Animovaný snímek Přes hranici je výtvarný unikát, který vznikal se značnou českou účastí. Natočila ho francouzská režisérka a animátorka Florence Miailhe, a to náročnou technikou olejomalby na sklo. Produkce filmu se ujaly tři země – Francie, Německo a Česká republika.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]12 let práce[/pullquote]Přesto, že Miailhe má už za sebou značnou řadu krátkometrážních animovaných snímků, do svého portfolia může až teprve teď zařadit také celovečerní animovaný film. Práce na Přes hranici trvala bezmála dvanáct let a autorka se pro něj nechala inspirovat příběhem své prababičky, která odešla z Oděsy s deseti dětmi v dobách antisemitských pogrom.
Na scénáři Miailhe spolupracovala se spisovatelkou Marie Desplechin, která se věnuje především psaní dětských knih a podílí se také na scénářích většiny krátkých filmů, jež Miailhe od 90. let minulého století točí.
I přes zmíněnou inspiraci filmu není pro diváka patrné, kde a v jaké době se onen příběh odehrává. To se dozvídá až teprve v samotném závěru snímku, kdy se na plátně objeví stručný popisek a zároveň i věnování všem těm, kteří se rozhodli putovat, aby našli lepší budoucnost. Autorka si také vymýšlí mapu, kudy se rodina, a později jen děti, vydávají, stejně jako názvy států a jejich obyvatel a k tomu také důvody, proč musejí opustit své domovy. Všichni mají jen jeden cíl. Chtějí se dostat přes hranici. Aby se tak stalo, musejí ale v mnoha ohledech často překračovat svoji osobní pomyslnou hranici.
Stejně jako i dvě nezletilé děti, dvanáctiletý Adriel a jeho třináctiletá sestra Kyona. Ti jsou nuceni pokračovat v cestě bez rodičů i dalších sourozenců poté, co je při útěku z jejich zničené vesnice překvapí ve vlaku hlídka.
Od té chvíle prochází nejrůznějšími náročnými situacemi, potkávají přitom mnoho rozličných charakterů a učí se spoléhat na své instinkty. Kyona po celou dobu kreslí do svého skicáře. Dělala to vždycky a je to pro ni způsob, jak udržet svoji mysl v klidu a zachovat si vzpomínky. S bratrem se snaží držet pospolu a vzájemně se chránit a podporovat. Je to ale ona, kdo dlouhou dobu stále věří, že zbytek své rodiny ještě někdy uvidí. Adriel je v tomto ohledu mnohem větší realista, který už dávno pochopil, jak se věci mají.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Pastva pro oči[/pullquote]Originální a výtvarně působivé obrazy filmu jsou absolutní pastvou pro divákovy oči. Výrazný rukopis maleb, které pod instruktáží režisérky Miailhe vznikaly ve třech různých zemích (za Česko na něm pracovalo sedm animátorek) v sobě nesou otisk individuality jednotlivých animátorů, což je zároveň obrovský benefit snímku. Za nejpovedenější a výtvarně nejnápaditější osobně považuji tu část příběhu, která se odehrává v cirkuse.
Přes hranici (2021) Možná by se dalo metaforickému příběhu o překonávání limitů, dospívání a víře v něco lepšího vytknout, že v něm nezbyl ani kousek prostoru pro humor, který právě ty nejtěžší lidské momenty života často zachraňuje, ale to už je dílo autorské licence. Stejně tak by se dalo poukazovat na děj samotný, který nejspíš nenabídne divákovi nic nového a zásadně překvapivého. Předností snímku Přes hranici je ale hlavně jeho výtvarná stránka. Nezpochybnitelnou krutost příběhu zjemňuje i povznáší kromě tahů štětce a originální animační techniky také přívětivý a zároveň smířený hlas Tatjany Medvecké, která ho v českém dabingu propůjčila vypravěčce Kyoně.
foto/video: Maur Film, Pilot Film © 2021