Netflix dobývá mysteriózní novinka 1899, americkým televizím ustřelila dekl premiéra páté série seriálového Yellowstonu a Quentin Tarantino oznámil, že během příštího roku natočí namísto svého desátého filmu blíže nespecifikovanou osmidílnou minisérii. Zdá se, že televize skutečně zažívá slušnou renesanci, kinaři a producenti jsou ale nervózní. Už ani Marvel, ještě nedávno považovaný za nezastavitelného hegemona, nevydělává tolik co dřív; Disneym pak otřásá nečekaná změna vedení a nový Avatar bude potřebovat vydělat neuvěřitelné peníze, aby se vůbec zaplatil.
Thor si dává pauzu
Chris Hemsworth si dává pauzu od herectví. skoro čtyřicetiletý herec se totiž potýká s genetickou predispozicí k Alzheimerově chorobě. Podle lékařů by tedy měl dbát na prevenci a vyhýbat se nejen alkoholu nebo cigaretám, ale i dostatečně spát a vyhýbat se stresu, což střídání jedné velké hollywoodské produkce za druhou příliš neumožňuje. Snaží se tedy trávit maximum času s manželkou a dětmi, a možná i proto vůbec poprvé promluvil o tom, že by postava Thora měla v příštím projektu zemřít, protože by to pro jeho postavu po jeho cestě v MCU aktuálně dávalo smysl. Dřív přitom herec v rozhovorech rád opakoval, že bude boha hromu hrát klidně ještě řadu let.
Hemsworth přidělává vrásky marvelovské produkci kromě toho všeho i svými dalšími projekty. Produkci aktuálního seriálu Tělo nezná hranic na Disney+, ve kterém provádí nejrůznější kousky na hraně života a smrti, musel na žádost studia pozastavit, aby se jim nezabil před dotočením čtvrtého Thora. Jeho zběsile komické pojetí navíc nebylo příliš pozitivně kvitováno fanoušky a Hemsworth se v nedávném rozhovoru zmínil, že by si přál návrat vážnějšího podání a že už si nepřeje pracovat s šílenými génii. Jestli tím myslel Taiku Waititiho ví jenom on sám, klidně bychom si na to ale vsadili.
Hemsworth se ještě letos objeví v druhém díle v Praze natáčené netflixovky Extraction, příští rok se pak má objevit v hlavní roli wrestlerského životopisu Hulka Hogana a jako záporák spin-offu Šíleného Maxe; z pláten a obrazovek tedy tak či onak ještě chvíli nesleze.
Fandové Marvelu mají dost Marvelu
Lehké to Marvel nemá i stranou starostí okolo jednoho z jeho nejvýraznějších poster-boyů a nejdéle sloužících tahounů. Konečně se sice našel režisér preprodukčně zkoušeného Bladea, kterého natočí talentovaný, ale poměrně neznámý Yann Demange; a Black Panther si sice tržebně vede služně, kdysi povinnou hranici miliardy dolarů ale podobně jako několik předchozích filmů studia těsně nepokoří.
Dost možná se začíná projevovat jistá únava materiálu, kterou potvrzuje i zbrusu nový výzkum platformy Fandom. Podle jeho výsledků si marvelovští fandové na rozdíl od diváků konkurenčního DC většinou nenechají ujít skoro nic, co pod hlavičkou jejich oblíbeného komiksového studia vznikne; ruku v ruce s touhle věrností ale třetina z nich uvádí, že se stále rozrůstajícím světem MCU již cítí přesycena. Únavu Marvelem tedy řeší další dávkou Marvelu.
Vtipné je, že výsledky výzkumu vyšly na veřejnost ve stejnou dobu, kdy začaly prosakovat drby o tom, že chystaný pátý a šestý díl Avengers mají přivést zpět na scénu prakticky všechny filmové verze a všechna hraná ztvárnění komiksových postav za posledních dvacet let podobně, jako to udělalo loňské No Way Home s třemi představiteli Spider-Mana. Zároveň se tento týden do marvelovek zlehka opřel kultovní režisér Quentin Tarantino, když v podcastovém rozhovoru uvedl, že by sám MCU jako dvacetiletý divák asi miloval, ale že trend marvelizace z trhu prakticky vytlačuje všechen zbylý obsah.
Kvalitativně i obsahově rozlétaná čtvrtá fáze filmového Marvelu nám s Wakandou skončila, tak uvidíme, jak se zábavnímu hegemonu bude dařit dál. Ode dneška je na Disney+ k vidění Sváteční speciál se Strážci galaxie a 16. února do kin dorazí třetí díl Ant-Mana, který by měl látku notně posunout dopředu.
Zemětřesení ve vedení Disneyho
Že se s nejrůznějšími problémy potýká nejen Marvel, ale i jeho domovské studio Disney, rád propírá nejeden YouTuber a komentátor. I je ale zastihla nepřipravené zpráva, že se zničehonic mění vedení společnosti.
Bob Iger, který jako CEO Disneyho sloužil do jara 2020, se zapsal do jeho historie především akvizicí hromady lukrativních značek, od Pixaru přes Lucasfilm a Marvel až po knihovnu Foxu. Když těsně před začátkem pandemie předal vedení Bobu Chapekovi, prokázal navíc sakramentsky dobrý cit pro timing.
Chapek se v posledních dvou letech kromě covidu musel potýkat i s launchem Disney+, čím dál dravější konkurencí, vyhazovem či odchodem několika zaměstnanců, kauzou okolo výplaty Scarlett Johansson a fanouškovskou nespokojeností spojenou se směřováním milovaných značek, které Iger během svého úřadování nakoupil. Akcie zábavního konglomerátu se chvílemi propadaly i o 40 %, přesto asi nikdo nečekal, že se pouhých několik měsíců po odchodu do důchodu Bob na Bobovo místo zase vrátí.
Iger je od pondělí oficiálně zpět ve vedení Disneyho a Chapek, kterého si před dvěma lety sám vybral jako svého zástupce, byl odejit. Zkušený manažer se bude muset potýkat se zefektivněním streamovacích nákladů, které aktuálně zachraňují hlavně příjmy z Disneylandů, a dost možná drasticky propouštět v rámci úsporných opatření. Očekává se i, že bude přísněji mikromanažovat schvalování nového obsahu a oproti Chapekovi bude přísněji dbát na politicky korektní, woke image celého brandu.
Slibná hororová budoucnost
Když už jsme u filmového byznysu, tento týden přinesl i zajímavou fúzi dvou oblíbených hororových společností. Vysoce úspěšná firma Blumhouse na světlo světa přivedla žánrové trháky jako Paranormal Activity, Insidious nebo Sinister; James Wan pak platí za nejprogresivnějšího hororového tvůrce současnosti, který stál za prvním dílem Saw, sérií V zajetí démonů nebo loňskou peckou Zhoubné zlo. Větší kapacity na strašení aby pohledal, proto čerstvě oznámená spolupráce zní jako příslib velmi slibné budoucnosti plné bubáků a stříkajícího kečupu.
Ve sdílené produkci Blumhousu a Wanovy společnosti Atomic Monster by tak mělo do kin putovat osm hororových filmů ročně a v plánu jsou i seriálové projekty pro streamovací služby. Byznysově i obsahově by vzhledem k takovému backgroundu mělo jít o dost zajímavé kousky, z nichž prvním má být strašidelný thriller o geniální robotce M3GAN, který uvidíme v kinech hned zkraje ledna.
Filmy potřebují víc a víc miliard
Spolu s rostoucí inflací a náklady na defacto všechny komodity na planetě závratně zdražuje i výroba filmů, což při současném trendu stagnující návštěvnosti šetřících diváků vede k dost napínavým bojům o dolary.
Nervózní musí být třeba producenti dalšího rychlého a zběsilého egotripu Vina Diesela, jehož rozpočet se údajně vyšplhal kvůli pandemii a rostoucím odměnám pro štáb na astronomických 340 milionů dolarů, což by z něj dělalo čtvrtý nejdražší film v historii. Desátý díl rodinné ságy tak musí vydělat hodně přes miliardu, aby se studiu vyplatil.
Ještě extrémnějším příkladem ale je nový Avatar, který se do kin vrací dvanáct let po premiéře jedničky. Pipláním tříhodinového sequelu režisér James Cameron tedy strávil pořádný kus života, během kterého se náklady na jeho tvorbu patrně vyšplhaly do naprosto absurdních čísel. Podle režisérova čerstvého vyjádření by se totiž film musel stát třetím či čtvrtým nejvýdělečnějším snímkem v historii, aby se vůbec zaplatil. To implikuje potřebu tržeb okolo dvou miliard, více než dvojnásobek toho, co většina pocovidových filmů dokáže vydělat. Jednička kdysi zvládla miliardy vydělat tři, tak uvidíme, jak se jejímu pokračování zadaří.
Na co se chodilo
Jak už jsme zmínili, Wakanda navždy sice na kýženou miliardu dolarů asi nedosáhne, o tržební katastrofu se ale nejedná. Pořád jde o jeden z nejúspěšnějších filmů letoška, který 500 milionů dolarů vydělal za pouhých pár dní, návštěvnost se ale mezi víkendy propadla o 60 % a diváci už budou vzhledem k masivní stopáži a jen spokojeným, nikoli nadšeným recenzím chodit méně a méně. Tržby ale Marvelu mohou závidět malá dramata, přesně jak říká Tarantino. MeToo konverzačka Když promluvila a satirický thriller Menu vydělaly jen pár jednotek milionů.
Prodloužený víkend a hnusné počasí v Česku minulý týden potěšily alespoň tuzemské kinaře; ve velkém se chodilo nejen na nový Marvel s padesáti tisíci diváky, ale i na fantasy Princezna zakletá v čase 2 s šedesáti tisíci diváky. Její tvůrci, sami fanoušci komiksových filmů, mají určitě radost, jakou fanouškovskou základnu si s prvním dílem vybudovali. Na třetím místě české návštěvnosti pak spokojeně přede Štěpán Kozub se zbytkem bizarních postaviček z komedie Grand Prix, jejíž černý humor z pera Jana Prušinovského nalákal přes čtyřicet tisíc diváků.
Na co se podívat
Píše se rok 1952 a rodinka Spielbergových vyráží na promítání filmu. Pro osmiletého Stevena je to vůbec první návštěva kina, a stopadesátiminutový barevný spektákl jednou provždy předurčí jeho životní dráhu. Od toho studeného večera uběhlo sedmdesát let a do kin vstupují Fabelmanovi, Spielbergův dosud nejosobnější, silně autobiografický a dost možná i nejsrdečnější snímek.
Spielberg jako milovník filmu točí pro milovníky filmu. S láskou vzpomíná na svoje první kamery; ukazuje divákům svět filmovou optikou, kterou vnímá nejen jako způsob vidění světa, ale i jako terapii; filmy ve své novince skrze postavu své maminky popisuje jako sny, které nezapomínáme. I bez toho všeho ale nabízí dostatečně univerzální a procítěný rodinný příběh, aby rezonoval takřka s kýmkoli. Vypráví o snaze naplnit otcovy ambice, o snaze plnit si sny, o snaze zapadnout, o snaze najít štěstí a neublížit u toho moc lidem okolo.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: archiv, Totalfilm Media, Disney, Marvel, Warner Bros., Falcon, Vertical, CinemArt; audio: Totalfilm Media © 2022
