Výběr toho nejlepšího ze španělské filmové produkce posledních dvou let nabídne již v polovině února 7. ročník festivalu La Película. Dramaturgie představuje současnou španělsky mluvenou kinematografii v jejím výjimečném žánrovém i formálním rozsahu; publikum se tak může těšit na ambiciózní fantasy v hollywoodském stylu, horor, absurdní komedie, sociální dramata anebo psychologicky laděné snímky, stejně jako animované, dokumentární či experimentální filmy.
„Pro letošní festival La Película jsme vybrali stěžejní filmy různého žánrového zaměření, které ve Španělsku vznikly za poslední dva roky. Vyskytuje se mezi nimi několik velkorysých koprodukcí. Promítnuto bude celkem 22 snímků, což je dosavadní rekord festivalu. Současná bouřlivá společenská a ekonomická situace Španělska se začíná čím dál častěji odrážet na tématech filmů. Autoři k vystižení atmosféry využívají postupů dokumentárního filmu. Podobná situace byla i v období tzv. španělského neorealismu, kdy země procházela krizí a tomu odpovídá i ladění námi uváděných snímků, jako je např. debut Carlose Saury Páskové,“ přibližuje programovou náplň přehlídky její dramaturg David Čeněk.
Osmnáct současných i archivních španělských filmů v letošním roce doplní čtveřice filmů z Venezuely. Tuzemským divákům přiblíží například žánr tropického thrilleru – často naturalisticky natočené příběhy z novodobé historie této latinskoamerické země.
Sedmý ročník festivalu La Película se odehraje tradičně v pražském Kině Světozor, a to ve dnech 14. – 19. února, a od 20. do 26. února v brněnském Kině Art. Vstupenky v jednotné ceně 100 Kč jsou v prodeji v pokladnách a na webu kina Světozor a Art; kompletní program je k dispozici na www.lapelicula.cz.
Letošní ročník festivalu La Película odstartuje napínavý hororový snímek Vetřelci / Intruders, který je ukázkou stále častější hispánsko-hollywoodské spolupráce. Režisér Juan Carlos Fresnadillo zde rozvíjí další variaci na téma náhody, štěstí a smrti. V metapříběhu o dětské fantazii, která se mění v děsivou realitu, se v hlavní roli zaskví Clive Owen.
Odvážnými ambicemi uspět na mezinárodním poli se netají ani velkolepý výpravný snímek jedné z nejpozoruhodnějších režisérek současnosti Icíar Bollaín A také déšť / También la lluvia. Na pozadí natáčení filmu o objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem příběh reflektuje postavení indiánského obyvatelstva v současné Latinské Americe. Opírá se o skutečné události z roku 2000, kdy došlo v Bolívii k tzv. válce o vodu. Ve filmu excelují herecké hvězdy Gael García Bernal a Luis Tosar. Snímek se honosí 13 nominacemi na výroční ceny Goya.
Současná společenská témata inspirovala tvůrce hned několika festivalových snímků. Psychologické drama Amador, které režisér Fernando León de Aranoa servíruje s notnou dávkou černého humoru, odhaluje, co vše jsme schopni udělat pro udržení finančního příjmu. Příběh mladých slečen z dobře situovaných rodin volně inspirovaný skutečnou událostí nastíní výrazný debut režisérky Eleny Trapé Blog. Parta středoškolaček, které hledají zpestření pro své – podle jejich mínění – jednotvárné, nudné životy, si založí tajnou společnost se stejně utajeným cílem… Ve svém posledním snímku Cokoliv si budeš přát / Todo lo que tú quieras se režisér Achero Mañas vrací k tématu rodiny, zejména k citlivým a křehkým vazbám mezi jejími členy, kdy do jejich životů zasáhne nečekaná smrt.
Festivalovou kolekci odlehčí milostný příběh Bratranci / Primos režiséra Daniela Sáncheze Arévala či snímek Jonáse Trueby Ve všech písních se zpívá o mně / Todas las canciones hablan de mí, který se zdá být obyčejnou romantickou komedií, avšak obrací vžité schéma: ústředním tématem není setkání chlapce a dívky, ale naopak snaha hlavní postavy opustit svou partnerku. Film byl ovlivněn francouzskou novou vlnou, která je zde obměněna typicky španělským způsobem – prostřednictvím absurdního humoru.
K největším diváckým lákadlům letošního ročníku bezesporu patří celovečerní animovaný film Chico a Rita / Chico y Rita, který si čerstvě vysloužil nominaci na Oscara a pod nímž jsou podepsáni věhlasní filmaři Javier Mariscali a Fernando Trueba. Film, jejž podkresluje žhavá kubánská hudba a jazz, líčí milostný příběh hudebníka Chica a zpěvačky Rity, který začíná na konci čtyřicátých let na Kubě a postupně se přesouvá do Spojených států a do Evropy. Do života milenců mimo jiné zasáhne kubánská revoluce v roce 1959. Druhým horkým želízkem v ohni je fantasy snímek Mystikal režiséra Ángela Alonsa. Film, ve kterém se mísí pohádkový svět s hrůzyplnými výjevy ve stylu Pána prstenů, nabízí zábavu pro celou rodinu.
V programové skladbě nechybí ani dokumentární film. Snímek V objetí ryb / El abrazo de los peces, který provázel ve Španělsku značný zájem veřejnosti, podává, bez záměru moralizovat, pozitivní obraz o postavení a každodenním životě hluchoslepých lidí.
Aktuální španělskou filmovou produkci zastupuje také experimentální, nezávislý snímek se ztřeštěným obsahem a neodolatelným zpracováním Dobrý večer Španělsko / Buenas noches, España. Originální vizuální stránku filmu podtrhuje noisový soundtrack. Dramaturgickou skladbu současného filmu uzavírá ceněný psychologický film Oscarova polovina / La mitad de Óscar režiséra Manuela Martína Cuenca, který rozkrývá komplikovaný, minulostí zatížený vztah mezi sourozenci.
I v letošním roce La Película zve publikum na perly z filmových archivů. Pro návštěvníky festivalu je tak připravena unikátní kolekce snímků španělského neorealismu. Tato neopomenutelná etapa filmové tvorby 50. a 60. let zachycuje obraz společnosti za doby frankistického režimu a zahrnuje snímky několika tehdy či později světoznámých režisérů, jakými jsou Carlos Saura, Luis García Berlanga, Luis Buñuel či Juan Antonio Bardem. Na výběru filmů světově vyhledávané kolekce se podílel mimo jiné i Antonio Banderas, pro nějž jsou tyto snímky „klenoty španělského filmu 50. a 60. let vytvářející věrný obraz nejtěžšího období frankistické diktatury“.
Festival La Película nabídne výběr šesti snímků z toho období. Patří k nim stěžejní neorealistický opus Brázdy / Surcos režiséra Josého Antonia Nievese Condeho, film Páskové / Los Golfos Carlose Saury o partě mladých výrostků žijících nelegálním způsobem v chudinských čtvrtích Madridu nebo psychologické drama Smrt cyklisty / Muerte de un ciclista režiséra Juana Antonia Bardema, jež bylo oceněno Cenou kritiky na festivalu v Cannes. Dalším snímkem bude jedno z hlavních děl klasika španělské kinematografie Luise Buñuela Viridiana, které ve Španělsku vyřadila z kin cenzura, ale uznání se mu dostalo na festivalu v Cannes. Dále to bude hořká komedie Vozík / El cochecito režiséra Marca Ferreriho a snímek Život před sebou / La Vida por delante Fernanda Fernána Gómeze, který s vtipnou nadsázkou zachytil obraz tehdejší španělské společnosti.
Venezuelská kinematografie, které je věnována část festivalu La Película, v posledních letech expanduje na světové filmové trhy. Jen v minulém roce zde mělo premiéru 15 celovečerních snímků. V loňském roce se venezuelské filmy zúčastnily 117 mezinárodních festivalů, na nichž získaly 42 různých ocenění, což je vskutku úctyhodný výkon. Přesto u nás zůstává prakticky neznámá. Festivalovému publiku tamní filmovou tvorbu přiblíží čtyři tituly natočené v rozmezí let 2007 až 2011.
Čtveřice vybraných snímků představuje velké režisérské osobnosti současné venezuelské kinematografie. Mezi ně bezesporu patří Román Chalbaud, který je považován za zakladatele moderní venezuelské kinematografie. Jeho poslední kvazidokumentární film Dny moci / Días de poder líčí tamější politické události na přelomu 50. a 60. let. Po pozadí politických vražd ve Venezuele pátrá snímek Smrt ve vysokém rozlišení / Muerte en alto kontraste režiséra Césara Bolívara. Film je ukázkou oblíbeného žánru tzv. tropického thrilleru, který odráží politické problémy minulosti. Režisér César Bolívar patří mezi komerčně nejúspěšnější tvůrce již od osmdesátých let. Cyrano Fernández je novodobým a velmi originálním zpracováním slavného dramatu Cyrano z Bergeracu. Režisér Alberto Arvelo slavný román přesunul do chudinské čtvrti Caracasu. Hlavní roli ztvárnil mezinárodně známý Édgar Ramírez (Hněv Titánů, Bourneovo ultimátum, Che Guevara). Ve filmu Macuro režisér Hernán Jabes vykresluje způsob boje za lidská i občanská práva na pozadí skutečného příběhu z osmdesátých let, který se odehrál v malém rybářském městečku.