Do českých kin vstupuje dokument party nadšenců, která po letech sbírání materiálu, úspěšné crowdfundingové sbírce a hledání distributora jako pomyslný DeLorean bere diváka zpátky do dob lásky k filmům v příšerné kvalitě a s ještě horším domácím rychlodabingem, který byl dílem komunit filmových nadšenců, snažících se zprostředkovat filmový zážitek z propašovaných kazet s Rambem, Predátorem nebo „Přisprostlým tancováním“ i divákům neznalým angličtiny.
Králové videa nejsou po technické a audiovizuální stránce do puntíku vyladěným počinem, nedokonalosti ve střihu nebo nazvučení rozhovorů ale partě nadšenců, která za ním stojí, s radostí odpustíte kvůli obrovskému srdcařství, které z každé vteřiny jejich filmu kouká. O své vzpomínky a o řadu opravu velmi vtipných historek doslova z natáčení se v něm dělí řada osobností českého filmového prostředí, jako je František Fuka, Ondřej Neff nebo Ondřej Hejma. Zároveň se jedná bezkonkurenčně o nejlepší film, ve kterém se objevil Zdeněk Troška.
Zvolené video ukázky, které ilustrují promluvy mluvících hlav, jsou sice zvoleny poněkud prvoplánově (scény z vězení jako podkres promluv o ilegalitě rychlodabingu a filmového pirátství), nicméně nostalgie a hlavně vtipy ukryté v autentických dobových rychlodabingových hláškách jejich přítomnost zcela ospravedlňují. Některé rozhovory jsou pak obohaceny inscenovanými situacemi, jako je prodej kazet na burze nebo jejich společné sledování v socialistickém obýváku, ze kterých kouká roztomilá produkční lacinost a ochotnické herectví, nejsou ale nadužívány, takže mluvící hlavy prokládané ukázkami z filmů příjemně obohacují.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Dobrá dramaturgie[/pullquote]Jakmile se dokument přehoupne přes prvních pár minut, pochvalu si zaslouží i jeho dramaturgie, protože na prostoru příjemné stopáže 82 minut stihne pojmout všechna zásadní témata, která diváka v souvislosti s fenoménem rychlodabovaných, pašovaných videokazet mohou napadnout a zajímat – od technické provedení přes legální stránku věci až po dabing pornokazet. Jak trefně v materiálech k filmu podotýká distributor: „Na československý rychlodabing v dokumentu Králové videa se můžete těšit jako na vzpomínku, studovat ho jako historik pirátství v Čechách a na Slovensku, nebo ho zkoumat jako kulturní, obchodní a technický fenomén doby na přelomu komunismu a kapitalismu. Lze v něm hledat paralely se samizdatem v literatuře, ilegálních vernisážích, bytových divadlech a přednáškách nebo i prvním českým hip-hopem, natáčeným na páskové magnetofony.“ Králové videa díky tomu mají možnost zaujmout jak publikum, které na tento fenomén vzpomíná se slzou v oku, tak mladší diváky, které zaujme mimoňská, z pohledu konzumenta Netflixu a moderních multiplexů nepředstavitelná doba v současnosti velmi módních retro kulisách osmdesátých let.
Králové videa (2020) Králové videa jsou nejen zajímavým dokumentem o jednom polozapomenutém, překrásném fenoménu analogu, ale především fantastickou komedií, kterou musí bez výmluv vidět každý filmový fanda. Hlášky rychlodabérů, překrývající kultovní scény z osmdesátkových pecek, okamžitě navnadí k zasednutí k zaprášenému archivu videokazet někde na chalupě nebo u rodičů a třeba i připomenou divákovi jeho ryzí, skoro až dětskou lásku k filmu. Návštěvu kina upřímně doporučujeme a pokud film ve vašem okolí nedávají, určitě zkuste s prosbou o projekci svého kinaře oslovit. Takhle čisté nadšení a srdcařství si zaslouží podpořit.
foto/video: Film Europe © 2020