Slovensko – český koprodukční film slovenské režisérky Ivety Grófové Ema a smrtihlav přibližuje dramatickou éru válečného Slovenska. Příběh o rozpolcené době, jež staví hrdiny před složitá dilemata, vypráví nejen slovy, ale i sugestivním vizuálním jazykem. Příběh o lásce, která nezná hranice, vstupuje do českých kin 10. října. Světovou premiéru měl film v hlavní soutěži na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech.
Těžký život ve válečném Slovensku
Děj filmu Ema a smrtihlav se odehrává v roce 1942. Válečný Slovenský stát staví svou identitu na nenávisti k menšinám. V malé obci na slovensko-maďarském pohraničí blízko Bratislavy v období nastupujícího vyhroceného nacionalismu stále víc platí gardistické heslo „Slovensko Slovákom!“. To nejdřív vede k vyhnání Čechů „Češi peši do Prahy!“, pak k deportaci židovských spoluobčanů. Národnostní nenávist roste i vůči maďarské menšině „Čech, Maďar, Žid, všetko treba biť!“. Uprostřed tohoto bouřlivého období se odehrává příběh mladé maďarské vdovy Mariky (Alexandra Borbély), která právě přišla o práci v luxusním arizovaném dámském krejčovství v Bratislavě. Marika se snaží vzhledem ke svému původu a skutečnosti, že ukrývá židovského chlapce Šimona (Nico Klimek), zůstat v pozadí. Přesto se ocitne v centru pozornosti charismatického kapitána slovenské Hlinkovy gardy Dušana (Milan Ondrík) i německého nacistického důstojníka Lepkeho (Alexander E. Fennon).
Autentický původ hlavní herečky
„Slovensko-maďarský původ herečky Alexandry Borbély byl pro autenticitu příběhu velmi důležitý, stejně jako slovenský původ Milana Ondríka, český Nica Klimka i německý Alexandra E. Fennona,“ říká Iveta Grófová. „Navzájem se ovlivňují a směřují k silné katarzi. V tomto vztahovém trojúhelníku se mísí široká škála lidských emocí. Strach, nenávist, vášeň, touha, ale i láska. A zdá se, že právě ta má největší sílu a nezná hranice…“ dodává.
Paralela s dnešní situací na Slovensku
Režisérka Iveta Grófová se filmem Ema a smrtihlav vrací do nejtemnějšího období slovenské historie, jehož nenávistná rétorika začíná opět rezonovat dnešním Slovenskem.
„Téma rozdmýchaných národnostních konfliktů mezi Slováky, Maďary a Čechy během fašistického Slovenského státu je velkým stigmatem zneužívaným našimi politickými elitami dodnes.
Paralely s dnešním Slovenskem jsou mrazivé. Když se začne používat nenávistný narativ, roztočí se vír, který může stáhnout každého. I toho, kdo si s tímto narativem zahrával,“ vidí souvislosti s nedávným atentátem na slovenského premiéra a následným děním na Slovensku režisérka Iveta Grófová.
Vyrovnávání se se slovenskou minulostí
„Součástí historie vzniku samostatného slovenského státu těsně před druhou světovou válkou byla snaha vypořádat se se vším neslovenským. Začalo to vyhnáním obyvatel české národnosti, následovalo vyvezení Židů do koncentračních táborů, pořádané slovenskými institucemi. Maďarská menšina byla dalším přirozeným „vnitřním nepřítelem“. Bylo pro mě důležité ukázat tuto část slovenských dějin, se kterou se naše společnost dodnes úplně nevyrovnala. Podrobně jsem prozkoumala dostupné prameny a snažila jsem se důkladně budovat autentický historický obraz,“ přibližuje dál režisérka historické pozadí i důvody, které ji mimo jiných vedly k přijetí nabídky ujmout se režie filmu Ema a smrtihlav po tragicky zesnulém režisérovi a autorovi předlohy Petru Krištúfkovi.
Postavy ve filmu Ema a smrtihlav mají své předobrazy v konkrétních lidech a událostech té doby a vyprávějí je autentickými jazyky a nářečími. „Příběh Mariky odehrávající se v dobách sílícího nacionalismu je skutečně výjimečný a chytá za srdce. Měl by ho vidět každý Slovák i Maďar…“ říká představitelka hlavní postavy Alexandra Borbély.
Za českou stranu film produkoval Ondřej Trojan, slovenskou část produkce měla Zuzana Mistríková. Do kin film posílá Pilot Film 10. října.
-red-
zroj: B. Trojanová
foto/video: © THA, Pilot Film. KVIFF.TV 2024
