Legenda francouzské kinematografie, provokatér, revolucionář, inovativní filmař, přední postava francouzské nové vlny. Všemi těmito pojmy by se dal popsat režisér Jean-Luc Godard. Festival francouzského filmu letos uvádí slavnému francouzskému „Formanovi“ poctu. Režisér zemřel v loňském roce ve věku 91 let. K jeho nejznámějším filmovým titulům patří filmy Bláznivý Petříček nebo U konce s dechem. Oba filmy a mnohé další letos ve speciální sekci uvádí festival.
Jean-Luc Godard (foto: archiv)
Jeden z největších francouzských režisérů a zásadní postava světové kinematografie Jean-Luc Godard se blíže k filmu dostává v době svých vysokoškolských studií, kdy začíná psát kritiky pro filmové revue Cahiers du Cinéma. Okruh mladých filmařů, který se kolem tohoto deníku vytváří, pokládá základy pro filmové hnutí známé jako francouzská nová vlna. Pro tu je typická kritika tradiční kinematografie a konvencí Hollywoodu. Se stejně smýšlejícími kolegy pak Godard začíná točit vlastní filmy.
Godard se snažil natáčet v reálném prostředí, často používal dokumentární formu vyprávění. S tím souvisel i typický vizuál jeho filmů. Jeho jméno bylo často spojováno s hvězdným startem Jeana-Paula Belmonda. Ten se právě představil v legendárním filmu z roku 1960 U konce s dechem. Snímek byl extrémně dobře přijat tehdejší mladou diváckou obcí a pomohl ji tak trochu definovat.
Belmondo pak rozvíjel kariéru i v dalším společném filmu, romantické komediální krimi Bláznivý Petříček.
Jean-Paul Belmondo ve filmu Bláznivý Petříček
Godard v šedesátých letech platil za nejvíce slyšeného představitele francouzské nové vlny. Ve svých postupech byl radikální a nekompromisní. Často se svojí tvorbou vyjadřoval i k tehdejší společenské a politické situaci. Jeho postoje byly často velmi kontroverzní.
Pro Godardovy filmy je typický neprvoplánový námět, kterým bývá samotná kinematografie a její způsob zobrazování věcí. Ve své práci vždy využívá moderní technologie a nebojí se experimentů. Jeho filmy jsou kolážovité, útržkovité, plné citátů a asociací. Jeho tvorba často slouží jako ilustrace osobních momentálních teoretických postojů a politického přesvědčení.
Jeho spojení s Českem je silnější, než by se mohlo zdát. Rok po ruské invazi do Československa v roce 1968 natočil dokument o Československu nazvaný Pravda. Šlo ale o film, který byl spíše prorežimní, vzhledem ke Godardovu celoživotnímu levicovému smýšlení.
Jean-Luc Godard (foto: UniFrance)
Před lety dokonce natočil znělku pro festival dokumentů v Jihlavě, kde si také převzal cenu. Narozdíl od čestného Oscara, kterého si v roce 2010 převzít odmítl.
Díky jedinečnosti a formě svých filmů, které slouží jako výpověď názorů a pohledů na svět, je Jean-Luc Godard považován za znovu-vynálezce moderní filmové řeči. A právem je nazýván jedním z největších filmařů 20. století.
Po smrti významného tvůrce francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru napsal: „Ztrácíme národní poklad i oko génia,“ přičemž režiséra definoval jako ikonu, která vytvořila svobodné a moderní umění.
Program pocty Jeana Luca Godarda najdete zde
-red-
foto: © archiv, UniFrance 2023
