Minecraft je nejprodávanější videohrou historie, která má skoro 15 let po svém prvním uvedení stále nějakých 200 milionů aktivních hráčů, což je v historii gamingu bezprecedentní. Popkulturní fenomén oslovuje mladé a staré, umí být tichý i hlasitý, zážitek z něj dokáže být introvertní i extrovertní. Minecraft znamená pro různé hráče a hráčky různé věci. Jak jde tedy na základě něčeho tak mnohoznačného natočit film?
Pořádně dlouhá cesta
Videoherní Minecraft má za sebou už dlouhou a bohatou historii. Vrcholy a pády, fanouškovské nadšení i žehrání nad řadou změn. Také nemálo kontroverzí – zakladatel studia Mojang a otec Minecraftu, švédský vývojář Markus Persson, se stal nejprve miliardářem na základě prodeje značky Microsoftu a následně byl z firmy vystrnaděn za své bigotní názory, s nimiž se korporát nechtěl ztotožňovat.
Podstatnou část této doby byla také ve vývoji adaptace, které velelo mnoho různých filmařů s odlišnými vizemi. Poté, co ještě Persson zadupal do země snahu hráčstva zafinancovat a vyprodukovat vlastní fanouškovský snímek, začal Mojang jednat Warnery. Od roku 2014 následovala nekonečná série dohadů, jak by měl projekt vlastně vypadat. Otázkou vždy bylo, jestli se vydat cestou tehdy aktuálního LEGO příběhu, který předvedl autorštější, satiričtější a „dospělejší“ přístup k vlastnímu jménu, nebo jít cestou bezelstné rodinné zábavy myslící prakticky výhradně na to nejmenší publikum.
Jakkoliv my dospěláci máme tendenci nevyhnutelně fandit prvnímu přístupu, který si víc užijeme, je třeba poznamenat, že žádná z těchto dvou variant není z principu špatná. Film může vzniknout zcela bez ohledu na odrostlé diváctvo a být legitimní. Stále jde na něj uplatňovat kvalitativní kritéria, jen nejsou totožná jako v případě oscarového dramatu. Někdo by mohl zajít ještě dál a říct, že třeba taková Barbie, se svými dialogy o smrti a celulitidě, se až příliš vzdaluje těm, pro něž by měla být především, tedy dětem.
Single nebo multi?
Diskuze o tom, pro koho vlastně filmový Minecraft vzniká, tedy dávají smysl. Zvlášť když dospělých gamerů trávících čas v tomto sandboxu je zásadně víc než těch, co si hrají s panenkami Barbie, vzdálení se od capartů by tedy šlo o kus lépe marketingově obhájit.
Samotná hra pak napovídá jen velmi málo, jaký příběh v ní odvyprávět. V naprostém kontrastu jsou už dva základní módy hraní, tedy single a multiplayer. V tom prvním se člověk octne v obrovském světě (větším, než je povrch planety Země), který existuje jen pro něj. Ačkoliv v průběhu vývoje Minecraftu ho začali obydlovat různí pišišvorové, není tu nikdo další jako my. Rozlehlé pláně, vysoké hory, hluboké oceány a sem tam vesnice s bytostmi, kterým není rozumět. Do toho všeho hraje ikonická nostalgická hudba německého skladatele Daniela Rosenfelda, která ještě zdůrazňuje kontemplativnost celého zážitku. Tohle je Minecraft, do kterého si lidé chodí vyčistit hlavu po dlouhém dni ve škole a později v práci. Kde si potichu kutají diamanty či staví svůj hrad.
A pak je tu druhý Minecraft, do kterého se nalogujete se svými kamarády, provádíte naprosté nesmysly, pokřikujete na sebe, honíte se po planinách, předháníte se, kdo dřív postaví vyšší věž a tak dále. Do singleplayeru chodíte načerpat energii, v multiplayeru ji ze sebe dostáváte. Jde o zážitky se stejným hmotným základem, které se ale ubírají úplně jinými směry, musí tedy vést k dvěma rozdílným filmovým adaptacím.
Vyhrály děti
Konečný filmový projekt režiséra Jareda Hesse a jeho pěti kreditovaných scenáristů (další důkaz dlouhého a komplikovaného vývoje) se pak rezolutně a nekompromisně vydal cestou velkolepé zábavy pro nejmenší. Jejich přední ambicí je vyjmenovat co nejvíc prvků povědomých milovníkům hry a doufat, že je to po dobu 100 minut zabaví. Áčkové hvězdy Jason Momoa a Jack Black se pak mají postarat o komediální zábavu.
Musíme se zkrátka smířit s tím, že filmový Minecraft nemá ambice LEGO příběhu ani Barbie, není v něm jediný „elevated“ prvek, chytrý komentář ani kusý postřeh. Jde o ten nejzákladnější příběh o dvou osiřelých dětech, které se ztratí ve světě Minecraftu a s pomocí pár výstředních figurek se zase dostanou ven. Mezi tím se naučí, že si mají důvěřovat a že není nad sílu přátelství. Čtenáři tohoto textu, pravděpodobněji častěji ve věku rodičů, by tedy měli pomýšlet, že na film vyrazí spíš jako doprovod své ratolesti, než si dělat plané naděje na „víc“. Největší odměna bude uchechtnout se pár gagům.
Můžeme se tu pak nekonečně bavit o potenciálu Minecraftu ke vzniku filmu, v němž by se spíš našel i dospělý. Ale takový film se tvůrci ani nepokusili natočit, takže jde o trochu marné téma. Vyhrál dětský zákazník a vyhrál přístup k filmu jako k produktu, který v první řadě utuží jméno brandu. Teď uvidíme, jak moc výsledek rozboří pokladny a jestli se s ním ztotožní ti, pro něž je určen. Minecraft film právě vstoupil do českých kin.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: © Vertical Entertainment 2025
