První Twister z roku 1996 dodnes platí za krásný příklad nenáročného devadesátkového bijáku ze Spielbergovy školy, katastrofického filmu tak akorát katastrofického, aby ho zvládla celá rodina. Od ikonického záběru plachtící krávy samozřejmě uběhlo mnoho let, vyprávění i triky se posunuly, a do kin se řítí Twisters. Film, který je spíš než plnohodnotné pokračování vlastně spíš remake původního konceptu. Tokání ústředního páru v kulisách ničivých tornád je nicméně pořád stejně jalově zábavné, jako tehdy.
Hlavy v oblacích
Už první záběry, zvlášť v IMAXu, donutí diváka si v sedačce spokojeně zavrnět. Hravá kamera, naprosto parádní soundtrack a burácivý zvukový mix strhnou už od první scény, ve které lehce otravné partičce lovců bouřek rychle smázne úsměv z tváří macaté tornádo. Tahle úvodní sekvence dost příznačně definuje celý film. Moc hezky se na něj kouká, jakkoli nad logikou, fyzikou a chováním postav občas budete se shovívavým úsměvem vrtět hlavou.
Extrémní hovadiny z ranku Rychle a zběsile nebo fackovaček Godzilly s Kongem se cestou na Twisters bát nemusíte, i tak je ale potřeba při koupi lístku vyřadit mozek na neutrál. Nejde ani o to, jak hloupě se občas postavy chovají. Že vprostřed varování před extrémními tornády v klidu zaskočí na rodeo nebo že odhodlaně trvají na tom, že musí pomoci obyvatelům nedalekého městečka před jistou zkázou, aby je pak pár metrů od běsnící bouře upozorňovali, že by se asi měli jít schovat.
Středoevropský divák spíš možná bude v kině trochu bojovat s tím, jak film celý fenomén lovců tornád prezentuje. Amatérští klimatologové jsou tu vlastně nefalšované celebrity a strašně cool superhrdinové, kteří trousí sarkastické hlášky rychleji než Iron Man a sebevědomí mají místy klidně větší. Jakkoli je na jihu Spojených států tohle extrémní rosničkaření slušný a zásadní fenomén i ve skutečnosti, působí v tomhle ohledu Twisters místy úsměvně přehnaně. Je ale fér uznat, že to všechno nadšení a výskání v proměnlivě nezničitelných autech řítících se vstříc větru vířícímu 400 km/h je zásadní součástí kouzla filmu, který je jako celek neodolatelně corny a cheesy.
„Láska je tornádo“
Určitě tu nečekejte žádná ekologická poselství, jakkoli by k tomu téma filmu vybízelo. Twisters chtějí bavit, ne dumat nad tím, že krotit tornáda je v kontextu celosvětově přibývajících projevů extrémního počasí ekvivalent přelepení díry v přehradě kobercovkou a řešení následků namísto příčiny.
Twisters mají místo toho všechno, co má mít nenáročný letní biják. Charisma ústředních dvou herců, Glena Powella i Daisy Edgar-Jones, se sice občas umí trochu míjet účinkem i působit dost vychtěně, oba se sem ale skvěle hodí, ve svých rolích jsou zábavní, nehrají vůbec špatně a v té puse před titulky jim vlastně dost fandíte. Překvapivě přirozenou a nenásilnou romantickou linku navíc scénář vhodně kombinuje s poctivě natočenou a nazvučenou akcí a destrukcí, kdy je na filmu sakra vidět, že na tricích i kulisách zpustošených městeček si někdo dal záležet. Prchání před tornády je tu místy fakt adrenalinová podívaná.
A taky je tu již zmíněný perfektní soundtrack od šikuly Benjamina Wallfische, jehož tóny dokážou dokonale vystihnout děs i pokoru z věcí mezi nebem a zemí, ale i úžas a vzrůšo ve snaze si je podmanit.
Legacyquel, reboot i remake
Navíc je fajn, že Twisters na rozdíl od drtivé většiny podobných návratů nespoléhá na lacinou nostalgii a první díl vůbec vidět nemusíte, abyste si tuhle dvojku užili. Samozřejmě nepochybujeme, že kdyby Bill Paxton žil, tvůrci by mu nějaké to cameo vymysleli. Takhle se ale z minula kromě celkového konceptu vrací na jednu scénu vlastně jen technologie Dorotka… a je mimochodem srandovní, že tyhle kuličkové senzory i v kontextu všeho pokroku od třicet let staré jedničky pořád působí jako pěkně trhlá sci-fi.
Schováme se v kině
Je krásně symbolické, že ve vyvrcholení filmu trhá tornádo na kusy právě kino, které se postavám stane posledním útočištěm. Je to něčím kouzelně spielbergovské, vtahující a v konečném důsledku vlastně i víc 4DX, než kdyby s vámi sedačky smýkaly ze strany na stranu a foukaly vám plnou parou do obličeje. Pořádné plátno a zvuk stačí, a Twisters vám po těch dvou hodinách akce i romantiky třeba mile připomenou, proč je tak fajn chodit do kina. Snahu vás na chvíli bavit a schovat před turbulentním světem venku jim určitě upřít nejde.
Twisters (2024)
Twisters jsou velmi příjemné překvapení, poctivý, nenáročný letní biják a zábavná konina plná blbostí, které jsou ale součástí jejich kouzla.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Vertical Entertainment © 2024
Twisters
Premiéra: 18. července 2024
Akční / Dobrodružný / Drama / Thriller / Katastrofický
USA, 2024, 122 min
Režie: Lee Isaac Chung
Scénář: Mark L. Smith
Kamera: Dan Mindel
Hudba: Benjamin Wallfisch
Hrají: Daisy Edgar-Jones, Glen Powell, Anthony Ramos, Brandon Perea, Kiernan Shipka, Maura Tierney, Harry Hadden-Paton, Sasha Lane, Nik Dodani, David Corenswet