Historie automobilu a kinematografie započaly takřka ve stejný okamžik, není tedy divu, že spolu oba vynálezy od počátku žijí v symbióze. První filmovou automobilovou honičku realizoval britský režisér Alf Collins pro francouzské distributory v roce 1903 v pětiminutovém snímku Runaway Match. A od té doby to bylo jen větší! V éře prohibice se ve Spojených státech staly závody mezi strážci zákona a zákaznické poptávky nedílnou součástí pašerácké reality a vstoupily do povědomí jako vzrušující akty rebelie. Na konci téhle asfaltové cesty aktuálně parkuje právě uváděný Víkend v Taipei. Při té příležitosti si na ni zpětně trochu posvítíme.
Začalo to v Římě
Automobilová honička jak ji známe se zrodila v americkém filmu 30. let, když se stal osobní motorový vůz věrným ořem každého hrdiny i desperáta. Policisté pronásledují partu mafiánů, sirény houkají, zloduši střílí z okének. Automobiloví výrobci byli nejprve zhrozeni špatnou reklamou pro už tak kontroverzní výrobek, nakonec ale využili příležitost, aby porušování zákona v autě prodali jako projevy osobní svobody a z auta učinili zdánlivě nezbytnou součást amerického snu.
Automobil se tedy stal nezbytným spojencem i spolupachatelem, stále ale mluvíme jen v náznacích skutečné akce. Filmaři si dodnes dělají legraci z dobové tradice natáčet herce divoce nadskakující v statickém vozu, za nimiž se promítá jedoucí cesta. Zlomovým okamžikem je v tomto ohledu paradoxně film, který se odehrává na přelomu letopočtu a žádné auto v něm nevidíme. Monumentální jedenáctioscarový Ben Hur z roku 1959 obsahuje strhující závody s koňskými spřeženími v antické aréně, jejichž zpodobnění svou dynamikou a fyzičností dalece přesáhlo prakticky cokoliv, co bylo do té doby k vidění a pro režiséry automobilových honiček byla stanovena laťka, již je třeba dorovnat.
Do ulic!
Přesně o dekádu mladší Bullittův případ se Stevem McQueenem v čele se pak stal často zmiňovaným královským titulem, který lákal na automobilové honičky natočené ve skutečném San Franciscu. Filmařům to rozvázalo ruce a umožnilo pracovat s autentickými auty v autentickém prostoru. Snímek také exceluje ve schopnosti představit vůz jako prodlouženou část hlavní postavy – Bullit a jeho Ford Mustang jsou jako jedna bytost. Tou dobou pak už rok drancovali kina Bonnie a Clyde z roku 1967, zlomový snímek nového Hollywoodu, v němž je opět připomenuta role automobilu jako prostředku k dosažení osobní svobody, díky němuž mohou hrdinové rozjet svou kontrakulturní rebelii a nakonec právě v něm potkají násilný konec.
Další ikonické dílo filmových spratků Bezstarostná jízda z roku 1969 přesouvá stejnou emocionální váhu na motorky, jimiž hrdinové s Jackem Nicholsonem v čele brázdí americké prérijní státovky. I když Harley je možná bezprostředně víc cool než auto, motorky se nikdy nemohly stát stejně univerzálním objektem filmařského zájmu. Mají výhodu při samotné akční scéně, neposkytují ale stejný prostor pro dialogy a momenty budující postavy a jejich konflikty. Auto je víc než jen stroj na přepravu, je to i malý interiér, malý domov, v němž se může odehrávat dialog a vyvíjet příběh.
Šedesátá léta tedy plně odemkla možnosti automobilu pro filmová plátna. Sedmdesátá léta už se nesla ve jménu předhánění v tom kdo nabídne lepší akční scénu, nebo se mu podaří vyčarovat přesvědčivější atmosféru. Určujícím filmem je v tomto ohledu Francouzská spojka z roku 1975, v níž muž zákona Gene Hackman zrekvíruje civilní auto a pronásleduje svého nepřítele, který jede vlakem na pohodlně nadsazené koleji stranou městské dopravy. Tenhle střet dramatické, nezřízené jízdy ulicemi v kontrastu s nezastavitelným strojem hromadné dopravy ukázal, že filmařská hravost a nápaditost může do již známého principu stále vložit něco nového.
Jedinou hranicí je fantazie
Zahanbit by se ale nenechal ani agent jejího veličenstva James Bond. Automobilové honičky ve značkových product-placement vozech jsou nedílnou součástí série, jež svým neotesaným charismatem učarovávala od poloviny 60. let. Památný kaskadérský trik předvedli filmaři ve filmu Muž se zlatou zbraní z roku 1974, v níž automobil během skoku přes rozbitý most nad říčkou zároveň provede rotaci okolo své osy. Možná by vás napadlo, že se jedná o filmařský trik s modelem, ale kdeže – inženýři pečlivě zkonstruovali potřebnou rampu, vypočítali správnou rychlost a způsob nájezdu, aby mohl kaskadér za volantem tenhle neuvěřitelný trik předvést ve vší parádě.
Filmaři 70. let tedy dokázali, že je jen málo věcí, které se staví do cesty filmařské fantazii. To málo limitací, které představuje fyzický svět, následně padlo s nástupem digitálních efektů. Kdo jiný než sestry Wachowské posouvaly hranice možného ve svých pokračováních Matrixu ze začátku nového století, jejichž součástí jsou komplexní akční scény za volantem.
Pokračování Matrixu však stály také za rodící se nedůvěrou a někdy nechutí vůči digitálním efektům. George Miller tedy udělal krok zpátky, když v roce 2015 resuscitoval svého Šíleného Maxe a zaměřil se na to, aby naprosto vše, co jde udělat fyzicky, nepřenechával digitálním umělcům. Ti jen vymazali kaskadérské jištění, trochu přikrášlili exploze a dost možná nejúžasnější akce s příchutí benzínu všech dob byla na světě. Nemluvě o tom, že Miller používá automobily i jako součásti postav a při pohledu na každý vůz můžeme pochopit, kdo je člověk, který ho řídí.
Právě zde se střetla a pro mnohé vyvrcholila celá předchozí historie automobilu na plátně, jejímž mainstreamovým synonymem pak je samozřejmě oktanová a zábavně otroubená rodinná série Rychle a zběsile. I srdcový projekt Vina Diesela se nicméně pomalu chýlí ke konci, a tak autíčkáři opatrně vyhlíží svůj další velký kult.
Na víkend do Taipei
Bude jím Víkend v Taipei? Režisér George Huang tu posadí za volant Lukea Evanse a donutí ho strávit pár dramatických dní na ulicích asijské metropole, kde bude za volantem pronásledovat zločince.
Zahrál si Johna Lawlora, nekompromisního agenta DEA, který je na 100 % oddaný své práci. Na světě není zločinec, kterého by nedokázal zastavit, a neexistuje nic, co by neobětoval, aby případ dotáhl do konce. Joey Kang je špičková „kurýrka“ v Taipei – je rychlá za volantem i ve svých rozhodnutích, je těžké ji vystopovat a nemožné chytit. Ti dva se do sebe neměli zamilovat, ale osud je svedl dohromady… než je síly zločinu a korupce rozdělily. Po patnácti letech se znovu setkávají během zběsilého víkendu v Taipei, kdy oba zjistí, že jediné, co je těžší než se zamilovat – je zamilovat se znovu…
V kině se za volant téhle akční jízdy můžete posadit už 21. listopadu.
Martin Svoboda
foto/video: Bioscop, Vertical Ent., 20th Century, MGM, Columbia Pictures © 2024
