Das Filmfest recenze: Slunce a beton pod pokličkou dospívání na okraji společnosti

Čtyřiatřicetiletý Felix Lobrecht platí u našich německých sousedů za jednoho z nejoblíbenějších stand-up komiků. Své vtípky zavezl také do zahraničí, má za sebou několik turné po střední Evropě a diváky rozesmává už skoro deset let. Kromě komedie se ale věnuje také spisovatelství. Alespoň v jeho druhé knize, Slunce a beton, ale jeho tradiční humor nenajdeme. Zachytil v ní totiž své dospívání na drogami prolezlém předměstí plném feťáků, gangů a alkoholu. O své neblahé zážitky z dětství se ale Lobrecht letos rozhodl podělit i s filmovými fajnšmekry, společně s režisérem Davidem Wnendtem totiž své zápisky adaptoval do stejnojmenného filmu. A nic u toho nepřikrášlil.

Slunce a beton (foto: Constantin Film)

V roce 2003 sužuje Německo vlna letních veder. Většina lidí tráví volná odpoledne u vody nebo obklopená větráky. Čtveřice kamarádů, Lukas, Gino, Julius a Sanches, si ale o něčem podobném může nechat leda tak zdát. Nejenže bydlí na zapadlém berlínském předměstí, na podobné legrácky ani nemají peníze. Každý cent padne na trávu a cigarety. Když se ale jeden nákup u dealerů zvrtne a Lukasovi najednou visí nad hlavou dluh pětiset Euro, musí společně s přáteli přijít na způsob, jak peníze co nejrychleji sehnat.

Nakolik se události zobrazené ve filmu skutečně přihodily, to ví samozřejmě jen Felix Lobrecht. Nikdo ho ovšem nemůže obvinit z toho, že by své dětství jakkoliv přikrášloval. Čtvrť, v níž se snímek odehrává, totiž nepředstavuje jen okraje Berlína, ale také celé lidské společnosti. Balkóny každého paneláku obklopuje clona cigaretového kouře, na každém rohu leží bezdomovec nebo pouliční „překupník“, škola je pro jistotu hlídaná policií a nošení zbraně je tu základní formou sebezáchovy. Prezentace chudoby ale nikdy nepůsobí uměle nebo nuceně. Takový je prostě svět, ve kterém postavy žijí. A je to svět, který bohužel velká část společnosti nejspíš důvěrně zná.

Slunce a beton (Constantin Film)

Prezentovat celou situaci z pohledu dětských postav se navíc ukázalo jako skvělá vypravěčská technika. Jako puberťáci nemají hlavní hrdinové prakticky žádnou šanci protloukat se životní situací na vlastní pěst. Zázemí, které si na ně život připravil, jim mnohdy hází klacky pod nohy doslova při každé příležitosti. Jakákoliv snaha se z něj vymanit končí jen dalšími problémy, na nic nejsou peníze a nejde přejít přes ulici, aniž by se člověk nemusel ohlížet přes rameno. Čtveřice mladých dětských herců i poměrně náročný materiál s přehledem zvládá a není vůbec těžké jim jejich přátelství uvěřit. O to těžší pak je sledovat ho v ohrožení.

Režisér David Whent navíc celý film protkal velmi mladistvou energií. Střihy se nešetří, kamera je neustále v pohybu nebo freneticky mění pozice a hudební doprovod je téměř jako stažený z cédéček jednoho z protagonistů. Přestože se Slunci a betonu nedá upřít efektivní zpracování, nic skutečně originální po scenáristické stránce ale nenabízí a podobný příběh jste nejspíš v té či oné podobě viděli už mnohokrát. Na zpracování ale záleží, a to film přes cílovou čáru dotáhne bez obtíží. Dvouhodinová stopáž je na podobný typ příběhu poměrně štědrá, nuda se ale nikdy nedostaví.

Petr Scön, Totalfilm.cz
foto/video: © Constantin Film 2023

Slunce a beton | Sonne und Beton
Drama / Krimi / Dobrodružný
Německo, 2023, 119 min
Režie: David Wnendt
Scénář: Felix Lobrecht, David Wnendt
Kamera: Jieun Yi
Hudba: Enis Rotthoff, Konstantin Djorkaeff Scherer
Hrají: Levy Rico Arcos, Rafael Luis Klein-Heßling, Vincent Wiemer, Aaron Maldonado Morales, Jörg Hartmann, Franziska Wulf, Marzia Tedeschi, Husam Chadat, Roland Wolf, Jan Geburtig, Leon Ullrich, Nicole Johannhanwahr-Balk, Jonathan Wirtz, Jörg Rühl, Ali Haydar Kocak, Arda Görkem, Johan Grewal, David Ruland, Riad Chemali, Wael Alkhatib, Derman Eker, Cenk Babaoglu