Počítačem animované filmy od studií jako Pixar nebo Disney vídáme v kinech několikrát do roka a starší animační techniky Hollywood bohužel čím dál více upozaďuje. Je tedy vždy příjemné vidět někoho, kdo se starého dobrého piplání nebál. To je případ nizozemské filmařky Maschy Halberstad a jejího filmečku Kvík o praseti a jeho milující paničce, vytvořeného pomocí animační techniky stop-motion. Ten sice přílišnou originalitou neoplývá, díky jeho hravé prezentaci a bezbřehé roztomilosti byste mu ale odpustili cokoliv.
Příběh začíná na počátku letních prázdnin a pro devítiletou Babs odstartovaly dost nečekaně. Na prahu jejího domu se bez varování objevil její dědeček z Ameriky, s nímž se všichni v rodině záhadně odmítají bavit. Babs ale dlouho ztracený děda velice rychle přiroste k srdci a dokonce jí splní její největší přání. Pořídí jí domácího mazlíčka. Ne však ledajakého, nýbrž malého čuníka jménem Kvík. Ostatní členové zarytě vegetariánské rodiny ale mají o nové zvířátko obavy. Pamatují totiž, že děda na rozdíl od nich vždy holdoval hlavně masu a vepřovým klobáskám.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Nenáročná roztomilost[/pullquote]Většina ostatních animáků z posledních let se opírá hlavně o kreativní premisy a po vizuální stránce moc odboček od moderní 3D animace nenajdete. U Kvíka je to přesně naopak. Vztah mezi neposlušným zvířátkem a jeho pány je v rámci rodinných filmů klasikou, příběh je prostinký, a pokud už jste oslavili desáté narozeniny, zvraty a odhalení ve scénáři vás nejspíš nemají šanci překvapit. Vadí to ale něčemu? Upřímně řečeno, vůbec.
Kvíkova jednoduchost je totiž jeho nedílnou součástí a značně se podílí na jeho půvabu. Tento roztomilý filmeček by se přímo vyjímal ve společnosti našich klasických večerníčků. Je vlastně úplně jedno, že víte, kam to všechno směřuje. Po celou stopáž se totiž budete křenit tak jako tak, ať už vám je šest nebo šedesát.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Krása stop-motionu[/pullquote]Kromě toho, že si vás film velice rychle získá svou roztomilostí a dětskou hravostí, také velice rychle podlehnete kouzlu klasické stop-motion animace. Tuto techniku zahrnující posouvání objektů před kamerou o malinké kousíčky, aby finální záběr vytvořil plynulý pohyb, dnes filmová studia opomíjí. Zabere totiž strašnou spoustu času.
V mnoha ohledech je ale nepřekonatelná a skýtá obrovský potenciál pro kreativitu a vizuální vtípky. Kvík je podobnými blbůstkami prošpikovaný. Jednoduché činnosti jako vaření palačinek, lezení slimáků nebo i pašíkovo neustálé prdění, které by v klasické animaci znamenaly pár kliků na počítači, museli tvůrci pečlivě promyslet a najít způsoby, jak je v loutkovém světě zastoupit. A je to jednoduše radost sledovat. Samotné hlavní postavičky a ústřední vepřík pak spadají někam na pomezí grotesknosti, roztomilosti a karikatury, nikdy ale nepřestanou svými designy bavit.
Většina humoru tedy vyplývá převážně z vizuální prezentace, než příběhu samotného. Scénář jako takový je spíše cestou, jak do děje vměstnat co nejvíce absurdních kreativních příležitostí pro stop-motion animátory.
Jak to ale u animáků často bývá, většině potenciálních vtipů, které se ve scénáři možná skrývaly, nejspíš podkopl nohy český dabing. Dabing hlavní role Babs se povedl zdaleka nejvíce, což je samozřejmě nejdůležitější. Vedlejším postavám se ale takové péče nedostalo a vyznívají tedy mdle a nezajímavě. Občasné muzikální vložky bohužel také příliš nefungují. Jednak se vždycky vynoří prakticky odnikud a docela bezdůvodně, ale chybí jim také jakýkoliv náboj nebo pořádné melodie. Energický vizuál to naštěstí zachraňuje.
-
Režie
-
Scénář
-
Animace
-
Dabing
-
Hudba
Kvík (2022)
Nizozemský Kvík je filmem jako dělaným pro české diváky odkojené na každodenním sledování klasických večerníčků. Možná že je jednoduchý a přitroublý, ale ať u něj sedíte sami se Sunarem v ruce nebo už s vlastní ratolestí, prostě si u něj oddechnete, odpočinete a zasmějete se. Oproti našim večerníčkům se ale Kvík může chlubit ještě dech beroucí stop-motion animací, která je v aktuální éře CGI nesmírně osvěžující. A co si budeme, to chlupaté loutkové prasátko je prostě roztomilé.
Petr Schön, Totalfilm.cz
foto/video: © AČFK 2022
Knor | Kvík
Animovaný
Nizozemsko / Belgie, 2022, 72 min
Režie: Mascha Halberstad
Scénář: Fiona van Heemstra
Hudba: Rutger Reinders
Dabují: Jelka van Houten, Kees Prins, Henry van Loon, Loes Luca, Alex Klaasen, Remko Vrijdag, Matsen Montsma, Hiba Ghafry, Johnny Kraaijkamp jr.
Produkce: Marleen Slot
