Špatný herec: Komorní drama plné silných emocí bruslí na tenkém ledě (recenze)

Po svém úspěšném debutu 50 kroků k sebevraždě si mexický režisér Jorge Cuchi pro svůj druhý celovečerní film zvolil opět velice aktuální a náročné téma. Špatný herec vypráví na ploše dvou hodin velice realistický příběh o nekonsenzuálním znásilnění. Komornímu dramatu s proměnlivou dynamikou dominují především silné emoce, které díky skvělým hereckým výkonům nenechají klidným ani toho nejotrlejšího diváka.

Sandra Navarro a Daniel Zavala, dva mexičtí herci s nadějnou kariérou, se setkají při natáčení nového filmu. Vše působí idylickým dojmem, herci si rozumí na place i mimo něj, žertují spolu a mají dobrou chemii. Vše se však změní při natáčení postelové scény, po které Sandra obviní Daniela ze znásilnění. Následující kolotoč událostí zahrne diváky salvou extrémně silných emocí a nečekaných zvratů, které prověří jejich morální kompasy.

Dynamický děj a skvělé herecké výkony

Uvolněný začátek plný bezstarostných scén, emocemi nabitý příběh s několika nečekanými zvraty a zběsilý závěr, který se nebojí karikatury. Špatný herec je filmem, který zdařile střídá odlišné polohy, z největší části je však komorním dramatem, které stojí na silném příběhu a hereckých výkonech. V obou těchto kategoriích film téměř exceluje. Přestože se snímek zaobírá velice složitým tématem, Cuchi jej dokázal zachytit opravdu citlivým, avšak zcela realistickým způsobem.

I přes poněkud pomalejší začátek jsou jednotlivé scény a dialogy ve filmu velice dobře napsané, a až na jednu opravdu nadbytečnou scénu vždy rozvíjejí postavy, osvětlují jejich motivace nebo posouvají spletitý děj. Snímek také nenásilným způsobem osvětluje problematiku znásilnění a její úskalí. Kritizuje také nedostatečnost současné legislativy i mnohé předsudky, které musejí oběti těchto činů od svého okolí snášet. Dojde dokonce i na tematizaci momentu zamrznutí a otázku sexuálního konsenzu, které jsou dnes hlavními argumenty pro redefinici pojmu znásilnění.

Uvěřitelnost snímku však netáhne pouze dobře napsaný scénář. Za svou sílu a autentičnost vděčí především ústřední herecké dvojici, která před kamerou podává opravdu nadstandardní výkon. Fiona Palomo, která dostane ve snímku největší prostor, ukazuje, že jí není cizí žádná herecká poloha, a její ztvárnění zoufalé, vystrašené a šokované oběti je natolik strhující, že jen stěží nechá nějakého diváka chladným.

Charismatický Alfonso Dosal sice nedostane tolik prostoru, co se ale hereckého výkonu týče, za svou kolegyní nijak nezaostává. Jeho postava navíc vnáší do filmu zcela odlišnou perspektivu celého příběhu, která na jistou dobu pomůže vybudovat paranoidní atmosféru a v závěru filmu vás uvrhne do morálního zmatení, které přetrvá ještě dlouho po závěrečných titulcích.

Neotřelé nápady a dva příběhy v jednom

Přestože se jedná o teprve druhý Cuchiho snímek, je z něj cítit, že režisér drží vše pevně ve svých rukách a dobře ví, co a jak chce sdělit. Díky proměnlivému tepu a několika neotřelým filmařským nápadům film nezačne nudit. A to i přesto, že téměř celý prostor 122 minut je vyplněný pouze dialogy, jejichž aktéři jsou dokonce občas slyšet pouze z mikrofonů mobilních telefonů.

Dynamika děje a filmařské experimenty se odrážejí také na vizuální podobě snímku. Zejména první čtvrtina filmu plynule přeskakuje mezi „realitou“ a příběhem natáčeného snímku. Každá z těchto linek má svůj vizuální styl a rozpoznatelnou kameru, o kterou se v obou případech postaral Jose Casillas. Ve fiktivním snímku je statický, hledá zajímavé kompozice a působí více strojeně. Oproti tomu kamera Špatného herce chvílemi působí až dokumentárním dojmem. Ruční kamera je často v pohybu a kymácí se. Casillas také často využívá opravdu detailních záběrů na obličeje, které dají vyniknout hereckým výkonům.

Poměrně zajímavá je i naprostá absence filmové hudby. Snímek nevyužívá žádných licencovaných písní a dokonce ani nepodkresluje scény decentní melodickou linkou. Hudba nehraje ani při závěrečných titulcích. Při těch slyší divák pouze záznam jednoho z rozhovorů, který mezi sebou vedla oběť s násilníkem, a který dokáže po skončení filmu udeřit s novou silou. Audio filmu se tak spoléhá krom samotných dialogů na ambientní ruchy, které jsou v jistých scénách nadměrně zesílené, aby tak umocnily nepříjemnost okamžiku.

Špatný herec je komorní drama, které se nebojí vážných témat. Divákům navíc nabídne mimořádnou porci silných emocí, nečekaných zvratů a precizních hereckých výkonů. Samotný závěr filmu je pak natolik emocionálně vydatný, že ve vás bude rezonovat ještě dlouho po jeho zhlédnutí. Přestože se jedná primárně o konverzační drama, dokáže snímek díky proměnlivé dynamice a několika neotřelým filmařským nápadům bez problému zabavit po celou dvouhodinovou stopáž.

Špatný herec
Un actor Malo
Drama
Mexiko, 2023, 129 min
Premiéra: 11. 7. 2024 Film Europe
Režie: Jorge Cuchi
Scénář: Jorge Cuchi
Kamera: Jose Casillas
Hrají: Alfonso Dosal, Fiona Palomo, Gerardo Trejoluna, Érick Israel Consuelo, Juan Pablo de Santiago, Karla Coronado, Berenice Mastretta