Je víc než příhodné, že v novém filmu s Christianem Clavierem v čele dabuje milovaného francouzského herce Miroslav Donutil. Postavení obou pánů v jejich domovinách je v mnoha ohledech srovnatelné. Proslavili se především jako lidoví umělci a komici a v této formě se těší pověsti národního pokladu. Hvězda Já a můj terapeut má za sebou již půl století trvající kariéru.
V první řadě komik
Clavier je v první řadě právě komik. Humornou skupinu Splendid založil během 70. let bez větší herecké zkušenosti se svými přáteli a jejich primárním cílem bylo bavit publikum na těch nejmenších pódiích v pařížských kavárnách.
Jeho hvězda ale začala brzy stoupat, a to včetně filmových příležitostí. V roce 1978 si zahrál v Dovolené po francouzsku, jež je na domácím trhu milovanou podívanou, která se dočkala dvou pokračování. Mezinárodně nejde o zvlášť známý počin, nicméně právě k tomuto titulu můžeme datovat vznik Christiana Claviera tak, jak ho známe.
V osmdesátých letech už svou filmovou účast rozjel v plném proudu, často se podílel i na scénáři svých projektů. Opravdový věhlas ale přišel začátkem 90. let, nejprve v akční komedii Operace Corned Beef z roku 1991, kde už byl spárovaný s Jeanem Reno, ale především v Návštěvnících o dva roky později. Snímek o dvou neotesaných středověkých mužích, kteří se dostali do současnosti, byl v době premiéry nejdražší francouzskou produkcí všech dob, což nám naznačuje, jak výsostné postavení tou dobou již Clavier zastával.
Jednalo se o mezinárodní finanční, ale i kritický úspěch. A také jediný jeho počin, po němž byl za scénář a herecký výkon nominován na Césara, což je francouzská obdoba Českého Lva. Nominace neproměnil a nikdy znovu se nedočkal další šance – Clavier vždy patřil k „lidovým umělcům“, kteří tvoří především spotřební mainstreamové komedie, jež si nekladou ambice zapsat se do filmového kánonu ani sbírat ocenění. Na tom samozřejmě není nic špatného, zdravý filmový systém takové snímky nezbytně potřebuje.
Éra Christiana Claviera
Pro generaci mileniálů se nejspíš nejvíce zapsal jako Asterix v prvních dvou hraných verzích z přelomu století. Jednička překonala divácký rekord za první víkend, který tou dobou drželi druzí Návštěvníci – devadesátá a nultá léta byla zkrátka Christianovou érou. Počítal i s třetím dílem, jehož produkce však krachla, a když se studio ke značce vrátilo, neměl už zájem pokračovat. Nejspíš i pro pomalu přibývající léta, která ke galskému bojovníkovi přece jenom příliš nepasovala.
Přesto Clavier jede jako mašina a v posledním čtvrt století není výjimka, aby se ročně objevil ve třech titulech. V českých kinech jsme v posledních letech mohli vidět trilogii Co jsme komu… o poněkud neurotickém tchánovi nečekaných zeťů různých etnik a kultur.
Právě v kinech
Je tu ale mnoho titulů z nichž drtivá většina neopouští hranice francouzské distribuce, české publikum tedy může docenit, že se komedie Já a můj terapeut dostane dokonce i na naše plátna.
Snímek režiséra a scenáristy Arnauda Lemorta je hrdě nenáročnou podívanou, která připomene i klasické americké komedie přelomu století typu Fotr je lotr, po nichž si publikum poslední roky občas posteskne. Humor se přesunul na obrazovky a monitory a filmová komedie, dřív jeden z nejlukrativnějších žánrů, je v mezinárodním kontextu skoro mrtvý žánr. Francouzi však nad veselohrami hůl nezlomili.
Clavier ztvárňuje úspěšného psychologa, který s hrůzou zjišťuje, že jeden z jeho nejotravnějších pacientů začal nevědomky chodit s jeho dcerou. Během společného víkendového pobytu, při němž mladý pár zvažuje zásnuby, se potenciální tchán rozhodne vztah sabotovat. Asi není třeba naznačovat, jak moc se situace brzy vymkne kontrole.
Nejedná se o typ filmu, který by publikum něčím zaskočil, pro hercovi příznivce však půjde o 90 minut příjemně stráveného času. Dabing s Miroslavem Donutilem v čele je tu příjemnou třešinkou. Český distributor dokazuje, že ví, co dělá, když se rozhodl opět oslovit herce, jehož postavení v Česku se tomu Clavierově tak podobá. Pro publikum, jež si bude chtít užít novou dávku osvědčeného humoru, může jít o dobrou volbu.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: © 2025 Totalfilm Media, Donart, CinemArt
