Nikdy se nevzdávej, neztrácej naději, zkoušej své hranice – to je krédo Diny Štěrbové, první ženy světa a první Češky, která v roce 1984 pokořila osmi tisícovou hranici himálajské Čo Oju. V té době byly ženy s cepíny a mačkami na osmitisícovkách raritou. Jednaosmdesátiletou horolezkyni budeme doprovázet při jejím loučení se s velehorami, na její výpravě do Pákistánu při humanitární misi. Film Za oponou velehor natočila uznávaná dokumentární režisérka Hana Pinkavová. Podívejte se na čerstvou ukázku.
Proč na ty hory lezeš?
Když tajně ve svých čtrnácti letech vylezla Gerlachovský štít, neuměla ještě odpovědět mámě na otázku: “Proč na ty hory lezeš?“ O patnáct let později napsala odpověď v knize Čo Oju, tyrkysová hora: „Dobývání hor je dobývání nesmyslného. Jsou nádherné v nekonečných obměnách, zrádné a bezcitné jako Sirény. Nešité na míru člověka, který přichází nezván do jejich hájemství. Na vrcholech není stupeň vítězů, jen ledová skála, kde maraton má otočku a my možná pochopili podstatu bytí.“
Neuvěřitelně epický život hlavní hrdinky
Příběh Diny Štěrbové začíná ve chvílí, kdy doma píše knihu o mnohaleté humanitární pákistánské pomoci a pochybuje, jestli někoho bude zajímat. Její obavy vyvrátí fakt, že v Českém rozhlase natáčejí její několikadílné osudy. Dozvídáme se, jak ji poznamenala válka, smrt bratra, věznění otce, právníka německé národnosti. Jakým traumatem pro ni bylo po roce 48 „vyhoštění z bytu” a tátův vyhazov z místa soudce v padesátých letech, kdy nechtěl soudit podle not KSČ. Jakou křivdu a beznaděj cítila, kdy ji kvůli špatnému posudku nepřijali na vytouženou medicínu. V době normalizace bojovala za svou důstojnost a snažila se žít ve svém soukromém vesmíru. Už v dětství ji okouzlil Hillaryho výstup na Mount Everest a zasáhla první ženská výprava na Anapurnu končící tragicky. Ve čtrnácti letech tajně s kamarádkou vylezla na Lomnický štít a propadla kráse hor. Vystudovala a pak pětatřicet let učila na univerzitě v Olomouci „vysokou“ matematiku. Ke stoupání na nejvyšší vrcholy se v době normalizace probojovávala. Podpora horolezeckého svazu nebyla žádná a chlapi ženy na expedice nebrali. Vydělávala si na ně bouráním komínů, šitím péřových spacích pytlů. První expedici na sedmitisícovku, kterou organizoval její manžel, přírodovědec a ekolog Otakar Štěrba, si Dina vybrečela. Spolu s mužem absolvovala i vodácká dobrodružství na Sibiři, v Kanadě a USA. Nepál a Pákistán navštívila dvacetkrát.
Katastrofické zemětřesení v Pákistánu v roce 2005 zničilo velkou část infrastruktury, o život přišlo přes 100 tisíc lidí. Dina tam odjela s manželem Otakarem budovat vodovody a s horolezeckým kolegou Vítězslavem Dokoupilem založila malou neziskovku. Pomohli opravit dva mosty, vybudovat cestu, zavlažovací kanál a vodovod do nejodlehlejší vesnice ve výšce 3500 m. Po dvouletém úsilí tu za strastiplných okolností vybudovali malou českou nemocnici. Jejich projekt zachránil za 17 let činnosti už mnoho životů. Koupili počítač a ultrazvuk, zajistili oční mikroskopickou jednotku, založili záchrannou službu, pro kterou koupili dva džípy. Od existence nemocnice žádná žena neumřela při porodu, přes 300 dětí s meningitidou, zápalem plic a záškrtem bylo zachráněno. Přiváželi léky a zdravotní techniku. Rozšířili malotřídku a sehnali vybavení. Budují kemp a turistické centrum, z výtěžku peněz chtějí částečně financovat nemocnici.
Dina si je vědoma, že tržní mechanismus vstoupil i do velehor a horolezectví a má i negativní důsledky. Obyvatelé údolí se přizpůsobuji komerci, peníze mění jejich hierarchii hodnot. Přesto Dina dle většiny náboženství věří, že zachránit jednoho člověka rovná se zachránit celý svět. Je to v Bibli i Koránu. Poslední Dininou aktivitou v Baltistánu je zakoupení pozemku ve Skardu a výstavba hostelu pro 35 dětí horalů, adeptů středoškolského vzdělání. Nejtěžší je udržitelnost projektu. Přesvědčit Aranďany, že oni jim jen ukazují cestu. Dina se ani ve svých 83 letech nevzdává. „17 let humanitární pomoci v Arandu považuju za obrovské privilegium a ráda bych ji dělala tak dlouho, jak budu moct. Moje horolezecké výpravy byly k tomuto cíli nejlepší. Nevadí, že je to jen kapka v moři. To je vlastně ten DOTEK ABSOLUTNA.“
Život v přemetech
Režisérka Hana Pinkavová představuje hrdinku svého snímku Dinu Štěrbovou a její neuvěřitelné životní peripetie: „Dinin život, jak sama říká, je život v přemetech, s křižovatkami důležitých rozhodnutí. Prožila chvíle velké radosti, ale i momenty, kdy jí šlo o život. Celou dobu naplňovala své krédo: Nikdy se nevzdávej, jdi za svým snem! Smekám před výkony všech, kteří dosáhli nejvyšších vrcholů světa. Patří k nim i Dina. Kdyby však Dinin životní příběh nevykrystalizoval v nový rozměr, tento dokument bych netočila. Dina říká, že se prolezla k prozření. Její horolezecké poznání a zkušenost, kdy se dívala na svět z výšek blízko nebe, se přetavily v touhu pomáhat potřebným.„
Film vznikl v produkci Viktora Schwarcze a Silvie Panákové. Do kin jej 2. ledna 2025 uvede CinemArt.
-red-
zdroj: H. Hejčová, P. Slavík
foto/video: © Cineart TV Prague, Heyday, CinemArt 2024
