Rok 2024 v českém filmu znamenal zejména rok debutů a rok Jiřího Mádla. O jeho Vlnách pravděpodobně víte, ve chvíli kdy vzniká naše video atakuje diváky milované drama 850 tisíc diváků. V našem žebříčku se letos kromě několika opravdu zajímavých projektů umístily hned tři debuty. A to je skvělá zpráva. Znamená to totiž, že nám vyrůstá nadějná nová generace filmařů, která ovládá řemeslo a přináší zajímavá témata. Letos jsme náš přehled zredukovali na deset míst, abychom vás upozornili skutečně jen na snímky, o jejichž vysoké kvalitě nemůže být pochyb. Mrknout můžete i na náš výběr zahraničních filmů nebo jak náš žebříček vypadal vloni.
10. Amerikánka
Životní projekt Viktora Tauše je silně stylizovaná, surrealistická jízda, která nezapře své divadelní pozadí. Způsob jejího vyprávění je místy diváckou výzvou a dost nelehkou podívanou, síla ústředního příběhu osiřelé dívky statečně se rvoucí s nástrahami života v dětském domově i mimo něj si ale zaslouží uznání, stejně jako neuvěřitelná výtvarná stránka, která nejen v Česku nemá obdoby.
9. Od marca do mája
Debut Martina Pavola Repky vypráví o pětičlenné rodině, jejichž pěnu dní nečekaně naruší zpráva o maminčině neplánovaném těhotenství. Překvapuje způsobem, jakým pomalu, klidně, s láskou a bez jakéhokoli konfliktu ohledává své hrdiny. Podobný přístup je v dnešní uspěchané době a hladu po akci, vzrušení a filmovém spektáklu překvapivým a skoro až hladivě meditativním zjevením.
8. Velký finále PSO
Že je dnešní mládež k ničemu a že nic nedělá? Dokázat na příkladu stopadesátičlenného orchestru převážně dvacetiletých dobrovolných muzikantů, jak moc je tenhle boomerský povzdech mimo, se tvůrcům tohohle zábavného, energického dokumentu povedlo na jedničku. Sympatické partě z Police Symphony Orchestra budete od srdce fandit, i pokud jste si jejich hudbu v životě neposlechli. Jde totiž o univerzální příběh o snaze zapadnout a plnit si sny.
7. Architektura ČSSR
Architektura je všude kolem nás, ale kdo ji vlastně dokážeme číst? Nápadité přeorganizování chváleného seriálu do celovečerní podoby se potýká s pár problémy nevyhnutelnými při změně formátu, přesto se tvůrcům daří předložit sebevědomý a místy vtahující film s jasným cílem. Nalézat krásu a hodnotu i tam, kde by vás možná vůbec nenapadlo hledat.
6. Velký pán
Velký pán je o dost jiná podívaná než byl Malý pán, pořád ale stejně kouzelná – ať už díky kráse ručně vyřezávaných loutek, lesním kulisám, skvělému dabingu nebo milému humoru. Když titulní hrdina s kamarády infiltruje padouchovu pevnost a z filmu se stane variace na Jamese Bonda nebo Mission: Impossible, je to čirá a bezvadná zábava pro malé i velké.
5. Rok vdovy
Někdy nás filmy unesou z reality. Někdy věrně zachytí to, co důvěrně známe. A někdy ukazují něco, s čím jsme naštěstí co dočinění neměli, možná nás to ale v budoucnu čeká. Drama Rok vdovy nevypráví o smrti, jako spíš o životě po životě. Jak totiž jeho vyprávění plyne, věcně a citlivě ukazuje, jakou díru v životě zanechá nenadálá a předčasná ztráta životního partnera. Je u toho možná melancholický, nikdy ale citově nevydírá, a dovede dojmout, pohladit i pobavit.
4. Život k sežrání
Za třináct let toho člověk stihne leccos. Třeba připravit krásně animovaný film podle milované dětské knížky, ochutit ho písničkami z pera Jiřího Macháčka a pak tuhle ňaminu podávat s pořádnou porcí povědomých situací ze života, vtipu i správných poselství. To se povedlo režisérce Kristině Dufkové, podepsané třeba pod trojkou Fimfára. Výsledek je moderní český animák, který nejen ctí loutkařskou tradici a vizuálně je naprosto k sežrání, ale u toho i skvěle baví.
3. Ještě nejsem, kým chci být
Netradiční dokument složený výhradně z fotografií své protagonistky Libuše Jarcovjákové je naprostým zjevením. Není v něm jediný klasický kamerový záběr, nevystupují v něm mluvící hlavy, neobsahuje žádné dobové snímky ani zinscenované rekonstrukce. Přesto je jedním z nejsilnějších a nejautentičtějších svědectví z dob komunistického Československa, které kdy spatřilo světlo světa. Zážitek z něj je mnohovrstevnatý, emotivní a intimní, a jen stěží na něm lze najít cokoli negativního.
2. Vlny
Příběh hrdinných redaktorů československého rozhlasu bojujících za pravdu během srpna 1968, národní doják, komerční megahit a biják hollywoodského střihu se vším, co k tomu patří. Vlny mají spád, napětí, perfektní herce, bezvadně vypadají i zní. Scénář je ale za účelem srozumitelnosti příběhu trochu zkratkovitý. Nehledě na to je ale pořádná nadílka Českých lvů i pozice Jiřího Mádla jako jednoho z nejzajímavějších a nejhravějších českých režisérů nepochybnou jistotou.
1. Mord
Mord, debut režiséra Adama Martince, vás rozseká jako prasátko na porážku, díky čemuž má potenciál stát se hojně reprízovaným malým kultem. Scénář perfektně, s humorem a bez soudů zachycuje střet generací i střet pohlaví, které může přinést rodinná sešlost. Jeho síla tkví hlavně v autenticitě. Každý v něm někoho ze svého okolí pozná, každý se chtě nechtě zasměje perfektně odposlouchaným, fenomenálně zahraným průpovídkám, nadávkám a situacím. Tohle je prostě Chalupa The Movie, a je úplně jedno, jestli se tu zrovna pochlastává u zabíjení stokilového zvířete, oslavy strejdových padesátin nebo jen sobotní grilovačky.
-red-
foto/video: Alter Vision, Aerofilms, Bioscop, Bontonfilm, CinemArt, Perfilm © 2024
