Po Vraždě v Orient expresu přichází režisér a herec Kenneth Branagh s další adaptací detektivního románu Agathy Christie o věhlasném detektivovi Hercule Poirotovi. Smrt na Nilu mění zmrzlou krajinu, jíž projížděl Orient expres, za rozpálené břehy nejdelší řeky Afriky. Krom scenérie a hereckého obsazení vše ostatní zůstává ovšem při starém – se všemi klady i zápory.
Hercule Poirot (Kenneth Branagh) si spolu se svým naddimenzovaným mrožím knírem užívá dovolenou v Egyptě, kde se díky svému příteli Boucovi (Tom Bateman) dostane na plavbu parníkem s novomanželi Linnet (Gal Gadot) a Simonem (Armie Hammer) Doylovými a jejich příbuznými a přáteli. Idylická plavba po Nilu se brzy ovšem změní ve zběsilý hon na vraha, a Poirot tak musí vytasit své vyšetřovatelské superschopnosti.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Staromódní filmařina[/pullquote]Smrt na Nilu je ve své podstatě staromódní kus filmařiny, který se skrývá za zmodernizovanou zástěrkou. Současný look se snaží dohnat bohatými kostýmy, luxusní výpravou a přebujelými (a ne zcela vydařenými) CGI efekty. Předtím, než se Kenneth Branagh zaměřil na dílo Agathy Christie, adaptoval pro filmová plátna Shakespearovy hry. A právě názvem jedné Shakespearovy hry, kterou Branagh také zfilmoval, by se dala shrnout všudypřítomná vizuální opulentnost, a to sice Mnoho povyku pro nic.
V žádném případě to však neznamená, že by se jednalo o špatný snímek; naopak, jako nenáročná avšak přesto poutavá detektivka funguje Smrt na Nilu na jedničku. Přemrštěná obrazová stránka na sebe sice strhává příliš mnoho pozornosti, nicméně příběhově nelze scenáristovi Michaelu Greenovi upřít, jak zručně přenesl pomalu budované napět z knižní předlohy na filmové plátno.
Největší zásluhu na celkové podařenosti filmu má rozsáhlý herecký ansábl, který do jednoho odvádí vynikající práci. Přestože každá z postav má jen malý prostor, hercům se podařilo ze svých rolí vykřesat plnohodnotné osoby, které nejsou pouhými loutkami v Poirotově vyšetřovací hře. Pokud by si některý z herců zasloužil vyzdvihnout, bylo by to ústřední trio Gal Gadot, Emma Mackey i Armie Hammer.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Herci na maximum[/pullquote]Gadot zde oplývá půvabem a charismatem, jenž se jí kromě snímků o Wonder Woman většinou nedaří prodat. Mackey, známá jako tvrďasa Maeve z netflixovského seriálu Sexuální výchova, je coby zhrzená bývalá milenka přesná a naprosto výborná. A i Hammer ze své role milence a manžela vytěžil maximum, byť je to právě on, kdo producentům přidělal nejednu vrásku na čele. Hammer byl totiž obviněn ze sexuálního obtěžování a znásilnění, a vypadl tak z řady svých plánovaných projektů. V době, kdy k obvinění došlo, byla však již Smrt na Nilu dotočena. Jelikož se Hammer objevuje v podstatné části filmu, navíc v obklopení početného ansámblu, nebylo možné jeho scény přetočit například tak, jak proběhla výměna Kevina Spaceyho za Christophera Plummera ve snímku Všechny prachy světa.
Ať už osobní životy herců zasáhly do distribuce Smrti na Nilu jakkoliv, jsou to právě jejich postavy, které jinak vyumělkovanému filmu dodávají na opravdovosti.
Smrt na Nilu (2022) Svou podobností předchozí Vraždě v Orient expresu, působí Smrt na Nilu spíše jako pokračování seriálu než jako soběstačný snímek. Pokud se vám minulý díl líbil, zaručeně si užijte i tento – a naopak. Smrti i přezdobenosti je na Nilu vskutku hojně, méně okázalosti a špetka života však na Nilu schází. Plavba je to příjemná, leč lehce mdlá.
foto/video: Falcon, Totalfilm Media © 2022