Film Alchymická pec má za sebou dva pokusy o vstup do kinosálů, ale jarní i podzimní termíny byly zmařeny jejich uzavřením. Nyní je tento hravý dokument možné zhlédnout od 30. 11. v online distribuci na portálech Aerovod.cz, DAFilms.cz, iTunes.com nebo O2 Videotéka. Diváci i aktéři filmu by si velká plátna a atmosféru kin určitě zasloužili, snad jej kina v klidnějších časech zařadí do svých programů.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Parazitní film[/pullquote]V průběhu natáčení celovečerního filmu Hmyz iniciovali režisér Jan Švankmajer a jeho dlouholetý producent Jaromír Kallista vznik filmu, který by zachytil unikátní tvořivé procesy v nitru jejich filmové společnosti Athanor. Tohoto dokumentárního úkolu se ujali v roli režisérů i scenáristů Jan Daňhel a Adam Oľha. Oba tvůrci se podíleli i na natáčení Hmyzu – Jan Daňhel jako střihač a Adam Oľha jako kameraman. Díky tomu mohl dokument vznikat souběžně jako určitý „parazitní“ film a zároveň být součástí Švankmajerovy surrealistické kuchyně, do které je v nevídané míře vpustil. Obrazně i doslova.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Nebývalá otevřenost[/pullquote]Díky této blízkosti fyzické i myšlenkové se jim podařilo zachytit Švankmajera v nebývalé otevřenosti. Film určitě zklame diváky těšící se na konzistentní, chronologický a katalogizující portrét výjimečného tvůrce, jemuž je potřeba složit poctu. Ničím takovým Alchymická pec naštěstí není. Autoři vytvářejí imaginativní hru, skládají filmovou koláž sestavenou z dialogů i monologů, filmových ukázek i archivů, z tvůrčích diskusí i jednoduše zachycených a často až banálních situací. Obsahovou koláž podporují i střídáním filmových postupů a formátů, při nichž k natočení vlastních záběrů využili i 8 mm a 16 mm film. Díky tomu se tak mezi sebou proplétají dnešní digitálně natočené záběry, různorodé archivní ukázky a jim vizuálně blízké ale již současné části filmu. Tvůrci si tak pohrávají s švakmajerovskými postupy a obrazy, s jemu vlastní vizuální fantazií i pravidly, kdy například citacemi z Švankmajerových filmů vtipně glosují jeho vyprávění a myšlenky.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Sarkastický i osobní[/pullquote]Přesto je film ucelený, neztrácí strukturu ani logiku, byť je občas trochu sarkastický a chvílemi zase velmi osobní. Například, když Švankmajer vypráví o ztrátě své ženy a tvůrčí partnerky Evy a svém následném zhroucení. Na druhou stranu zase téměř v přímém přenosu sledujeme jeho zapálenou diskusi s Jaromírem Kallistou, kdy si vysvětlují vztah k „normálnímu“ divákovi. Tuto diskusi tito dlouholetí přátelé určitě nevedou poprvé, ale ani to jejich debatě neubírá na zápalu. Švankmajer diváky pozve i do své magické kunstkomory v Horním Staňkově. Tu zaplňuje nejen africkými kouzelnickými artefakty, ale také zde pečuje o fetiše vlastní výroby, například je krmí kaší z mouky a krve, zatlouká do nich hřebíky nebo je prostě jen vypíná a zapíná. V průběhu filmu nám také vysvětlí princip taktilní poezie, objasní svůj pohled na sny a také popíše neradostnou budoucnost naší civilizace. Vtipným pohledem na střet civilizací je zase vysvětlení, proč Japonci jeho filmy sice velmi oceňují, ale při tom se při jejich vnímání vlastně strašně pletou.
Alchymická pec (2020) Hravost filmu i jeho protagonistů je při sledování trochu zatížena dlouhou, téměř dvouhodinovou stopáží, divák si občas může s bílým králíkem z Alenky zabědovat „Bože ten čas zase běží.“ Ale tvůrci zkoušená trpělivost je vynahrazena opravdu intenzivním ponorem do Švankmajerova a Kallistova světa, do jejich unikátního produkčního studia, které podle renesanční alchymické pece nazvali Athanor.
foto/video: CinemArt © 2020