V pasti: Pennywise zamkne v autě Hannibal. Minimalistický horor rozjíždí past jak ze Saw (recenze)

Argentinský snímek 4×4 z roku 2019 se dočkal už dvou mezinárodních remaků. Není těžké pochopit proč – jeho námět je chytlavý, srozumitelný, ale také produkčně nenáročný. Sledujeme pouličního zlodějíčka, který se chytí do zvrácené pasti frustrovaného boháče. Skončí zamčený v jeho vlastnoručním pancéřovaném autě a pomalu umírá hladem a žízní, zatímco poslouchá monology svého věznitele přes rádio. Třetí remake režiséra Davida Yaroveského s názvem V pasti vzniká primárně za americké peníze, ale taky v koprodukci Petra Jákla. K dispozici má pak hvězdy Billa Skarsgårda a Anthonyho Hopkinse. Můžeme si být tedy jistí, že měřítko se posune směrem nahoru.

Jen jim to řekni!

V pasti má velké štěstí už na to, že šetrný rozpočet setu, který se z velké části skládá z jednoho SUV, umožnil dát stranou dost prostředků k nalákání dvou enormně populárních a respektovaných herců.

Na Billa Skarsgårda jsme si díky jeho rolím v To a Nosferatu zvykli spíš jako na původce zla, než jeho oběť. Nemá ale sebemenší problém stát se teď na 90 minut neurvalým recidivistou, který se ve špatnou dobu ocitl na špatném místě. Anthonyho Hopkinse a jeho dlouhé portfolio záporáků větších než život, v první řadě kanibala Hannibala, pak jistě není třeba představovat. Přestože je ve filmu většinou přítomný jen jako hlas v rádiu, jeho nezaměnitelnost a charisma si pro sebe kradou celé scény.

Tvůrci se tu tedy chopili osvědčeného námětu, vůči jeho chytlavému minimalismu jsou ale zřejmě nedůvěřiví. Posun filmu od mlčenlivého klaustrofobního thrilleru k hlasitému popovému hororu ale začíná nenápadně. Skarsgårdův Eddie má například potřebu mluvit si sám pro sebe způsobem, jaký bychom asi neočekávali u chlápka pod 80 let. Když se hrabe ve voze, který se před zaklapnutím zámku pokouší vykrást, pokřikuje: „Notak, musí tu být něco, co půjde střelit!“ Jako bychom snad měli tápat, co v cizím luxusním autě tento vagabund s finančními problémy dělá. Jeho vloupání navíc předchází krátký prolog, který představuje blíž jeho charakter i rodinnou situaci, zatímco v původním filmu se neznámý zlodějíček dostává do auta hned v první scéně.

Je zřejmé, že tvůrci možná cítili potřebu, že když už dělají novou verzi, mělo by toho v ní být „víc“. I když riskují, že v tomto případě ochudí publikum o příjemný pocit zadostiučinění ze schopnosti rozplétat děj vlastní silou. V původním filmu protagonista netrpí samomluvou a tvůrci důvěřují, že publikum vyčte z jeho chování nejen, co se děje, ale vycítí i jeho povahu, schopnosti a slabiny. Dokonce trvá o poznání déle, než se poprvé ozve majitel auta, zde pojmenovaný William, takže první akt snímku je vyloženě one man show. A funguje to. Ne že by 4×4 bylo geniální ukázkou filmového vypravěčství, Peter Lanzani v hlavní roli ale dokáže svého antihrdinu prodat i bez návodných vsuvek. Zatímco jemu jsme tedy mohli věřit, že je obyčejný recidivista uvězněný v šílené situaci, u Billa Skarsgårda je v každém okamžiku jasné, že jde o filmovou postavu, která pro nás přehrává filmový příběh.

Od klaustrofobie k mánii

To ale není nutně diskvalifikace. Realistické měřítko ani čistota naplnění konceptu nejsou jediné způsoby, jimiž se lze dostat k pozitivnímu diváckému zážitku (mnohdy se dokonce jejich důležitost přeceňuje). Opuštění uvěřitelnosti a uměřenosti originálu umožňuje anglicky mluvené mezinárodní verzi aranžovat několik nápadů a scén, které by pro 4×4 byly nemyslitelné. Nejedná se rozhodně o jeden z těch otravných záběr po záběru okopírovaných remaků, tvůrci si tu námět ohýbají podle svých potřeb a jak postupuje stopáž, odchylky narůstají. To je správný přístup, který dává filmu důvod k existenci.

Zvětšení měřítka pak tvůrci zdůrazňují i řadou stylistických kejklí s obrazem. Na rozdíl od originálu nevypadá V pasti ani v jediný okamžik „levně“. Jako by si lidé za kamerou řekli, že když už mají tak minimalistický a z principu produkčně šetrný námět, postarají se o to, aby v jeho hranicích dosáhli maximálního řemeslného ošetření. Občas to působí maličko „přesnaženě“, snímek rozhodně vykazuje značnou hyperaktivitu. Jestli to budete považovat za sympatické, nebo zbytečné, bude na vás.

Zajímavým rozhodnutím je i širokoúhlý obraz, což je poněkud neintuitivní volba pro film odehrávající se z velké části v jediném uzavřeném prostoru. 4×4 také volilo protáhlejší formát, než by se zdálo přirozené, V pasti ale zachází do ještě většího extrému. Tato volba zde na sebe již viditelně upozorňuje, nejde si ji neuvědomit. Pokud bude chtít někdo tvůrce podceňovat, může to považovat za začátečnickou chybu. Tento paradoxní kontrast obrazu a prostoru lze ale vnímat i jako záměrné podtržení divnosti situace, v níž se protagonista octnul. Rozhodně to má nezaměnitelný efekt. Stejně ostatně argumentoval Tarantino, když snímal zdánlivě zbytečně širokoúhle Osm hrozných.

Film také zachází dál coby explicitní společenská satira. Eddie začíná brzy vést s Williamem vyostřené dialogy o podstatě dobra a zla, ale také práva a morálky v nespravedlivém světě. V původním filmu jde spíš o blouznění fyzicky chřadnoucího protagonisty, který se stěží drží při vědomí. V pasti udržuje hrdinu více při smyslech a dovoluje mu být rovnocennějším Williamovým protivníkem alespoň v dialogu.

Jigsaw v SUV

Věznitel se svým zvráceným smyslem pro spravedlnost má v nové verzi blízko k sériovému vrahovi Jigsaw z hororové série Saw. Je mnohem metodičtější a vyšinutější než dřív. Je také mnohem násilnější. Eddie tu je na vlastní oči svědkem několika vražd, když se s ním na dálku řízené auto dá do pohybu a sráží jiné pouliční zlodějíčky. Opět platí, že V pasti se nebojí vykročit přiznaně nadsazeným, žánrovým směrem. Bude záležet na vašem osobním vkusu, jestli to budete považovat za krok správným směrem.

Největší provokací budou všechny změny samozřejmě pro ty, co viděli a cenili originál. Těch ale bude v publiku jistě menšina. V pasti je hlasitější, neurvalejší, doslovnější a nadsazenější než originál, ale bude to vadit tomu, kdo originál nezná? A mělo by mu to vadit?

Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: © Bontonfilm, Totalfilm Media 2025

V pasti
Locked
Thriller
USA, 2025, 95 min
Premiéra: 3. 4. 2025 Bontonfilm
Režie: David Yarovesky
Scénář: Michael Arlen Ross, Mariano Cohn (původní scénář) (více)
Kamera: Michael Dallatorre
Hudba: Tim Williams
Hrají: Bill Skarsgård, Anthony Hopkins, Ashley Cartwright, Michael Eklund, Navid Charkhi