 2012 a s ním i parlamentní volby, které mění nenápadně situaci v zemi. Bobo už se potom na plátně brodí bahnem vysoké politiky pod dusivou vládou peněz, hladem po moci, pohrdáním a pocitem všemocnosti. Součástí mozaiky je i obchod s bílým masem v součinnosti s resocializačním zařízením a snaha o podporu ze strany církve.
Sviňa sice vypráví příběh plný hnusu, ale dělá to poměrně schématicky. Vůbec v divákovi neprobouzí ani v náznacích pocit rozporuplnosti nad jednotlivými postavami. Nakonec by se film dal vnímat jako lehká agitace zvlášť poté, kdy Slovensko za necelé dva týdny čekají parlamentní volby. Na obhajobu slovenských tvůrců ale také říkám, že kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. A závěrem si dovolím vypůjčit ještě slova režisérky Solčanské, která k filmu řekla, že sice nemá moc změnit svět, ale alespoň se může svobodně vysmát lidské hlouposti, což se v očích mnoha slovenských diváků povedlo.
Zaměříme-li se na herecké výkony filmu, pak je to rozhodně Jozef Vajda, který ze svého Wagnera dovedl „vyrobit“ samolibého podnikatele bez skrupulí a špetky vychování, a Diana Mórová v roli ředitelky zařízení, kde jsou koncentrována děvčata pro „potřeby“ politiků.
Co se ale nepovedlo, je nostalgicky působící závěr filmu s pohledy na krajinu s tesklivě znějícící starou slovenskou písní interpretovanou kapelou Hrdza.
-
60%
-
50%
-
70%
-
65%
-
50%
Sviňa (2020)
Přesto všechno je nutno říct, že na Slovensku zabodovala Sviňa slušně, bavíme-li se o návštěvnosti. Ta hned za první víkend dosáhla téměř sta tisíce diváků. Je to zřejmě z velké části důsledek zvědavosti spojené s rozjitřenými emocemi docela nedávných událostí. Přestože trailer jen na našem kanále vidělo čtvrt milionu diváků, nejsem si jistá, jak může snímek zabodovat v Česku. Necháme se překvapit. Slovensko zase není tak daleko a v příběhu se dá najít několik paralel se situací v Česku. I když u nás se novináři nevraždí. A doufejme, že ani nebudou.
foto/video: CinemArt © 2020