Brazilské drama Navždy s vámi nedávno vyhrálo Oscara za nejlepší mezinárodní film, což je jen špička ledovce co do chvály, s níž se setkává. Zaslouží si příběh o nenadálém zmizení a politické vraždě všechen svůj rychle nabytý věhlas?
Však on se brzy vrátí
Snímek se vrací ke zločinům brazilského krajně pravicového vojenského režimu, který v polovině 60. let za podpory Spojených států svrhl levicovou vládu a spustil vlnu represí ve jménu údajné antikomunistické agendy. Nešlo o první ani poslední demokraticky zvolenou vládu, o jejíž pád se Spojené státy z důvodů upevnění své globální pozice postaraly. Jako většina vzniklých režimů, i tento se vyznačoval tím, že s obyvateli své země mohl zacházet dle libosti, dokud mezinárodně plnil přiřazenou úlohu.
Sledujeme skutečný příběh totalitou rozbité rodiny, především pak Eunice Paivy (Fernanda Torres), jejíž manžel Rubens (Selton Mello) byl jednoho dne uprostřed noci odveden na policejní výslech a už se nevrátil. Ukazuje se, že bývalý politik byl bez vědomí své rodiny součástí disentu a pomáhal pašovat zakázané dopisy.
Jeho žena, dvě dcery a syn si po nějaké době musí připustit nevyhnutelné, tedy že jejich manžel a otec byl umučen a zabit. Eunice se nadále soustředí na tu jedinou věc, která jí zbývá: Přimět vládu, aby se ke svému činu oficiálně přiznala. Vdova, jež si mezi tím sama prošla šikanou a mučením, dostala do rukou oficiální úmrtní list až v roce 1996. Aby se dozvěděla, že její muž během týrání při výsleších zemřel už pár měsíců po svém zatčení. Před čtvrt stoletím.
Žádná překvapení
Děj Navždy s vámi si můžeme takhle otevřeně převyprávět, protože jde o historickou událost, tedy ne něco, kde má smysl očekávat spoilery. Tvůrci nenastolují otázku, zda a kdy se Rubens vrátí – to je předem prohraný boj. Stejně tak máme vědět, jak dlouho v Brazílii vojenský režim trval, tedy že máme čekat běh na dlouhou trať. Nejde o thriller, jenž má překvapovat svými nečekanými dějovými zákruty.
Možná větší překvapení je, že nejde ani o procedurální drama, které by pečlivě sledovalo cestu odhodlané ženy úřady. Jistě, jde o podstatnou součást dvou a půl hodinové stopáže, nicméně samotný mechanismus celého procesu a detaily byrokracie nejsou nikdy ve středu pozornosti – mnohem důležitější je sledovat, jak se členové rodiny, a především Eunice se svou situací vyrovnávají.
Režisér Walter Salles tu svou minutáž využívá naplno. Jsou totiž emoce, jichž jde ve filmu dosáhnout jen prostřednictvím uplynulého času. V případě Navždy s vámi například v první půl hodině sledujeme zdánlivě nenápadnou rodinou fresku, jež jen pomalu rozestavuje figurky na šachovnici. Máme pocit, že film může být o čemkoliv, sledovat jakoukoliv z postav, načrtnout jakoukoliv zápletku. Skoro jako by začínala jedna z italských rodinných ság, které jsou před vším ostatním právě o plynutí času.
Tím násilněji pak vyznívá Rubensův únos. Přetrhává všechny dějové linky, které se zdánlivě měly v plánu přirozeně rozvíjet. Nepřirozenost a agrese zásahu do rodinného života mohou vyznít naplno, protože jsme s rodinou strávili dost času před tím, než byla její křehká pohoda narušena. Nejde o informace, ale o jejich tok a kontext.
Tíha dekád v jediném okamžiku
Ačkoliv pak ve vyprávění následují dva časové skoky, jeden do 90. let a jeden do 10. let nového století, většina stopáže bezprostředně následuje únos na přelomu let 1970 a 1971. Přesto se tvůrcům daří navodit tíhu dekád, které jakoby už nyní na Eunice vězely. Usiluje o dosažení pravdy, přestože ví, jak dlouho to asi bude trvat. A přestože si uvědomuje, o jak malé vítězství vlastně půjde. Alzheimerova choroba, kterou trpí ke konci života, však podtrhává téma vzpomínky a paměti.
Nakonec se přesto jí i jejím dětem daří žít plnohodnotný život. Překonají i další problémy, které před ně osud položí. Její syn například ochrne. Nemá to s hlavní zápletkou souvislost a stane se to během časového skoku, takže nikdy nevidíme bezprostřední reakce. Právě to ale snímku dodává na dojmu, že jde o autentický výsek ze životů, které jsou do nějaké míry ovlivněny jednou zastřešující událostí, mimo její rámec se ale děje spousta dalších událostí.
Navždy s vámi se dočkalo výjimečně vřelého přijetí, oscarové vítězství se pak pro Brazílii stalo národní událostí. Možná by bylo přehnané považovat výsledek vyloženě za nadfilm, jak někteří míní. Rozhodně jde ale o pořádnou porci kvalitní, byť poněkud těžké filmařiny se silnými hereckými výkony a schopností vtáhnout do svého tísnivého světa světa.
-
Režie
-
Scénář
-
Herci
-
Kamera
-
Hudba
Navždy s vámi (2024)
Solidní historické drama, u něhož je snadné chápat, proč ve světě tak rezonuje. České publikum možná nebude vyloženě v šoku z toho, co vidí. Přeci jen máme se zobrazenými motivy jak historickou, tak popkulturní zkušenost dost velkou na to, aby nám byl snímek po celou dobu poměrně povědomý. Své myšlenky a emoce ale předává velmi působivě.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: © Aerofilms 2025
Navždy s vámi
Ainda Estou Aqui
Drama / Životopisný / Historický
Brazílie / Francie, 2024, 137 min
Premiéra: 20. 3. 2025 Aerofilms
Režie: Walter Salles
Scénář: Murilo Hauser, Heitor Lorega
Kamera: Adrian Teijido
Hudba: Warren Ellis
Hrají: Fernanda Torres, Fernanda Montenegro, Maeve Jinkings, Selton Mello, Marjorie Estiano, Antonio Saboia, Humberto Carrão, Valentina Herszage, Carla Ribas, Dan Stulbach, Gabriela Carneiro da Cunha, Maria Manoella, Bárbara Luz, Cora Ramalho, Luiza Kosovski, Guilherme Silveira, Maitê Padilha, Alan Rocha
