Debut Jiřího Mádla Pojedeme k moři byl bezpochyby jedním z nejočekávanějších letošních českých filmů. Příběh vypráví o dvou klucích, kteří mají v ruce kameru a ze všeho nejvíc touží natočit vlastní film. Neustále jsou v patách svým blízkým, kteří jejich snahu občas proklínají. Tomáš (Petr Šimčák) a Haris (Jan Maršál) si natáčení užívají. Ovšem pouze do chvíle, kdy zjistí, že kamera umí odhalit věci nepříjemné a někdy až bolestné.
Pojedeme k moři (foto: Falcon)
Tomášův otec (Ondřej Vetchý) pravidelně mizí neznámo kam. Syn se proto za pomoci kamery rozhodne záhadu rozluštit. Haris se zase brání doma natáčet. Proč? To neví ani jeho nejlepší kamarád…
Mádl uspěl ve všech směrech. Výborně film obsadil, napsal funkční scénář a ještě ho nadstandardně zrežíroval. Na debut má tento projekt úspěšných atributů až nečekaně mnoho.
Pojedeme k moři je v každém případě film na první pohled zcela jiný, než jsme zvyklí. Na plátně vzniká dojem, že kluci film skutečně sami točí (ačkoliv má snímek regulérní kameramanku). Jedenáctiletý Tomáš film točí nejdřív na jednu kameru, pak přibude ještě druhá – Harisova. Dojem dětského amatérismu podporuje snad jen domíchávání charakteristických zvuků, ruchů či občasná rozostření.
Pojedeme k moři (foto: Falcon)
Mádl ale tyto technické úpravy udržel na uzdě a ve výsledném dojmu spíš posilují film, než že by ho nějak degradovaly nebo rušily.
Film skutečně tvůrci nakonec natočili na fotoaparát NIKON. Zní to sice neuvěřitelně, ale pokud by tuto informaci štáb nevypustil ven, zřejmě by to nikoho ani nenapadlo. Konečně tak product placement plní svou funkci. Ve filmu je fotoaparát několikrát vidět. Ale ani chvíli mne nenapadlo považovat ho za product placement. Prostě přirozeně funguje ve scénáři. A to se v českém filmu v tomto ohledu málokdy daří. Pravda, i tady se občas významně objeví jistý kornout se zmrzlinou, ale proč vlastně ne? I to k dětem přece patří. Takže na reklamní vložky tentokrát opravdu žehrat nemusím.
Pojedeme k moři (foto Bio Illusion)
Technický a vizuální dojem je jedna věc. Určitě se jedná o první celovečerní český film natočený na zrcadlovku.
Mádlovi ale jak už jsem naznačil fungují i další věci. Tou první je scénář. Od počáteční rozvernosti míří k houstnoucí atmosféře, aby ke konci dojal a překvapil po fatálním odhalení, které vás skutečně nenapadne. A tak odpadá problém mnoha jiných filmů. Jsem si celkem jist, že tady konec v průběhu filmu velmi těžko odhalíte.
Říká se, že všechno už bylo natočeno a napsáno. Ve filmech se jednotlivé zápletky pouze variují. U Mádlova filmu jsem tenhle pocit vůbec neměl. Už jen tento fakt by si zasloužil samostatně ocenit.
Pojedeme k moři (foto: Falcon)
Petr Šimčák (Tomáš) má ve filmu herecký debut. Jeho výkon je ale perfektní. Stejně jako ztvárnění Harise od už ostříleného seriálového a filmového matadora Jana Maršála (Něžné vlny, seriál Gympl, Modrý tygr). Další výraznější role ztvárnili především Ondřej Vetchý s Lucií Trmíkovou (Tomášovi rodiče) a Jaroslava Pokorná (babička).
Pojedeme k moři (foto: Falcon)
Jiří Mádl vsadil na správnou kartu. Možná i proto, že ke svým hercům nemá věkově tak daleko, dokázal pohled na svět i na ně pojmout nezkresleně a poutavě. Konečně se našel někdo, kdo se nebojí experimentovat a promýšlet věci do funkčních detailů.
Autentický, sympatický film. Mádl má jako scénárista a režisér slušně našlápnuto. Držme mu palce.
[usr 8]
Zajímavost: ve štábu pomáhala i režisérova přítelkyně a herečka Eva Josefíková (Vejška, Fair Play) a kamarádka a herečka Tereza Voříšková.
Martin Staněk, totalfilm.cz
foto/video: © Falcon, Bio Illusion 2014
Komedie
Česko, 2014, 90 min
Premiéra: 10. dubna 2014 (Falcon)
Režie: Jiří Mádl
Scénář: Jiří Mádl
Kamera: Edita Kainrathová
Hudba: René Rypar
Hrají: Ondřej Vetchý, Jaroslava Pokorná, Jan Maršál, Lucie Trmíková, Michaela Majerníková, Zdeněk Bařinka, Miroslav Táborský
