“Na žádnej ťukes nemáte, jste dřeváci, a proto taky hrajete vokres!” Tak své svěřence v šatně motivuje velmi svérázný kouč Pepik Hnátek. Slavoj Houslice se vrací a z obrazovky rovnou na stříbrná plátna! Televizní seriál OKRESNÍ PŘEBOR se v podstatě už v průběhu svého uvedení na televizní obrazovce stal fenoménem a nebojím se říct, že snad i kultem. A tak se s posvěcením NOVY fotbalisté Houslic vydali na svůj spanilý zápas po českých kinech. A nutno dodat že jim to na plátně sluší. A troufám si tvrdit že producenti tentokrát neprohloupí.
Televizní seriál začíná v podstatě tam, kde film končí. Tedy smrtí trenéra Hnátka. Ti z vás, kteří seriál neviděli, mohou tedy plynule navázat po návštěvě kina. (Vyšel už na DVD).
Pepik Hnátek (Miroslav Krobot) je vpravdě samorost, pro fotbal by udělal vše a určitě by pro něj i zemřel – taky se tak stane. Ale fatální události předchází spletitý příběh o jeho umanutosti a nesnesitelnosti, korunovaný skvělým hereckým koncertem jeho představitele. Krobot je typ herce, který stačí “že je”. Myslím, že by dokonale zastoupil legendárního Rudolfa Hrušínského ve Vesničce, kdyby trochu ubral na morousovském výrazu. Tak skvělý mám z jeho filmových kreací pocit.
Na plátně samozřejmě uvidíme i předsedu Slavoje Orla v podání Luďka Soboty, který opět potvrzuje, že když se nepitvoří, může se stát i skvělým charakterním hercem, který pobaví a dokonale hláškuje a glosuje, když mu Prušinovský napíše výborné repliky, nepřijdete ani o pokladníka Hovorku (Pavel Kikinčuk) nebo maskota mužstva, zdravotníka Ádu Větvičku (Leoš Noha). Luňák (Ondřej Vetchý), Kužel (David Novotný) nebo brankář Kája (Jakub Kohák) jsou pochopitelně samozřejmostí.
Scénáristovi a režisérovi Janu Prušinovskému se i tentokrát povedlo “nastavit zrcadlo” a to doslova. Všimli jste si, že mají u nás největší diváckou oblibu filmy a především komedie, které poněkud zesměšňují nás samé a tak trochu karikují prostředí, které všichni známe? Takže v tom nejlepším se dá Okresní přebor postavit vedle Troškových zemědělských komedií či Papouškovy Homolkovské ságy. Či pokud vám výše jmenované trilogie přijdou jako srovnání nepřesné, možná se blíží spíš k Formanovým začátkům typu Hoří, má panenko. Tohoto srovnání se také nebojím, režisér si ho zaslouží.
Prušinovský se seriálem, ale i filmem dokázal dát tomuhle zvláštnímu českému pseudožánru nový drive a šťávu. Vybral si skvělé obsazení, kameramana i hudebního skladatele. Vše do sebe vzájemně dobře zapadá. To, že z plátna čiší historie neexistujícího klubu, který dostal i vlastní brand je pouze potvrzením toho, že pánové vědí co dělají.
Film by pochopitelně neutáhl drobné epizodky, rozvrstvené po ploše 16ti dílného seriálu. Takže vsadit na příběh trenéra a dotvořit tak mytologii mužstva byl skvělý tah. Trenér Hnátek je opravdu blázen, v tom nejlepším slova smyslu a tak vás následující dialog snad ani nemůže překvapit:
Kardiochirurg: “To opotřebované srdíčko vyřízneme a dáme místo něj nějaký zdravý, silný, co?”
Hnátek: “Kdy?”
Kardiochirurg: ”Musíme počkat na dárce, to může být třeba za týden nebo i za rok”.
Hnátek: “Musí to bejt v zimní přestávce!”
Je to vlastně úplně normální, protože není problém uvěřit, že pár takových Hnátků se po celé zemi najde určitě dost. Absurdita některých scén a duševních pochodů vesnických fotbalových matadorů je prostě uvěřitelná.
Film tentokrát není pouhou komedií, ale má i trpké chvilky, především v souvislosti s Hnátkovou nemocí, vztahem k vlastní ženě, která stojí v jeho hodnotovém žebříčku na třetím místě. První je fotbal, pak zase fotbal a pak možná vlastní žena.
I když není Okresní přebor bůhvíjak výpravný a možná i trochu ztuhlý, tak dokonale filmově utáhne původně televizní látku. Ano, fenomén Okresního přeboru je natolik silný.
Prušinovský umí skvěle navodit atmosféru a prostředí vesnického bezčasí, tak aby mu rozuměl úplně každý. Pravý vesničan si známé prostředí skvěle užije a městský divák do něj dokonale zapadne a vyžívá se v něm.
Čistá, chytrá, hláškující komedie. Není Vejdělkovská, není Hřebejkovská ani Renčovská, je PRUŠINOVSKÁ. A to mi rozhodně dává naději, že se zrodil konečně režisér, který to s českým filmem myslí vážně, je chytrý, originální a pokud bude dalším režisérským magnetem návštěvnosti, bude to jenom dobře.
Okresní přebor je bezkonkurenčně nejvtipnější českou komedií od dob stylizovaných PELÍŠKŮ.
Alex, totalfilm.cz
Foto: Bontonfilm, Mediapro Pictures, © 2012
UKÁZKA Z KNIHY:
“Dneska kozy nepíchám, pane Drahoš, “ řek Áda dalšímu ve frontě na vočkování proti vzteklině, ale dědek Drahoš byl nahluchlej, a tak Větvička musel vstát vod stolku a vodvect ho stranou, přičemž mu eště do ucha „zařval: “Dneska píchám psy.”
Jenže v tu chvíli si všim, že se frontou dopředu dere Pepik.
”Hajzle!” ucedil směrem k veterináři. Áda se pokoušel vomlouvat, ale Hnátek si toho samozřejmě nevšímal, svalil ho na zem a už mu šel po ruce: “Dej to sem!”
“Ne, to nemůžete,” vykřik třesoucím se hlasem Áda. Pepik vyhecovanej psím štěkotem nedbal a vrazil Větvičkovi jehlu do zadku. Jak do něj vyprázdnil stříkačku, tak jako by do něj zas rázem vešel klid. Narovnal se, fronta se rozestoupila a von klidně vodešel.
Celýmu tomudle výstupu předcházelo pár událostí, kerý začaly debatou hráčů a funkcionářů Slavoje Houslice v Matějkově hospodě.
“Nemůžeme Pepu jen tak bez důvodu vodstavit,” zastával se Orel Hnátka, dyž se na něj najednou všichni slítli jak supi. Protože v jeho nepřítomnosti se Pepy chlapi tolik nebáli.
© Media Pro Pictures, Mladá Fronta, zákaz kopírování