Vztah Hany a Petra se propadá do stereotypu. Rozumí si, smějí se spolu, ale v posteli si po letech soužití už zevšedněli. Když se před nimi pár přátel rozpovídá o sexuální otevřenosti svého vztahu vůči více partnerům, čeká je nevyhnutelná debata. Je to nemorální, je to ok, nebo jim oproštění se od okovů monogamie dokonce dává smysl? Hranice lásky vypráví o posouvání svých hranic a intimitě s lidmi mimo tradiční chápání páru, než se experiment se svobodou Haně a Petrovi vymkne z rukou. Diskutované drama z letošních Varů konečně vstupuje i do běžné distribuce.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Lascivní novoty[/pullquote]Problémem Hranic lásky mohou být nenaplněná očekávání vyvolaná aurou kontroverze, která celý projekt a zejména jeho propagaci provází. Zatímco trailer je několikavteřinovou soft-porn montáží, v samotném filmu jsou sexuální scény zhruba tři, navrch velmi decentně nasnímané.
Film sám o sobě nic a nikoho nesoudí a závěrečný verdikt nad celou situací nechává na divákovi, provokativní téma otevřených vztahů a polygamie ale scénář ohledává spíš po povrchu. Byť to nejspíš nebylo záměrem tvůrců, po hravé první polovině film může začít působit jako obhajoba tradičního modelu vztahu dvou slušných lidí, pro které tyhle lascivní novoty vlastně nejsou. Je pravda, že v podobě postav Martina Hofmana a Elišky Křenkové dostává prostor i vztah, kterému jeho otevřenost prospívá; není ho ale moc. Zatímco důvody, proč se uvolněnější sexualita může proměnit v bolest a mrzení jsou středobodem příběhu, pod povrch alternativních vztahů se příliš hluboko nepodíváme.
Ba naopak, ve chvíli, kdy na scénu dorazí Hynek Čermák s Lenkou Krobotovou, žijící v jedné domácnosti a sexuálním vztahu s dalším párem, film sklouzne do parodických vod a celou čtveřici rámuje jako srandovní, ujetou sektu, která na potkání vykládá podmínky vstupu dalších partnerů do svého středu. Filmové vystupování všech polygamních postav je navíc ve zvláštním kontrastu s lehkou přirozeností ústřední dvojky.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Vztah dvou slušných lidí[/pullquote]Vykreslení vztahu ústředního páru je ovšem velice příjemné a přirozené. Hana Vagnerová s Matyášem Řezníčkem mezi sebou mají uvěřitelnou chemii, zábavně se škádlí a filmu se daří autenticky, s lehkostí a bez zbytečné doslovnosti vykreslit jejich vztah v nevyhnutelném kritickém bodě, kdy se z milenců stávají spolubydlící. Podíl na tom nepochybně má vysoká míra improvizace na place, kdy herci dostali mohli vhodné reakce svých postav v načrtnutých situacích sami hledat.
Ti dva navíc mají divný, až obsedantní zvyk natáčet se na mobil. V posteli by to dávalo smysl, dělají to ale zejména v nepravděpodobných chvílích, jako když se svěřují s nejniternějšími tajemstvími a představami. Ne vždy je to věcně uvěřitelné, z filmařského hlediska jde o velmi fajn nápad, kterému se dobře daří budit pocit jisté dokumentárnosti a autenticity. Extrémní detaily tváří pak herce svlékají ještě víc než erotické scény.
Zatímco v nedávném Bangeru, kompletně natáčeném na iPhone, šlo o čistě technickou a estetickou volbu, zde mobil vystupuje jako vypravěčský prvek. Diváka staví do role voyera, který má pocit, že se vtírá do něčeho vysoce intimního, u čeho by vůbec být neměl. Sex ústřední dvojice natáčený na telefon navíc působí přirozeně, zatímco tradičně snímané eskapády s novými partnery působí performativně, filmově. Hana s Petrem se navíc za čočku foťáku schovávají podobně, jako uživatelé sociálních sítí prezentují jen tvář, kterou si zvolí prezentovat veřejnosti. Jakmile mobil odloží, pravda o jejich vztahu začne lézt na povrch.
I kvůli těmhle fajn nápadům je škoda, že s ubíhající stopáží se téma polygamie ukáže být spíš marketingově vděčnou překážkou na jejich společné cestě, která až na samotný konec vlastně docela zapadá do šablony tradičních filmových love story.
Případná nenaplněná očekávání stranou, Hranicím lásky se výborně daří vyvolávat i dlouho po zhlédnutí dlouhé a vášnivé debaty. Jde o film, který z vás obratem nevyšumí, ze kterého naopak každý divák odchází se silným názorem a hlavně pak vlastní unikátní interpretací celé zápletky a rozřešení příběhu ústředního vztahu, založenou na osobních zkušenostech i vztahovém nastavení. O revoluci možná nejde, o sympatické čeření žánrových vod českého filmu ale určitě ano.
Hranice lásky (2022) Navzdory sebeprezentaci filmu je potřeba od Hranic lásky nečekat žádné velké porno a ani příliš hlubokou sondu do fungování otevřených či polygamních vztahů. Tvůrci se ke skoku do neprobádaných vod sice několikrát nadechnou, v konečném důsledku spíš ale decentně zkouší vodu. Jako sonda do neschopnosti komunikovat a jako příběh dvou milujících se lidí, kteří hledají cesty, jak na jeho křižovatce neztratit léta budovaný vztah, ale fungují Hranice lásky zábavně, lehce, autenticky a přirozeně. Nejen díky využití mobilní kamery divák k ústřední dvojici cítí blízkost, místy se až nepatřičně cítí být součástí jejich intimních chvil.
foto/video: Aerofilms, Totalfilm Media © 2022
Drama
Česko / Polsko, 2022, 95 min
Premiéra: 3. listopadu 2022, Aerofilms
Režie: Tomasz Wiński
Scénář: Kasha Jandáčková, Hana Vagnerová, Petra Hůlová, Tomasz Wiński
Kamera: Kryštof Melka
Hudba: Šimon Holý
Hrají: Hana Vagnerová, Matyáš Řezníček, Eliška Křenková, Martin Hofmann, Lenka Krobotová, Hynek Čermák, Antonie Formanová, Jiří Rendl, Johana Matoušková, Cyril Dobrý, Beáta Kaňoková, Elizaveta Maximová, Ondřej Bauer, Václav Vašák, Marie Poulová, Daniel Tůma, Sára Affašová, Michaela Prchalová, Michal Lurie
Produkce: Jiří Konečný, Tomasz Wiński, Tereza Nejedlá
Střih: Jan Daňhel
Zvuk: Michal Deliopulos
Scénografie: Marek Špitálský
Masky: Linda Vondrášková
Kostýmy: Tereza Kopecká
