Vilém Tell je legendární švýcarský hrdina, jehož příběh o vzdoru proti habsburské nadvládě a sestřelení jablka z hlavy vlastního syna zná celý svět. Poprvé se objevil už v kronikách 15. století a postupem času se stal inspirací pro literaturu, operu, divadlo a samozřejmě i film. Podobně jako Tři mušketýři nebo třeba Robin Hood se stal pevnou součástí kultury a dobrodružných žánrů. Možná ale netušíte, že dobře znáte i jeho hudební motiv nebo že často v ruce držíte kartu s jeho obrázkem.
Střelec, rebel, legenda
Legenda o Vilému Tellovi se odehrává na počátku 14. století ve Švýcarsku pod nadvládou Habsburků. Podle ní se vzepřel rakouskému místodržícímu Gesslerovi, který si vynucoval poslušnost lidu. Odmítl se poklonit symbolu nadvlády, za což byl potrestán nucením sestřelit jablko z hlavy svého syna. Svým mistrovským výstřelem uspěl a jeho vzdor pokračoval a vyústil v povstání.
Nápadně podobné příběhy jde najít i v severské, germánské i orientální mytologii, přičemž nejstarší známou obdobou je dánský příběh o Palnatokem, který byl rovněž nucen sestřelit jablko z hlavy svého syna a plánoval pomstu tyranovi. Nikdo tedy neví, zda Tell skutečně existoval. Jeho legenda se ale stala archetypem, klíčovou součástí švýcarské identity, symbolem odporu proti tyranii… a nakonec i popkultury.
Z opery do reklam a na karty
První dramatickou adaptaci tohohle příběhu napsal pro divadlo Friedrich Schiller v roce 1804 a jen o několik desetiletí později ho přenesl na operní scénu Gioachino Rossini. Opera se stala nesmrtelnou a hraje se dodnes, a to nejen díky své předehře, která později zlidověla v populární kultuře a určitě ji znáte třeba z reklam nebo jejích citací z novějších soundtracků. Památně zazněla třeba v Mechanickém pomeranči nebo několika disneyovkách; jako motiv ji pro Osamělého jezdce nově aranžoval i Hans Zimmer.
Mimochodem, Tella neznáte jen jako kulturní figuru – dost možná ho pravidelně berete do ruky. Hrací karty s klasickým vzorem, které máme všichni doma, se rozšířily po střední Evropě za Rakouska-Uherska a jmenují se právě po slavném střelci. Ten je i se svou kuší vyobrazen jako žaludový svršek.
Přes sto let na plátnech
Filmové adaptace Tellova příběhu jsou pak skoro tak staré jako kinematografie samotná. Už v roce 1900 natočil Charles Pathé první krátký film, který byl následován dalšími verzemi v letech 1903, 1934, 1949 a 1960. Tyhle rané adaptace se soustředily především na přímou rekonstrukci legendy, to se ale postupně změnilo a novější verze si s ústřední postavou i jejími motivacemi zajímavě pohrávaly. Film z roku 1960 už pak do legendy vnesl dnes neodmyslitelnou akci a jako první Tella vyobrazil jako akčního hrdinu.
Seriálové adaptace příběhu pak přispěly k jeho popularizaci v moderní době a vzhledem ke stáří posledního filmu se většina diváků s hrdinou setkala právě v televizi. V průběhu dekád se jich na obrazovce objevovalo hned několik, většina si ale vybaví pravděpodobně kultovní francouzský Crossbow z roku 1987, který pod prostým názvem Vilém Tell běžel i u nás. V souladu s novějšími filmy se zaměřil na akčnější a temnější pojetí legendy, kdy se jako titulní hrdina představil Will Lyman. V českých televizích běžel i v sestříhané verzi jako celovečerák, příběhově a dramaturgicky mu to ale neprospělo.
„Arrow to the knee“
Seriál se dokonce zkraje devadesátek dočkal i doprovodné herní adventury pro Atari a počítače, na tu se ale povšechně zapomnělo. Kromě kreslené plošinovky Crossbow Warrior z roku 2015 legendární střelec na svou poctivou herní verzi ale teprve čeká. Série jako Assassin’s Creed nebo Elder Scrolls ale nabízejí hráčům povědomou možnost stát se mistrem lučištníkem a bojovat za spravedlnost… což krásně ilustruje, jakým archetypem se Tell v průběhu staletí stal.
Návrat krále?
Nová adaptace pod taktovkou britského režiséra Nicka Hamma přináší na plátna moderní pohled na středověkou legendu. V hlavní roli se představuje dánský herec Claes Bang, ve filmu si zahrál i Ben Kingsley v roli krále Albrechta nebo Jonathan Pryce jako moudrý vůdce Attinghausen.
Snímek se samozřejmě v souladu s předchozími ztvárněními zaměřuje na Tellův boj za svobodu Švýcarska proti tyranské vládě. Klíčový moment s jablkem nechybí, ale režisér obohatil příběh o nové prvky, jako je hrdinova minulost křižáka a jeho vztah s muslimskou manželkou. Už trailer sliboval intenzivní akční scény, silné emocionální momenty a vizuálně působivé ztvárnění středověké Evropy.
Světová premiéra se odehrála na festivalu v Torontu v září 2024 a do britských kin zamířil už v lednu. Pokud příběh Viléma Tella důvěrně neznáte nebo si ho chcete v moderní podobě připomenout, do našich kin na něj můžete zajít od 13. března.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt, ČSFD, Steam, archiv © 2025
