Zavřete oči, odcházím… Legendární větu z úst prvorepublikové herecké hvězdy Oldřicha Nového slyšel snad každý. Oblíbenou klasickou komedii Kristian o šarmantním milovníkovi, jež se z nesmělého úředníka po nocích stává světáckým svůdníkem posílá zpátky do kin Národní filmový archiv. Film Martina Friče z roku 1939 prošel procesem digitálního restaurování a do kin tak míří v kvalitě doby svého vstupu do protektorátních kin.
Kristian udělal z Nového zářící star
Výrazově bohatý výkon z Nového udělal přední tuzemskou filmovou star a zároveň potvrdil talent režiséra Martin Friče. Ten se svými kolegy při psaní scénáře vycházel z francouzské divadelní hry od Yvana Noého, jež v polovině třicátých let zaznamenala značný úspěch v divadle na pražských Vinohradech. Scénář byl sice uzpůsobený primárně hereckému naturelu Oldřicha Nového, dlouhodobě inklinujícího k jemnému francouzskému humoru, ale dost prostoru zazářit ponechává i hercovým neméně slavným kolegyním Adině Mandlové a Nataše Gollové. Gollová v divadelní inscenaci ztvárnila krásku z vyšší společnosti. Ve filmové adaptaci jí oproti tomu připadla role hrdinovy zakřiknuté manželky. Neodmyslitelnou součástí veseloherní klasiky založené na důvtipných dialozích a nenucených hereckých výkonech uvedené trojice je také slow-fox Jen pro ten dnešní den. V myslích českých diváků a divaček se píseň usadila stejně pevně jako některé Kristiánovy repliky.
Zásadní průlom
Kristian znamenal pro Oldřicha Nového zásadní průlom, píše ve své monografii ON filmová vědkyně Šárka Gmiterková a dále vysvětluje: „V této společenské komedii se snoubily všechny silné stránky hereckého naturelu Nového a zároveň se tu koncentrovaly stěžejní atributy jeho hvězdné osobnosti – vkus, světovost a příslib romantického dobrodružství. Filmová kritika tento titul unisono chválila a jedna z často zmiňovaných příčin pozitivních recenzí spočívala ve vysoké společenské i filmařské úrovni, pod niž Kristian nikdy neklesne; zároveň se tato dobově vnímaná vysoká laťka měla napříště stát sériovým standardem domácí zábavné produkce.“
Nový kreslí s celým půvabem své herecké individuality dvojí tvář svého hrdiny: tvář zhýralého světáka a ušlápnutého úředníčka, stále se chvějícího před výpovědí. Je výrazově bohatý ve slovu i mimice, přesvědčivý jako elegán i chudák, osobitý v svém projevu a nesmírně sympatický diváku: znovu musíte vyslovit podiv nad tím, jak mohl být tak dlouho zanedbáván našimi filmovými výrobci tento tak virtuosní konversační herec.
Bedřich Rádl, dobová kritika
Cílem digitálního restaurování je zpřístupnit film v podobě co nejbližší tomu, jak jej mohli vidět diváci v době jeho prvního uvedení. K tomu, abychom zjistili, jak konkrétní snímek v době svého uvedení na plátně vypadal, nejdříve provádíme rozsáhlý výzkum v historických pramenech a v dochovaných materiálech. Poté vybereme materiály, které nejlépe poslouží jako zdroj pro digitalizaci. Samotná digitalizace probíhá v externím studiu. Filmovou kopii uložíme zpět do bezpečí depozitáře a dále pracujeme na digitalizované podobě — digitálně se odstraňují ty prvky, které prokazatelně nebyly přítomné v době prvního uvedení a snímek ladíme do barevných tónů (grading), které měl původní materiál.
Národní filmový archiv
V komedii Martina Friče, která vstoupila v roce 1939 do tehdy již protektorátních kin si kromě Oldřicha Nového zahrály tehdejší herecké špičky Adina Mandlová, Nataša Gollová, Jára Kohout, Jaroslav Marvan nebo Raoul Schránil.
Národní filmový archiv uvádí Kristiana od 25. dubna.
-red-
s využitím NFA a citací z monografie ON (2022) od Šárky Gmiterkové
foto/video: © Národní filmový archiv 1939, 2024
