„Štvalo mě, že kolem sebe neustále slýchám, jaká je ta dnešní mládež k ničemu a že nic nedělá,“ vysvětloval sedmadvacetiletý Dominik Kalivoda, režisér nového dokumentu Velký finále PSO, na světové premiéře filmu s rekordně početnou delegací v zádech. Dokázat na příkladu stopadesátičlenného orchestru převážně dvacetiletých dobrovolných muzikantů, jak moc je tenhle boomerský povzdech mimo, se mu na ploše devadesáti minut povedlo na jedničku.
Police není policie
Police Symphony Orchestra není hudební těleso složené z policejních příslušníků, ale z mladých nadšenců z Police nad Metují. Kdo je nezná, možná by si představil uťáplou partu nerdíků fidlajících symfonie podle zaprášených not.
To by se ale u filmu asi nestačil divit. V jejich repertoáru zaznívají symfonické covery pecek od Billie Eilish i těch nejlepších devadesátkových vypalovaček, před koncerty pravidelně bojují s kocovinou a odvahu si dodávají pokřikem o tom, že místo, kde zrovna hrají, pořádně „rozm*daj.“ Ať už jde o finále Smetanovy Litomyšle nebo třikrát vyprodané šapitó na louce za městem.
Radost z tvorby i ze života
Stejně jako muzikantům, i tvůrcům nechybí kulišácký smysl pro humor, kdy si láskyplně a za pomocí střihu ze svých protagonistů utahují – jako když po nápadu pozvat si na koncert Paula McCartneyho přestřihnou na tázavý, zaražený výraz jejich spolupořadatele nebo když si produkční po prohrané sázce o vyprodání Lucerny nechává na zadek vytetovat logo kapely.
Že se členové orchestru s režisérem a jeho štábem během natáčení museli dost sblížit je z celkové atmosféry dokumentu evidentní, a tahle přátelská, uvolněná nálada je u sledování nakažlivá.
Oběti
Velký finále PSO ale není jen samá srandička. Dokument kromě radostí zajímavě přibližuje i nevyhnutelné strasti z každodenního života a organizace tak velké kapely, která musí hraní obětovat většinu svého volného času na úkor vztahů, práce či školy.
Nadšení pro věc, ambice i oběti, které muzikanti musí hudbě, koncertům a dobré věci přinášet, pak ztělesňuje zakladatelka orchestru Petra Soukupová. Do filmu vnáší spoustu autentických emocí a je jeho srdcem stejně, jako tomu evidentně je i u samého orchestru.
Chtěli byste Velký Finále PSO vidět? O projekcích informuje kapela na svých stránkách tady. Od 29. srpna pak vstupuje do všech kin.
Dokument pro dobrou věc
U sledování se dost možná přistihnete, že téhle sympatické partě od srdce fandíte, přestože jejich hudbu neposloucháte, v životě jste nebyli na jejich koncertu a o jejich existenci máte maximálně zběžné ponětí. V jádru totiž jde o univerzální příběh o snaze zapadnout a plnit si sny, a když orchestr řízením osudu vystoupí s francouzskou hvězdou Zaz, kterou řada členů zbožňuje, nejde za ně nemít radost.
Navíc tady nejde o žádné volnočasové hraní pro radost. Jak dokument ukazuje, výtěžky z koncertů Police Symphony Orchestra velice často putují na dobrou věc, a jejich zápal v tomhle ohledu si zaslouží velké uznání.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Altervision Media, Police Symphony Orchestra © 2024
Velký finále PSO (2024)
Na dokument o životě a fungování stopadesátičlenného orchestru mladých nadšenců se moc hezky kouká nejen díky fajn kameře a střihu, ale i univerzálnímu příběhu, sympatickým muzikantům a spoustě humoru i emocí.
Velký finále PSO
Dokumentární
Česko, 2024, 90 min
Režie: Dominik Kalivoda
Kamera: David Cysař
Hudba: Jan Lstibůrek
Střih: Michal Novák
Zvuk: Zdeněk Taubler
