Nenápadný mladík Kid pátrá po několika prominentních funkcionářích, zodpovědných za smrt jeho matky. Cesta za pomstou ho však brzy přiměje stát se zachráncem chudých a bezmocných, kteří jsou zkorumpovanými vůdci sužováni. Vždyť i jeden uhlík může rozpoutat požár, který všechno spálí. Herec Dev Patel, kterého si můžete pamatovat z titulní role Milionáře z chatrče, vůbec poprvé ve své kariéře převzal scenáristické a režijní otěže a přichází s indickou variací na Johna Wicka, která je násilným revenge thrillerem a sociálním komentářem v jednom. Jak se mu povedlo dva náročné aspekty propojit? Poradil si tenhle debutant s akčními scénami? A naplní jeho Opičí muž očekávání vyvolaná epickým prvním trailerem?
Dravý a sebevědomý debut
Hned na úvod je třeba říct, že nejpozoruhodnější na Opičím muži bezpochyby je to, o jak dravý, sebevědomý a očividně osobní debut jde. Ani nemusíte znát historky o tom, jak Dev Patel svůj passion project vydupal ze země; jak se během produkce pokazilo, co mohlo; jak uprosil osvětlovače a zvukaře, aby mu kvůli úspoře prostředků hráli komparz; nebo jak mu nakonec pomohl producent Jordan Peele, díky kterému film neskončil jako jedna položka v nepřeberné nabídce Netflixu, ale plnohodnotná kinopremiéra. Stačí výsledek téhle fušky vidět a rychle seznáte, že se Patel instantně zapsal jako režisér, jehož tvorbu nejen v akčním žánru bude záhodno bedlivě sledovat.
První hodinu se divák nestačí divit, že před ním takhle na přelomu března a dubna snad začíná jeden z filmů roku a že je u zrodu režijního génia. Je tedy škoda, že zhruba v polovině, po záchodovém zúčtování s jedním z padouchů a následném útěku do kláštera, filmu trochu spadne řetěz.
Sympaticky přímočarý, svižný a kulervoucí revenge thriller, říznutý gangsterkou a indickou mytologií, se v tu chvíli promění v lehce zmatenou a kapku utahanou variaci na Batmanovu vězeňskou pauzičku ve třetím Temném rytíři, kdy se hrdina na odlehlém místě musí sebrat z fyzických i duševních šrámů, lehce potrénovat v cool montáži a vydat se vstříc finálnímu bossfightu. Ten je pak defacto komentářem široka rozevřených sociálních nůžek indické společnosti a metaforou boje proti ztrátě duchovních hodnot a neřízené korupci. Samo o sobě by to bylo v pořádku; i u tohoto aspektu ale platí, že funguje nejlíp v první polovině filmu, kdy si Patel vystačí se subtilními detaily, jako když poryv vzduchu z tuktuku uhánějícího městem ohodí a probudí rodinku spící na kartonu v promáčené uličce. V druhé polovině tahle tematika v podstatě převezme příběhové otěže a opičákova cesta za pomstou přeroste v plnohodnotný třídní boj.
Nakonec naštěstí Opičí muž přes svůj druhý i třetí akt proběhne se ctí. Subjektivně ale máme pocit, že dokud se titulní hrdina inkognito prokousával potravním řetězcem indického podsvětí jako ilegální zápasník nebo obsluha v tom nejelitnějším indickém bordelu, byl nejzábavnější.
Surová, dravá a dynamická akce
Akce v téhle opičárně je surová, kamera hravá, střih dynamický. Patel při nich mění perspektivy i způsoby snímání, aby nám přiblížil hrdinovu dezorientaci či bolest a bitky jsou i díky tomu bolavé a uvěřitelné. Divák lačnící po dravém akčňáku se při sledování spokojeně zatetelí hned několikrát, vzpomínaje na pocity u prvního Johna Wicka. Bijec s opičí maskou sice není zdaleka tak neporazitelný superhrdina a choreografie tu není tak uhlazená. Oba titulní hrdinové ale mají kromě prosté, leč funkční motivace společnou málomluvnost nebo třeba to, jak jim jsou vedlejší postavy jen nezbytným křovím. Na novodobý žánrový etalon s Keanu Reevesem ostatně Patel poučeně a zábavně odkazuje v jednom z dialogů.
Všeho moc škodí
Zmíněná mytologie točící se okolo Hanumana, hinduistického boha objevujícího se v podobě opice, jinak přímočarému příběhu dodává malý, milý, nenásilný přesah. Stejně jako v případě Wicka ale platí, že tohle mudrování a prohlubování světa, ve kterém jde v první i druhé řadě o efektní rubanici, funguje nejlíp, když nám ho scénář dávkuje střídmě. To máte jako s kari. Přidejte ho trochu, a jídlo si jím příjemně oživíte. Přežeňte to s ním, a výsledek se rychle přejí. Na tyhle filmy zkrátka nikdo nechodí do kina proto, aby se poučil o historii fiktivních vražedných hotelů nebo indických božstvech. Proto je dobrá zpráva, že Patel drtivou většinu stopáže v tomto ohledu drží rozumnou míru, jakkoli je filmová fascinace Hanumanem údajně inspirována jeho vlastním dětstvím v Indii.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
-
Herci
Opičí muž (2024)
Opičí muž sice nejslibněji začne a zhruba od poloviny už kvality prvních minut nedrží, přesto jde ale o surový a dravý akční debut a vizuální flex, kterým se Dev Patel zapsal jako hodně slibný režisér, na jehož další tvorbu se těšíme.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: © CinemArt 2024
Opičí muž | Monkey Man
Premiéra: 04.04.2024 CinemArt
Režie: Dev Patel
Scénář: Paul Angunawela, John Collee, Dev Patel
Kamera: Sharone Meir
Hudba: Volker Bertelmann
Hrají: Dev Patel, Sharlto Copley, Sobhita Dhulipala, Sikander Kher, Pitobash Tripathy, Vipin Sharma, Fahad Scale, Adithi Kalkunte, Nagesh Bhonsle
Produkce: Basil Iwanyk, Erica Lee, Dev Patel, Jordan Peele
Střih: Chris Gill
Zvuk: Kelly Cole
Scénografie: Pawas Sawatchaiyamet, Yasmin Sethi
Kostýmy: Divvya Gambhir, Nidhi Gambhir
