V neděli na Letní filmové škole v Uherském hradišti za účasti režisérky Miry Fornay proběhla česká premiéra jejího experimentálního dramatu Žáby bez jazyka, který pozdržela pandemie a diváci ho zatím mohli vidět jen na festivalu v Talinnu pod názvem Cook F**k Kill. A jedná se o velmi bizarní a surrealistickou diváckou challenge a následující recenze je podobnou recesí, jako film sám.
Žáby bez jazyka (foto: CInemArt)
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Slibný námět[/pullquote]Námět filmu zní velmi zajímavě a slibně. Stylizovaný a metaforický příběh se měl točit kolem domácího násilí a repeticemi a variacemi stejných scén z manželského života měl připomínat počítačovou hru. Podobné schéma není v kinematografii velkou novinkou. Spíš než s akční sci-fi Na hraně zítřka nebo komedií Na hromnice o den více se nabízí srovnání s německým dramatem Lola běží o život, bylo by ovšem zavádějící očekávat podobně zábavný výsledek. Žáby bez jazyka jsou film přesně tak divný, jako jeho název a je přesně tak nelogický, nepříjemný a absurdní, jako domácí násilí, které mj. tematizuje.
Struktura v podstatě spíš než avizovanou počítačovou hru připomíná pohádku o slepičce a kohoutkovi. Aby hlavní hrdina mohl pomoci svému skomírajícímu malému synovi, musí nejprve získat klíč od stařenky, která ale potřebuje souhlas od jeho manželky, která ze skomírajícího vztahu ale nejprve chce alespoň vytřískat byt ve vlastnictví hrdinovy matky. Ta je ochotná mu jej dát, ovšem pouze pokud hrdinův otec a její bývalý manžel uvaří rodinný oběd. A tak to ještě pokračuje a divák si chce u výjevů, jako je nezletilá dívka orálně se ukájející pomocí žáby nebo sex se sedmdesátiletou tchýní vypíchnout oči.
Žáby bez jazyka (foto: CinemArt)
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Znechucení a zmar[/pullquote]Fornayin experimentální počin kromě velmi hardcore francouzského surrealismu připomíná snímky řecké nové vlny a prokousat se jeho dvouhodinovou stopáží je skutečnou výzvou – obzvlášť v tradičním filmovkovém horku, tentokrát ještě okořeněném nasazenými rouškami. Řada diváků se tak při včerejší premiérové projekci rozhodla, že Žáby bez jazyka jim za předčasné úmrtí způsobené hypertermickým šokem nebo popřípadě nervovým kolapsem nestojí, a ze sálu odešla předčasně. Film postrádá vše, na co je většinový divák zvyklý – jako je třeba děj nebo smysluplné dialogy a chování postav. Je přitom nesmírně zajímavým nápadem pokusit se zmíněný videoherní prvek a opakování situací vztáhnout místo vzrušujících sci-fi situací k nudným a šedým každodenním situacím, jako jsou nákupy, vaření nebo nucené sešlosti s širší rodinou. Fornay, která film nejen režírovala, ale i napsala a sestříhala, přitom dovede všechny tyto situace zachytit tak, že divák je záhy pln tak silné existenciální úzkosti, znechucení a zmaru, až se tomu věřit nechce.
Žáby bez jazyka (2020) Jestli je něčemu zapotřebí držet palce, pak jsou to odvážné a experimentální filmařské debuty. Dokoukat Žáby bez jazyka je skutečnou diváckou výzvou a zážitkem pro ty nejotrlejší cinefilní sebemrskače se zálibou ve strašně divných a alternativních filmech. Číselné hodnocení v tomto případě zcela pozbývá smyslu, protože u filmu se buď utrápíte, nebo se v něm zvráceným způsobem najdete a budete jej svými doporučeními šířit mezi další nešťastníky. V každém případě jde o film, který, když už, je potřeba vidět v kině, protože u televize nebo notebooku nebudete mít šanci přežít. Jeho případné zhlédnutí bude vaším nejvýraznějším zážitkem na dlouhou dobu.
foto/video: CinemArt © 2020
Cook F**k Kill
Drama
Česko / Slovensko, 2020, 116 min
Premiéra: 15. 10. 2020 CinemArt
Režie: Mira Fornay
Scénář: Mira Fornay
Kamera: Tomáš Sysel
Hrají: Jaroslav Plesl, Regina Rázlová, Petra Fornayová, Jazmína Cigáneková, Irena Bendová
