Tak jak je v Čechách milovaný Krteček, v Americe Mickey Mouse nebo v Británii Medvídek Pú, v Japonsku si srdce dětí i dospělých ukradl Totoro. Po 33 letech od své japonské premiéry se tento křenící se chlupáč konečně nyní dostává na plátna českých kin, kde si ho mohou užít jak jeho skalní fanoušci, tak i nové generace diváků. Kdo ovšem je Totoro a jak se z tohoto anime snímku stal globální fenomén?
Na Totora můžete narazit dnes po celém světě – ať už ve formě plyšáků, hraček, nebo motivů na oblečení, módních doplňcích, školních potřebách, atd. Pokud se někdy ocitnete v Japonsku, je prakticky nemožné Totora minout. Pro Japonsko se totiž nestal jen vývozním artiklem, ale vryl se hluboko do japonského folkloru a koloritu, a dnes se tak zlehka může zařadit po bok tak unikátních a pro Japonsko natolik specifických záležitostí jako šintoistické svatyně, gejši nebo sushi. Všudypřítomná fascinace Totorem je ještě zajímavější s přihlédnutím na fakt, že postava Totora se v hodinu a půl dlouhém filmu ukáže až kdesi ve třetině a na obrazovce stráví celkově zhruba jen nějakých 10 minut z celkové stopáže. Většina z nás touží po 15 minutách slávy, Totorovi však k vytvoření popkulturního kultu stačilo ještě o 5 minut méně.
Mijazakiho dětství jako inspirace
Snímek Můj soused Totoro je portrétem rurálního Japonska v 50. letech. Poeticky líčí každodenní život v oblasti satoyama. Toto pojmenování v japonštině značí hraniční území mezi úpatím hory a obdělávatelnou půdou. Režisér a scenárista filmu Hajao Mijazaki se při tvorbě Totora inspiroval městem Tokorozawa a prefekturou Saitama, asi hodinu jízdy od Tokya, kde vlastní dům. Inspirace osobním životem zde však nekončí. 50. léta, v nichž se film odehrává, byla pro Mijazakiho obdobím dětství a dospívání – obdobně jako pro hlavní postavy Mého souseda Totora, sestry Satsuki a Mei.
Satsuki, Mei a jejich otec se odstěhují do starého domu v satoyama blízko hlubokého lesa, zatímco jejich matka se zotavuje v nemocnici z blíže neurčené nemoci. V nestřežené chvíli se maličká Mei vydá do lesa, kde narazí na Totora, jehož mohou vidět jen děti. Zcela jasně tak Totoro, který připomíná křížence medvěda a mumínka, ztělesňuje dětskou čistotu a nezkaženost. V poslední části filmu pak Totoro a lehce vyšinutý Kočkobus pomáhají Satsuki a Mei dostat se za jejich matkou, které se značně přitížilo.
Z propadáku fenomén
Dnes Hajao Mijazaki patří mezi nejobdivovanější filmaře a svou tvorbou se navždy zapsal do dějin světové kinematografie. V době vzniku Totora si však svoje renomé musel teprve vydobýt. Ač měl za sebou úspěšný snímek Laputa: Zámek v oblacích, distributoři mu odmítali uvěřit, že by diváci chodili na snímek o chlupatém obrovi. Aby Mijazaki protlačil Totora na stříbrné plátno, navrhl, aby vstoupil do kin po boku dalšího připravovaného snímku Studia Ghibli Hrob světlušek, k čemuž distributoři dali své svolení. V tomto případě měli bohužel pravdu a Totorovi se v kinosálech nedařilo. Hned o rok později se tak Totoro dostal na televizní obrazovky a situace se začala rychle obracet. Z Totora se začal stávat fenomén a obnovilo se tak i jeho uvedení do japonských kin a v následujících letech se Totoro dočkal premiér v nejrůznějších koutech světa.
Z ošklivého káčátka se nakonec vyklubal jeden z nejznámějších, ne-li nejznámější, snímek nyní již legendárního Studia Ghibli. Postava Totora se navíc stala i samotným logem Studia Ghibli a můžete ji tak vidět na začátku každého Ghibliovského filmu. Totora lze zahlédnout i v dalších kouscích tohoto japonského filmového studia, např. v Pom Poko, Doručovací služba čarodějky Kiki či Šepot srdce. Totoro však nezůstává pouze v japonských vlnách, své kameo si odbyl například i v animáku Toy Story 3.
Kdo nebo co je Totoro?
V japonštině se trol řekne totoru, a je tak možné jméno ústředního stvoření vnímat jako zkomoleninu tohoto výrazu. Přeci jen je ho tak pojmenuje Mei, mladší z obou sester, která mohla snadno toto slovo špatně vyslovit. Sám Mijazaki však podobné spekulace zavrhl s tím, že nikdo neví s jistotou, jaké je Totorovo pravé jméno.
Totora lze vnímat jako magickou, ba přímo pohádkovou, postavu, což je naprosto v pořádku, obzvláště pro dětské publikum. Jak je ovšem zvykem i v dalších snímcích Studia Ghibli, pod roztomilým obalem se skrývá řádka interpretačních teorií a také špetka pověstí, tradic či mysticismu. Šintoismus je náboženství, jehož počátky jsou připisovány právě japonským ostrovům. Jeden ze základních principů šintoismu je animismus, tj. víra, že bytosti, objekty i místa mají svou unikátní spirituální esenci, či chcete-li duši. Entity obdařené touto esencí se nazývají kami, což by se dalo nejlépe připodobnit našim bohům. Ovšem takový překlad je nedostačující. Kami totiž mohou být jak nejrůznější stvoření, tak i hory, stromy, atd. A právě kami může být příhodné označení i pro Totora.
Totora si tak lze vykládat jako mocné stvoření zosobňující les, v němž žije, či přímo samu přírodu – její krásu, čistotu i sílu. Svou bezelstností Totoro odkazuje na důležitost a nezkaženost rodinných i přátelských vazeb, vztahu k sobě samým i vztahu k přírodě. Svým environmentalistickým přesahem a čistým poselstvím se Můj soused Totoro stává nadčasovým a pro tuto dobu i aktuálním tématem. Má tak možnost rezonovat i v palčivých tématech dneška.
Atypický snímek pro děti
Bezbřehá oblíbenost Mého souseda Totora je o to zvláštnější, že se dějově jedná až o atypický snímek pro děti. Nejsou tu žádní záporáci; Satsuki a Mei nečeká ani žádný vyhrocený konflikt. Není tu žádná přestřelená zápletka, žádné výrazně akční sekvence. Film není ani snůškou řachavých vtípků pro děti, ani vyhroceným dramatem pro dospělé. Vyznačuje se poklidem, je protkán jemných humorem a na pozadí se line teskná melodie o nemocné matce. Svým způsobem je Totoro jen výseč z každodenního běžného života a dětské fantazie. A možná právě proto je Totoro tak úspěšný nejen u dětí, ale i u dospělých; těm může připomenout jejich vlastní dětství, kdy jejich city byly nezatížené lety mezilidských vztahů, a jejich vlastní imaginaci, která neutvářela fantaskní svět, ale realitu. A v té byla jejich oblíbená kreslená postava – ať už Totoro nebo kdokoliv jiný – bez nejmenší pochyby skutečná.
Můj soused Totoro je v kinech od 9. prosince s českými titulky či dabingem.
Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms, archiv © 2021