Zahraniční recenze vyzdvihují především herecký výkon Meryl Streepové. Film jako takový příliš uznání u některých recenzentů nesklidil. Příliš to nechápu a nenechám se jimi ovlivnit, protože pro mne osobně byl snímek zážitkem a čerstvá držitelka Oscara si svého „zlatého hocha“ beze zbytku zaslouží. Byla úchvatná.
Margharet Thatcherová, bývalá premiérka, které je dnes přes 80 let, snídá doma na Chester Square v Londýně. Ačkoliv je její manžel Denis už několik let po smrti, její rozhodnutí konečně vyklidit skříň s jeho věcmi spustilo moře vzpomínek. Denis je loajální, Margret miluje, zjevuje se jako kdyby byl živý – věrný, milující manžel.
Tak začíná film, který není jen snůškou životních dat a biografických faktů, ale díky propojení současnosti a minulosti zajímavým náhledem do soukromí této výrazné historické osobnosti. Překvapivě je snímek spíš apolytický, protože se opravdu ve zvýšené míře věnuje duševním pochodům a citům hlavní postavy.
Určitě se nedá říct, že by se jednalo o scénáristický skvost, ale mohlo to dopadnout mnohem hůř. Snímek nesklouzl k čisté popisnosti, na život Margaret Thatcherové nahlíží se značnou dávkou kritičnosti a nejedná se tedy o čistou oslavu jejího profesního života či povahy.
Meryl Streepová je, jak už jsem na psal na začátku úchvatná. Nevím, která část jejího výkonu je lepší, zda Margaret v plné profesní i lidské síle, či bývalá premiérka s halucinacemi na sklonku života. Nutno dodat že Streepové výkon dokonale doplnili i maskéři, kteří si svého Oscara dnes v noci také velmi zasloužili. Maska je naprosto přirozená, i když dlužno dodat, že herečka formátu Streepové by si jistě poradila i bez ní.
To co ve filmu předvádí, skvěle kryje nedokonalosti scénáře i režie Phyllidy Lloydové, která přeci jen trochu tápe. Ostatně není asi jednoduché „přešaltovat“ od muzikálové komedie (Mamma mia!) k čistému biografickému dramatu.
I ostatní herci a především Jim Broadbent (Denis) jsou přesní a perfektní.
ŽELEZNÁ LADY není dokonalý film, ale díky MERYL STREEP je už teď nezapomenutelný.
ALEX, totalfilm.cz
Fotografie/Video: (c) BIOSCOP 2012. Všechna práva vyhrazena.
PREMIÉRA 1. BŘEZNA 2012 (BIOSCOP)
Drama / Životopisný
Velká Británie, 2011, 105 min
Režie: Phyllida Lloyd
Hudba: Thomas Newman
Hrají: Meryl Streep, Jim Broadbent, Anthony Head, Richard E. Grant, Olivia Colman, Roger Allam, Julian Wadham, Harry Lloyd
Margaret Thatcherová byla první a zatím jedinou ženou – premiérkou Velké Británie. V této funkci byla tři období, tím se také stala nejdéle vládnoucí britskou premiérkou dvacátého století.
Přehled důležitých dat
1925
se narodila jako dcera majitele obchodu s potravinami ve městě Grantham.
1943
přijata na studium chemie na Oxford University.
Předsedkyně studentského Konzervativního sdružení
Konec 40. let 20. st.
Pracuje jako chemik ve výzkumu.
1950
Kandiduje do parlamentu za Konzervativní stranu za okres Dartford – volby prohraje.
1951
Provdá se za úspěšného obchodníka Denise Thatchera.
1953
Získává kvalifikaci advokátky.
Stává se matkou dvojčat dcery Carol a syna Marka.
1959
Kandiduje do parlamentu za Konzervativní stranu za okres Finchley – volby vyhrává a dostává se do Dolní sněmovny – the House of Commons.
1970
Jmenována ministryní školství a vědy premiérem Edwardem Heathem.
1974
Po porážce vlády tehdejšího premiéra, Edwarda Heatha, se rozhodne ucházet o místo předsedy Konzervativní strany.
1975
Zvolena předsedkyní Konzervativní strany.
1976
Sovětský svaz ji dává přezdívku „Železná lady“ kvůli jejímu pevnému odporu vůči komunismu.
1979
Dovede Konzervativní stranu k vítězství ve volbách a stane se první premiérkou ve své zemi.
Airey Neaves, ministr pro Severní Irsko, a její blízký přítel a poradce je zabit při výbuchu bomby umístěné v automobilu, v akci připravené Irskou národně osvobozeneckou armádou (INLA)
1980
Realizuje politiku škrtů v rozpočtu bez ohledu na recesi a vysokou nezaměstnanost.
1981
Nepokoje ve Velké Británii
Skupiny vězňů z Irské republikánské armády (IRA) a Irské národně osvobozenecké armádě (INLA) zahajují ve vězení Maze Prison hladovku.
Margaret Thatcherová cestuje do USA, kde se setká s prezidentem Ronaldem Reaganem, navazuje s ním pevné a osobní přátelství založené na společných postojích.
1982
Argentina napadne Falklandy patřící k Velké Británii, což v dubnu vedlo k vypuknutí války. V červnu je Argentina poražena a Falklandské ostrovy jsou opět pod nadvládou Velké Británie.
1983
Margaret Thatcherová vyhraje podruhé za sebou parlamentní volby, vykonává funkci předsedkyně vlády v dalším volebním období.
1984
Během konference Konzervativní strany v Grand Hotelu v Brightonu dojde k pumovému výbuchu zosnovaným irskou republikánskou armádou. Margaret Thatcherová se podaří útok přežít.
Thatcherové se podaří téměř po roce potlačit probíhající stávku horníků.
Thatcherová pochopí, že Michail Gorbačov je muž, s kterým Západ „může jednat.“
1986
Provádí se deregulace finančních trhů, tzv. „Big Bang“, který připravil půdu pro neomezený ekonomický rozvoj Londýna.
1987
Vyhraje parlamentní volby a stává se ve třetím funkčním období premiérkou britské vlády.
1989
Pád berlínské zdi.
1990
Margaret Thatcherová zavádí „obecní daň“, tzv. daň z hlavy, připadající na řadového občana, výše daně závisí spíš na vlastnictví, než na příjmu z výdělečné činnosti. Je proti užší integraci s Evropou, což způsobuje hluboké rozpory uvnitř Konzervativní strany.
Občanské nepokoje včetně protestů pro zavedení „obecní daně“.
Geoffrey Howe, bývalý hlavní spojenec, rezignuje a urychluje tak útok na její vedení Konzervativní strany. Spíš než aby vedla kampaň za své vedení strany, cestuje do Paříže na konferenci premiérů. Jak ztrácí podporu, odstoupí z funkce předsedkyně vlády a opouští adresu 10 Downing Street.
1992
Jako baronka Thatcherová usedá v horní sněmovně – the House of Lords.
2002
Po několika drobnějších mozkových mrtvicích ohlašuje konec svých veřejných vystoupení.
2003
Umírá Denis Thatcher
dnes
Žije poklidným životem v Londýně, občas se objevuje na veřejnosti.
