Marvel přichází se svým dost možná dosud nejosobitějším filmem pod taktovkou vycházející režisérské hvězdy. Epický příběh Eternals se odehrává tisíce let a sleduje skupinu polobožských hrdinů, kteří jsou nuceni vystoupit ze stínů, aby se opětovně spojili proti nejstarším nepřátelům lidstva, Deviantům.
Eternals (foto: Falcon)
Po nedávné Duně je obtížné nechat se obrazově ohromit. Už Země nomádů ale vypadala úžasně a její oscarová režisérka Chloé Zhao do světa MCU a práce jeho letitého kameramana Bena Davise vnesla nezpochybnitelný smysl pro výtvarno, ať už jde o úchvatné vizuály, kostýmy či působivé kompozice hrající si se světlem. K ruce navíc tvůrci měli i hudebního mistra Ramina Djawadiho, který pro MCU složil již prvního Iron Mana a který se do srdcí fanoušků zapsal díky Hře o trůny. Jak tedy ukazovaly již propagační materiály, Eternals vypadají i znějí skvěle. Jak se ovšem povedli co do obsahu a jejich napojení na oblíbenou sérii?
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Provokující agitka?[/pullquote]U Eternals je na první pohled vidět, že se Marvel Studios pokouší o setřesení stigmatu továrny na osvědčený zábavní produkt a že se pokouší o osobitější autorský přístup. Jako vůbec první marvelovka film na příklad obsahuje (velice cudnou a decentní) sexuální scénu a v postavě Phaista i otevřeně homosexuálního hrdinu, který dokonce i vychovává s partnerem dítě. Samotný tento fakt již stihl vyvolat recenzní bouři na Rotten Tomatoes, kvůli čemuž se film stal nejhůře hodnoceným filmem ze světa MCU od katastrofálního druhého Thora. Je to samozřejmě zbytečná kauza a zmíněný vztah je zcela standardním romantickým subplotem, dodávajícím hrdinovi motivaci.
Eternals (foto: Falcon)
Sestava týmu navíc z příběhově pochopitelných důvodů, kdy Eternals jsou vlastně předobarzem různých mýtických postav a bohů kultur ze všech koutů světa, je velmi pestrá nejen i v otázce rasového původu; tým dokonce obsahuje i dětskou postavu a hluchoněmou sympaťačku Makkari. Je to voda na mlýn internetových křiklounů, obviňujících Disneyho z trapné snahy tvářit se woke a uvědoměle. Na kvality snímku pestrost ústředního týmu jakýkoli negativní vliv ovšem nemá a nejde ani o nic, co by v 21. století mělo stát za vášnivější debatu.
Eternals (foto: Falcon)
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]„Thor mi nebere telefon“[/pullquote]Neduhy snímku leží jinde. Není možná příliš fér mu vyčítat, že příliš nepůsobí jako součást světa, ve kterém se prohánějí filmoví Avengers, zvlášť, když MCU je často vyčítána určitá šablonovitost a zaměnitelnost. Přechozí filmy tohoto filmového vesmíru nicméně tonálně i žánrově hrály zcela různé ligy (porovnejme třeba Návrat prvního Avengera se Strážci galaxie) a přesto působily koherentně a divák neměl problém uvěřit, že Steve Rogers a Groot žijí ve stejném vesmíru. V případě týmu Eternals to již jde o poznání více ztuha.
Je osvěžující, že se Marvel snaží svůj svět rozpínat a posouvat, ve čtvrté fázi však patrně již dochází k určité inflaci událostí, které ještě je jeho filmová Země a divák u plátna schopen snést a nové vesmírné nebezpečí, kterému Eternals ve filmu čelí, jako by sem zkrátka nezapadlo. Stále nové, extrémnější a zásadnější hrozby, než bylo Thanosovo vyhlazení poloviny celého vesmíru, totiž nevyhnutelně vedou k tomu, že smysl pro urgenci a zásadnost příběhu pro již třináctiletou filmovou sérii se místy jaksi otupuje.
Bylo by přitom příliš zjednodušující svést tento neduh na únavu materiálu, čítajícího již téměř třicet filmů a několik seriálů. Menší příběhy bez vlivu na osud celého marvelovského vesmíru, jako jsme viděli třeba v nedávném Shang-Chim, přitom stále fungují dobře. Poutavou partii kolosálních rozměrů producent Kevin Feige rozehrál třeba v seriálovém Lokim a v něm otevřených branách multiverza. Možná ale jde o zbytečnou debatu – nakolik bude rozjetá dějová linka boje Eternals proti božským Nebešťanům z dlouhodobějšího hlediska fungovat, teprve uvidíme v některých budoucích projektech.
Eternals (foto: Falcon)
Eternals celkově obstojí daleko lépe jako samostatná fantasy než jako součást MCU. Byť jich není moc a do scénáře jsou vepsány poměrně organicky, všechny narážky na Avengers a budování jejich světa působí ve filmu bohužel tak trochu navíc, jako by je Zhao do scénáře ex-post dopsali producenti. Nejvíce v tomto ohledu vyčnívá angažmá Kitta Harringtona, který v příběhu nehraje vůbec žádnou smysluplnou roli, ve svých scénách na začátku a na konci filmu si ovšem připravuje půdu pro vlastní seriál či film s novým superhrdinou Black Knightem. Odhlédneme-li ovšem od povinného lákání na další projekty, stojí Eternals sympaticky na vlastních nohou a po delší době by si je mohli užít i fandové, kteří jsou historií MCU z větší části nepolíbeni.
Eternals (foto: Falcon)
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Eternals, assemble![/pullquote]I když na občasný digitální papundekl dojde a choreografie je přinejlepším standardem, chvála bohu je akce v Eternals přehledná a kouká se na ní hezky. Schopnosti jednotlivých hrdinů, zejména bohyně války Theny, jsou vyloženou pastvou pro oči. Na místě dokonce je i opatrný strach o postavy, protože navzdory své síle Eternals ve filmu i opakovaně dokáží, že jde stále ještě o smrtelníky.
Dokonce i finální bitva ve třetím aktu, které jsou v případě Marvelovek často popisovány jako nepotřebný digitální bordel plný anonymních šedivých záporáků, sloužících hrdinům jako boxovací pytle, je tentokrát poměrně svěží záležitostí. O šedivé potvory samozřejmě nepřicházíme, nemějte strach – jejich přítomnost se ale omezuje na prostředek stopáže. Celá přítomnost Deviantů, byť jde alespoň o vizuálně zajímavé tvory jak vystřižené z Avatara, je totiž příběhově opodstatněna pouze tím, že Eternals se v průběhu filmu potřebují párkrát s něčím porvat, v akčním finále nicméně hlavní hrozba a zájem hrdinů leží jinde. Pouštět se do detailů je velmi obtížné při zachování absence spoilerů, můžeme si ale říci, že Zhao zkrátka dokázala prodat motivaci hrdinů a sympatickou nečernobílost celého konfliktu, které na pozadí finální digitální fackované stojí.
Eternals (2021) Eternals jsou v rukou Chloé Zhao audiovizuálně působivou podívanou o disfunkční rodině postav, na které je radost se dívat a mezi nimiž si snadno divák najde své nové oblíbence, ať už kvůli vizuálně poutavé prezentaci jejich superschopností nebo sympatickým hercům. I chemie mezi postavami funguje velmi slibně, zvlášť když si všechny scény pro sebe okamžitě začne krást několik oblíbenců – obzvlášť zábavný ve své roli je Kumail Nanjiani, na jehož bedrech leží většina marvelovského trademarkového humoru, a zaujme třeba i traumatizovaná hrdinka stále překrásné Angeliny Jolie. Byť napojení na širší svět MCU tentokrát trochu pokulhává a 160 minut stopáže srovnatelné s epickým zakončením Infinity ságy v Avengers: Endgame bezesporu některé diváky utahá, flashbacky rozbíjené vyprávění vzhledem k množství postav a témat, které rozvíjí, ale plyne k závěru poměrně příjemně a rozhodně nenudí.
foto/video: Falcon © 2021
Akční / Drama / Fantasy / Sci-Fi
USA, 2021, 157 min
Premiéra: 3. 11. 2021 Falcon
Režie: Chloé Zhao
Předloha: Jack Kirby (komiks)
Scénář: Chloé Zhao, Patrick Burleigh, Ryan Firpo, Kaz Firpo
Kamera: Ben Davis
Hudba: Ramin Djawadi
Hrají: Gemma Chan, Richard Madden, Kumail Nanjiani, Lia McHugh, Brian Tyree Henry, Lauren Ridloff, Barry Keoghan, Dong-seok Ma, Kit Harington, Salma Hayek, Angelina Jolie, Harry Styles, Harish Patel, Haaz Sleiman
