Recenze: Paroží potěší jako hutná hororová jednohubka

Zapamatovatelných hororů se divákům dostává jako šafránu. Letos už mrtvolami zasmrádlé vody zčeřil z řetězu utržený James Wan se svým Zhoubným zlem, sympaticky podvratnou poctou italským žánrovým klasikám. Aktuální Paroží, které je po několika covidových odkladech aktuálně k vidění v kinech, pak pochází z producentské dílny Guillerma del Tora, mexického rodáka a mistra strašidelných folklorních příběhů plných nejrůznějších monster. Příběh chlapce, v jehož domě se ukrývá monstrum z indiánských legend, bez chybičky sice rozhodně není, daří se mu ale navodit pořádně hutnou atmosféru.

Paroží (foto: Falcon)

Režisér Scott Cooper, kterého si našinci mohou pamatovat z deset let staré návštěvy festivalu v Karlových Varech, se s del Torem spojil za účelem zfilmování krátké povídky The Quiet Boy. Děj se točí okolo tajemného monstra, dvou malých chlapců a izolovaného amerického městečka, kde se dějí děsivé a podivné věci, a místy tak trochu připomene To od Stephena Kinga. Podzimní kulisy oregonského maloměsta v Paroží jsou ovšem zablácené, deštivé, špinavé, temné a nebývale depresivní; po barevných listech Kingova Mainu a jeho občasném proložení děsů a běsů uvolněnějším momentem není v hororové novince o indiánské obludě ani vidu ani slechu.

Cooper totiž svůj film bere nesmírně vážně. Jak v prvním aktu zpravuje hlavní postava učitelky své žáky, sděluje i režisér divákům, že účelem bájí a mýtů není pouze pobavit či postrašit, ale primárně poučit. Ústřední příšera z bájí původních Američanů se na svobodu a k terorizování lidí dostane prostřednictvím hlubokého dolu, a prostředí špinavého, rezavého maloměsta uprostřed oregonských lesnatých kopců a převalující se mlhy je nebývale neutěšené a depresivní místo, jehož svírající atmosféra na diváka dýchne už v prvních okamžicích a nepustí ho až do závěrečných titulků. Cooper nenatočil vyloženě ekologickou ani postkoloniální agitku, jak ale prostřednictvím indiánské postavy sděluje, příběh o parožnaté příšeře nemá být jen strašidelnou báchorkou, jako spíš výstražným příběhem. Před čím konkrétně varuje, nechť si každý v hlavě po shlédnutí srovná sám.

Paroží (foto: Falcon)

To ale bude stejně většině hororových fandů šumafuk – primární je, zda hororové elementy ve filmu fungují, či ne. Zmíněná tíživá atmosféra v Parožích hraje prim, a poměrně zdárně se film i vyhýbá alespoň některým ze žánrových šablon; byť pochopitelně nechybí závažnost útoků stupňovaná podle důležitosti postavy, osamocené výlety do evidentně nebezpečného místa nebo indiánský mudrc, který poskytne hrdinům potřebnou expozici před začátkem třetího aktu (přičemž se poměrně nešťastně jedná o jedinou indiánskou postavu ve filmu s indiánskou tematikou). Do hlavních rolí navíc byli obsazeni relativně neznámí herci (snad s výjimkou Jesseho Plemonse) a jejich očividná obyčejnost ztotožnění s postavami prospívá. Šerif není namakanou hroudou svalů, ale obtloustlým čtyřicátníkem, a ústřední ženská postava je psychicky pošramocenou učitelkou, nikoli obdařenou blondýnou na podpatcích. Většinu scén si pro sebe ovšem kradou autenticky vystrašení dětští herci.

Paroží (foto: Falcon)

Samotné monstrum kombinující praktické a digitální efekty se vyvedlo poměrně zdařile, a Paroží s sebou nese prvky velice nechutného body horroru i šťavnatý gore. Byť by možná ústřednímu zlu prospělo obestření větším tajemnem, finále zjevně citující finále druhého Vetřelce rozhodně neurazí, stejně jako depresivní konec.

Martin Mažári, Totalfilm.cz

Paroží
Antlers
Horor / Mysteriózní
USA, 2021, 99 min
Premiéra: 28. 10. 2021 Falcon
Režie: Scott Cooper
Předloha: Nick Antosca (povídka)
Scénář: C. Henry Chaisson, Nick Antosca, Scott Cooper
Kamera: Florian Hoffmeister
Hudba: Javier Navarrete
Hrají: Keri Russell, Jesse Plemons, Jeremy T. Thomas, Graham Greene, Scott Haze, Rory Cochrane, Amy Madigan, Dendrie Taylor, Glynis Davies, Cody Davis, Sawyer Jones