Motorkáři: O vzestupu a pádu gangu s Hardym a Butlerem (recenze)

Inspirací pro film Motorkáři (Bikeriders) byla stejnojmenná kniha fotografií Danny Lyona z konce 60. let. Režisér Jeff Nichols její ikonické černobílé fotografie rozhýbává ve fikcionalizovaném příběhu o jedné svébytné subkultuře, která se zrodila jako snaha někam zapadnout, postupně se ale proměnila v kolotoč násilí.

Investigativce a fotografa si ve filmu zahrál Mike Faist, a jeho rešerše pro knihu celý film vypravěčsky rámuje. O příběhu gangu Vandals se totiž dozvídáme prostřednictvím jeho rozhovoru se svéhlavou Kathy hranou Jodie Comer, která na svůj život po boku jednoho z členů téhle drsné party vzpomíná. Když totiž omylem jednoho dne zabloudila do putyky, kde slušná holka jako ona nemá moc co dělat, padla si do oka s mladým Bennym. Mladý rebel s tváří Austina Butlera ji pak seznámí s majitelem baru a zakladatelem gangu v podání Toma Hardyho, a tak je tahle mladá dáma bezprostředně nablízku jejich vzestupu i pádu.

Spal gumu, ne duši

Na začátku toho všeho přitom byla tak hezká myšlenka. Vandals vznikli jako společenství pro ty, kteří se cítí sami a neukotveně. Pro mnoho outsiderů se stali druhou rodinou, pojízdným domovem na silnici. Šedesátkový idealismus se bohužel ale rychle proměnil v neveselou realitu sedmdesátek, a všechna ta pospolitost, bohémská zhýralost a rebelství se postupně překlopily v čím dál závažnější zločiny, jak mezi motorkáře pronikaly násilné tendence, drogy, konkurenční boje s dalšími gangy a traumata z Vietnamu. Nicholsův film celou subkulturu, kterou dnes již převážně odvál čas, ukazuje v celé šíři, a byť na staré časy vzpomíná se zjevnou nostalgií, činy motorkářů zvlášť neidealizuje ani nedémonizuje.

Samotné jednostopé krásky si nicméně diváci, kteří jsou třeba sami fandy motorek, ve filmu překvapivě nijak zvlášť neužijí. Vandals se ve filmu najezdí dost, kamera se s jejich stroji ale nikdy nepomazlí, detailních záběrů na ně se skoro nedočkáme a limity rozpočtu jsou očividné už v tom, že herci své mašiny většinou před kamerou ve skutečnosti neřídí. Kromě několika málo výjimek se samotným strojům scénář nevěnuje do hloubky ani v dialozích, jakkoli neopomene připomenout nepříjemnou pravdu, že na skoro každého jezdce někde čeká to jedno auto, které se nepozorovaně objeví zpoza rohu v nejméně vhodnou chvíli. Kromě symboliky svobody a rebelie, která se s motorkami obecně pojí, tedy platí, že kdyby Vandals ve filmu místo ježdění třeba kopali okresní přebor, nemělo by to na samotný děj až takový vliv.

Neměň, co funguje

Motorkáři při sledování neustále probouzí pocit, že jste něco podobného už někdy viděli. Asi nejnápadněji se nabízí srovnání se Scorseseho Mafiány – snad kvůli šedesátkovým bangerům podkreslujícím výjevy divokého mačismu, všudypřítomné ženské optice vypravěčky nebo i způsobu, jak se zprvu relativně nevinná kratochvíle rychle zvrtne. Diváckého déjà vu se při sledování filmu jen těžko zbavuje, jakkoli dost možná šlo o autorský meta úmysl. Postava Toma Hardyho ostatně ve filmu otevřeně přiznává, že k založení gangu ho inspiroval Divoch s Marlonem Brandem v hlavní roli.

Možná si říkáte, kde jsem se tu vzala

V součtu jde vlastně o sled epizodek z motorkářského života bez soudržnější dramaturgie. Ačkoli tvůrčí rozhodnutí rámovat příběh Vandals ženským vyprávěním vychází přímo z koncepce původní knihy, nejsme si jisti, že filmu zvlášť prospívá – a to nejen kvůli tomu, že výrazný středozápadní přízvuk Jodie Comer jak vystřižený z Farga občas fakt zatahá za uši.

Kontrast téhle slušňačky ve svetříku vedle všech těch urousaných smraďochů v kůži měl zajímavý potenciál, ve výsledku ale postrádá hloubku. Soudě z Kathyina vyprávění se díky manželství s Bennym dostala k celému gangu intimně blízko, skoro jako by byla jeho členkou. Nikdy ale pořádně nevidíme, jak v jeho rámci fungovala, jak si k rebelům páchnoucím chlastem, potem a benzínem našla cestu nebo na jakých základech její náklonost k tomuhle vůbec stojí. Snad mělo jít o vzrušení a adrenalin, ani jednou ale nevidíme, že by si v nich Kathy jakkoli libovala. Vzhledem k tomu, že tenhle vztah je v podstatě základem celého vyprávění, s ním možná scénář mohl pracovat zevrubněji.

Nichols má navíc zlozvyk prostřednictvím postav a dialogů divákovi vše nahlas vysvětlovat a polopaticky pojmenovávat – jako když starší členové Vandals dorazí na mrazivé noční setkání zašití v teple svých aut, zatímco jejich mladší konkurenti si radši nechají ruce přimrznout k řídítkům, než by se k něčemu podobnému snížili. Jde o nápadný a zajímavý vizuální kontrast, který by se dozajista obešel i bez bez Kathyina voice-overu.

Venom s Elvisem v jednom kole

Hardy zase jednou nezapře svoje prominentní charisma, taky se ale, snad v inspiraci zmíněným Divochem, celým filmem charakteristicky promumlá. Jako ostatně několika dalšími rolemi z posledních let. Víme o něm jen, že má ženu a dvě děti, ale že jeho životní priorita je sjednat v gangu řád a najít v něm soudržnost a stabilitu. Pouze v kontrole toho, kdo se do jeho řad může přidat, tenhle chlápek nachází nějaký pocit stability a ukotvení. I proto usilovně přemýšlí o nástupci, kterého by tahle neukočírovatelná parta outsiderů dokázala respektovat.

Potenciál stát se jím má především Butlerův Benny. Film se jej už od prvního záběru snaží vykreslit jako neodolatelného bad boye, režijně i herecky v tomto ohledu ale možná příliš tlačí na pilu a působí trochu vychtěně. Herec navíc své dilema ohledně míry Elvisovského huhňání vyřešil tak, že ve filmu nemluví skoro vůbec, a bezpochyby se jedná o nejméně prokreslenou postavu. Přitom zároveň jde o figuru, ke které všechny ostatní postavy přirozeně tíhnou, aniž by bylo zcela zjevné proč. Vzhledem k tomu působí zvláštně, jak Benny na několik dlouhých scén z filmu mizí, případně hraje druhé housle někde v pozadí.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: © CinemArt 2024

Motorkáři
The Bikeriders
Premiéra: 20. června 2024 CinemArt
Drama / Krimi
USA, 2023, 116 min
Režie: Jeff Nichols
Scénář: Jeff Nichols
Kamera: Adam Stone
Hudba: David Wingo
Hrají: Austin Butler, Jodie Comer, Tom Hardy, Michael Shannon, Boyd Holbrook, Norman Reedus, Damon Herriman, Beau Knapp, Karl Glusman, Emory Cohen, Mike Faist