Letošní štědrovečerní pohádka České televize začíná ve chvíli, kdy na zámek přicházejí tři sudičky, aby předpověděly osud malému princi Leopoldovi. Do vínku mu dají i to, že si vezme za ženu princeznu ze sousedního království. Jenže princ a princezna se od prvního okamžiku nesnášejí. Jejich rodiče přesto na uzavření sňatku trvají. V den D se proto princ a princezna rozhodnou vzít osud do vlastních rukou a pomocí čarovných hodinek se vrací do minulosti. Vypraví se s nimi do toho dne, kdy byla sudba pronesena, aby se jí pokusili zabránit. To se jim sice podaří, ale jak už to tak bývá, s časem si není radno zahrávat. A po návratu princ a princezna zjišťují, co svým zásahem do minulosti způsobili nejen sobě, ale i celému království. Jak se povedla letošní štědrovečerní pohádka, které se již posedmé ujal režisér Karel Janák?
Pohádce vévodí její obsazení, kterému dominují Marek Adamczyk a Anna Fialová v rolích prince Leopolda a princezny Josefíny. Tvoří spolu skvěle fungující duo, mezi kterým to srší energií a zábavné jsou především scény, ve kterých se škádlí a handrkují. Vedle nich vynikají Iva Janžurová, Daniela Kolářová a Naďa Konvalinková v rolích sudiček. Příjemně a sympaticky působí i zbytek hereckého obsazení – Patrik Děrgel v roli strážmistrova syna Hynka či Miroslav Táborský v roli krále. Lehce rušivě působí pouze ne vždy zcela synchronní předabování německé herečky Sonsee Neu v roli královny.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Zábavná cesta za láskou[/pullquote]Děj pohádky se drží poměrně jednoduchého modelu cestování čase a nebezpečí, které může změna minulosti přinést. Jeho zpracování je ale velmi povedené, milé a zábavné. Příkladem jsou například scény, ve kterých princ utěšuje sebe samého jako miminko nebo jeho postupné sbližování s princeznou. Každému je sice od začátku jasné, jak příběh dopadne – přeci jen se pořád jedná o pohádku. Ale cesta, kterou ústřední dvojice ke šťastnému konci dojde, je žertovná, poutavá a místy i plná nečekaných zvratů.
Pohádce dodává atraktivní vizuál prostředí Českého ráje a kulisy zámků Frýdlant a Pernštejn. Zámek Frýdlant v pohádkách není tolik okoukaný jako jiné hrady či zámky a zároveň odpovídá období, do kterého zapadají pověsti a legendy o sudičkách. Oceňuji také to, že se autoři vyvarovali výrazných vizuálních prvků a pohádka neobsahuje mnoho počítačem upravených záběrů. Snímek tak nepůsobí ani lacině a ani pouťově a nechává vyniknout krásnou a přirozenou přírodu a krajinu.
-
70%
-
70%
-
75%
-
70%
-
70%
Jak si nevzít princeznu (2021)
Jak si nevzít princeznu je milá pohádka s mnoha zábavnými scénami a sympatickým hereckým obsazením. Vévodí jí dobře zvolená ústřední dvojice, která vedle sebe skvěle funguje a nejzábavnější je ve scénách, kdy se vzájemně pošťuchují. Díky minimu efektů pohádka nepůsobí přeplácaně a divák si kromě povedených hereckých výkonů a dobře napsaných dialogů může vychutnat krásné prostředí Českého ráje.
foto/video: Česká televize © 2021