Národní filmový archiv posílá do kin další digitálně restaurovanou klasiku. Drama z roku 1977 Stíny horkého léta s Jurajem Kukurou, Martou Vančurovou nebo Jiřím Bartoškou získalo po svém uvedení Křišťálový glóbus na 21. MFF Karlovy Vary. Baladický poválečný příběh o střetu jedné rodiny se skupinou banderovců natočil režisér František Vláčil podle námětu a scénáře Jiřího Křižana.
Scenárista Jiří Křižan a režisér František Vláčil se dvakrát sešli při práci na dramatických příbězích odehrávajících se sice po skončení války, avšak zatížených jejími temnými stíny. Stíny horkého léta (1977) se – podobně jako později baladická adaptace románu Ladislava Fuchse Pasáček z doliny (1983) – odehrávají v roce 1947 v Beskydech. V obou případech poklidný život protagonistů brutálně naruší banderovci, potulující se po lesích a zoufale hledající možnost úniku za hranice.
Scenárista Jiří Křižan o mnoho let později napsal eastern Je třeba zabít Sekala (1998), který získal 10 Českých lvů.
Tichý boj o život
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů…
Cílem digitálního restaurování je zpřístupnit film v podobě co nejbližší tomu, jak jej mohli vidět diváci v době jeho prvního uvedení. K tomu, aby NFA zjistil, jak konkrétní snímek v době svého uvedení na plátně vypadal, nejdříve provádí rozsáhlý výzkum v historických pramenech a v dochovaných materiálech. Poté vybere materiály, které nejlépe poslouží jako zdroj pro digitalizaci. Samotná digitalizace probíhá v externím studiu. Filmovou kopii uloží NFA zpět do bezpečí depozitáře a dále pracuje na digitalizované podobě — digitálně se odstraňují ty prvky, které prokazatelně nebyly přítomné v době prvního uvedení a snímek se ladí do barevných tónů (grading), které měl původní materiál.
Film byl v roce 2024 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
Do kin restaurovaná verze vstupuje 1. srpna.
-red-
foto/video: © Národní filmový archiv 2024
