Do kin vstoupil nový animovaný snímek Michaely Pavlátové Moje slunce Mad, který vznikl v česko-slovensko-francouzské koprodukci. Režisérka a autorka v něm z velké části zhmotňuje knižní předlohu novinářky Petry Procházkové pojmenovanou Frišta a vypráví příběh blonďaté Češky Herry, která se během svého studia zamiluje do afghánského spolužáka Nazira. Brzy poté se s ním vydá do Kábulu, aby se stala součástí jeho islámské rodiny.
Pavlátové první celovečerní animovaný film (je autorkou mnoha oceňovaných krátkých filmů a také dvou celovečerních hraných snímků) získal letos cenu na největším festivalu animovaných filmů v Annecy a před několika dny také další na významném festivalu v Mexiku. Autorem scénáře je Ivan Arsenjev.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Emoce i humor[/pullquote]Mnohovrstevnatý příběh možná úplně nenabízí nějaké zásadně nové situace, které by spousta diváků už z islámského světa neznala. Co ale dělá z Moje slunce Mad speciální animovaný film je jeho vystižení lidskosti, živost a schopnost dostat do příběhu pro ni tolik signifikantní ironický humor jakož i laskavý a citlivý vhled do rodinné intimity. Její Herra se ocitá ve světě, kde jsou podle ní pravidla jasně daná a žena má svou pozici ve společnosti ukotvenou tisíciletou tradicí.
Do Kábulu se Češka na nový život těšila a brzy po příletu se za Nazira vdává. Ti dva žijí dohromady s manželovou velmi praktickou maminkou a správně feministickým i laskavým dědečkem, který je moudrou, spravedlivou a respektovanou hlavou rodiny. Žije tu taky Nazirova sestra Frišta se svým manželem Kaizem a jejich několika dětmi. Vidění světa Heřřinýma očima není ani vzhledem k některým nastalým situacím ustrašené, naopak je to vnímání a konstatování hravé a rozhodně bezprostřední. Takový je třeba i snový moment, kdy běží afghánské ženy vstříc svobodě, malá vsuvka o Sharon Stone nebo pro Evropanku trochu šokující komentář Nazirovy maminky k pokusu o zplození potomka.
Zajímavou figurou je Nazir, který Herru nepochybně miluje, ale jeho chování vůči ní je občas trochu rozpolcené díky zkušenostem s životem v Praze. Tradice mu velí mít svou ženu pod kontrolou pod kontrolou a dbát o její, a tedy i svou dobrou pověst. Zároveň jí ale pomůže najít dosti osvětovou práci. Pro jistotu ji k tomu vybaví i párem „bezpečných“ a podle něj zřejmě i vkusných kalhot. Dojde i na momenty, kdy se pak Herra třeba v práci stává papežštější, než-li papež a na anatomických plakátech lidského těla zakrývá mužské i ženské pohlaví. Do života manželského páru přichází také jedinečný chlapec Mad, který je stejně jako Herra tak trochu cizincem, což mezi nimi vytváří velice silné pouto.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Je to hlavně dobrý film[/pullquote]Pavlátové se s celým týmem spolupracovníků povedlo vytvořit skrze její příjemně stylizovaný výtvarný rukopis příběh, který diváka velice rychle dovede v tom nejlepším smyslu slova odpoutat od skutečnosti, že jde o animovaný film. Je to dáno šíří a hloubkou emocí skvělého dabingu, což mohu stoprocentně tvrdit o české verzi. Tu mezinárodní jsem bohužel neslyšela, nicméně pochybnosti o ní vzhledem k poctivé přípravě všech zúčastněných nemám. Hlas Heřře propůjčila Zuzana Stivínová. Namluvila ji jak v češtině, tak i v jazyce darí. Nazira svým sametovým hlasem ztvárnil Hynek Čermák, dědečka Miroslav Krobot. V dalších rolích divák uslyší Ivana Trojana, Janu Plodkovou, Bereniku Kohoutovou, Elišku Balzerovou a další výtečné české herce, kteří se většinou dabingu nevěnují.
-
90%
-
90%
-
100%
-
90%
-
85%
Moje slunce Mad (2021)
Ivan Arsenjev a Michaela Pavlátová vybrousili děj příběhu a nenásilně vystihli mnohé podstatné momenty islámské kultury. Nejdůležitějším sdělením příběhu ale zůstává to, že mít rodinu a přátele, kterým nejste jedno, je to nejdůležitější, co vám v životě dává skutečně pevnou půdu pod nohama.
foto/video: Aerofilms © 2021