Po netflixovskému hitu Old Guard: Nesmrtelní přichází režisérka Gina Prince-Bythewood s další nadupanou akční peckou. Její novinka nás zavádí do roku 1823 a sleduje ryze ženskou válečnou jednotku Agojie, jejímž úkolem bylo chránit Dahomejské království v Africe.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Inspirace v historii[/pullquote]Snímek Válečnice je inspirován skutečnými událostmi. Dahomejské království existovalo zhruba od roku 1600 do 1904, a po většinu doby jeho trvání ho chránily bojovnice zvané Agojie. John Boyega hraje krále Gheza, který tomuto království vládl po většinu první poloviny 19. století. Hlavní postavou je však generálka Nanisca (Viola Davis), jež trénuje další generace Agojie. Nanisca je fiktivní postava na reálném historickém pozadí, a tak by se film dal s jistou dávkou nadsázky považovat za historickou fikci, či přesněji za silně hollywoodizovanou historickou fikci.
Tréninky a boje Agojie či prostředí Dahomejského království sice mají realistický nádech, čím dále se ovšem příběh posouvá, tím více utíká k příhodným vypravěčským zvratům a nabírá lehce fantaskního až pohádkového charakteru. Ne nutně tento přístup ubírá filmu na kvalitě, zbavuje ho tak ovšem puncu opravdovosti.
Vcelku významný nepoměr lze najít mezi ústředním tématem a způsobem, jakým je film zpracován. Válečnice představuje na území blockbusterových akčních filmů naprostou enklávu. Zaměřuje se totiž skoro výhradně na černošské ženské hrdinky. Filmů, kde by černošské bojovnice či akční hrdinky hrály prim, navíc v takové míře a s takovou intenzitou, vskutku mnoho, pokud vůbec nějaké, nenajdeme.
Gina Prince-Bythwewood sice odvedla poctivou a kvalitní práci, avšak Válečnici, stejně jako jejímu předchozímu počinu Old Guard: Nesmrtelní, schází něco, co by ho odlišovalo od jiných, podobně zdařilých filmů – ať už to je ždibec originality či unikátní režijní rukopis. Navzdory tomu však snímek šlape na výbornou a po většinu času je konzistentně dobrý. Skvěle se v něm snoubí unikátní námět a až starosvětský přístup ke klasickému mainstreamovému kolosu.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Oslava kultury[/pullquote]Válečnice je však především oslavou černošské kultury, černošské historie a černošského ženství. Svým způsobem jde film ruku v ruce s vizuálním albem Black Is King (a částečně i Lemonade) od popkulturní ikony Beyoncé. Ta na svém albu, stejně jako Válečnice, sahá ke svým africkým kořenům, vyzdvihuje krásu černochů, pestrost jejich kultur, a především podtrhuje důležitost hrdosti na vlastní rasu. V celkovém kontextu pak Beyoncé i Prince-Bythewood vyzdvihují ženskou sílu a houževnatost.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Vynikající výkony[/pullquote]Vyobrazení ženské síly umocňují vynikající herecké výkony, a to především u tria ústředních hereček. Držitelka Oscara Viola Davis patří mezi současnou světovou hereckou špičku. Svým postavám vždy dodává neobvyklou hloubku a nejinak tomu je i ve Válečnici. Fyzicky náročnou roli navíc zvládla i v akčních sekvencích, kdy jí věříte každý zastrašující manévr i máchnutí mačety. Lashana Lynch (Není čas zemřít) nabízí v roli zkušené válečnice Izogie potřebnou humornou úlevu a nečekaně i jeden z emočních klimaxů. Filmový nováček Thuso Mbedu pak v roli Nawi umně kombinuje válečnickou neohrabanost a mladistvou drzost.
Právě tyto výkony z filmu vytváří synonymum pro girl power. Válečnice je jako pevně zaťatá pěst hozená do vduchu. Nezbývá než doufat, že v divácích bude rezonovat natolik, aby se k této osamělé pěsti mohly připojit další.
Válečnice (2022) Válečnice v sobě mísí silně feministický náboj s klasickou hollywoodskou epikou. Díky skvělým hereckým výkonům v čele s Violou Davis a vtahujícím akčním sekvencím předává poselství o ženské síle lehce stravitelným způsobem. Válečnice je perfektní popcornová zábava se sociálním podtextem.
foto/video: Falcon, Totalfilm Media © 2022
Druhý pohled (Tereza Mažáriová):
Válečnice představuje příjemné osvěžení oproti klasickým hollywoodským akčním filmům z poslední doby, ať už se jedná o provedení, vizuál či hrdinky filmu. V prostředí africké kultury vás přivítá barvitě a poutavě, diváka tedy vizuálně neotřelá podívaná pohltí od začátku až do konce.
Válečnice vybudovala realistický svět, ve kterém bojovnice projevují působivou psychickou i fyzickou sílu, aniž by ztrácely na lidskosti a působily jako jakýsi nedosažitelný ideál. Potí se, vlasy nemají neustále bezchybně načesané a neprobouzí se s perfektním makeupem. Ve Válečnici se tak nesetkáváme s přesexualizovaným vyobrazením nepřemožitelných superhrdinek, ale s komplexními ženskými postavami, jejichž příběhy a vzájemné vztahy mají větší váhu než romantické subploty.