Od konce listopadu je na Netflixu k dispozici velmi očekávaný snímek Irčan v režii velikána hollywoodské kinematografie Martina Scorseseho. Film se dočkal svého zpracování téměř po čtvrtstoletí od prvních úvah tvůrců. Netflix si jako jediný troufl zafinancovat film částkou 159 milionů dolarů. A tak se Irčan stal nejdražším snímkem, který kdy Scorsese natočil.
V kinech se sice promítá také, ale pouze v několika vybraných zemích světa, a Česko mezi nimi není. Redefinice filmového byznysu tím tedy pokračuje. Účast a důležitost streamovacích platforem jako je Netflix stále sílí, což se potvrdilo už minulý rok s Cuarónovým snímkem Roma. Výhodou pro diváky, kteří si streamovací služby platí, může být sice to, že sledovaný film lze kdykoliv stopnout nebo při něm dokonce usnout, ale jedinečný zážitek ze sdílení atmosféry příběhu na velkém plátně vám relativně malá obrazovka nezprostředkuje.
Předlohou k Irčanovi se stala kniha I Heard You Paint Houses, jejímž autorem je Charles Brandt. Bývalý prokurátor a investigativní novinář v ní shromáždil memoáry Franka Sheerana, kterého v Irčanovi ztvárnil Robert De Niro. Ten je také jedním z producentů snímku. O námětu jakéhosi tehdy ještě nepřesně definovaného příběhu o stárnoucím nájemném vrahovi společně se Scorsesem uvažovali už hodně dlouhou dobu – vlastně od roku 1995, kdy vznikl slavný snímek Casino, v němž si De Niro zahrál společně s dnes už hlavně vášnivým golfistou Joe Pescim, který už se do hraní ve filmu nijak zvláště nehrnul. Roli v Irčanovi ale přijal a jeho postava mafiánského bosse Russella Bufalina sehrála jednu z klíčových rolí v Sheeranově životě.
Samostatnou kapitolou by byla pravdivost příběhu knižní předlohy, ale samotný režisér Scorsese do těchto úvah nechtěl příliš zabřednout a svůj téměř tří a půlhodinové kriminální drama charakterizuje jako existenciální výpověď, což potvrzuje zejména posledních přibližně třicet minut snímku, které dokonale uzavřou příběh.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Devětkrát se Scorsesem[/pullquote]Scorsese už tedy díky Irčanovi spolupracoval s Robertem De Nirem podeváté. Úplně poprvé ale tak stalo ale s Al Pacinem, což se zdá u těchto dvou velikánů Hollywoodu skoro neuvěřitelné. Největším hereckým zážitkem snímku tak není kupodivu De Niro, který postupně vypráví o tom, jak se ze závozníka hovězích čtvrtek vypracoval na spolehlivého mafiánského zabijáka, ale právě Al Pacino v roli odborářského bosse Jimmyho Hoffy. Své postavě dává občas lehce komický podtón, který je žádanou nuancí pro udržení pozornosti při dlouhé stopáži, byť s velmi dobře strukturovaným scénářem.
Čtvrtým mužem, jenž má v Irčanovi ale opravdu jenom několik scén, je Harvey Keitel jako další šéf Angelo Bruno, pro nějž Sheeran také pracuje. Jednu z ženských postav si zahrála i Anna Paquin (Piano, Pravá krev), jejíž role dospělé dcery Peggy definuje Sheerana jako otce rodiny. Nicméně prostoru pro nějaké větší hraní se jí ve filmu nedostalo. Většinou se jen vyčítavě dívá nebo zklamaně mlčí.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Technicky dokonalé[/pullquote]Irčan je velmi solidní snímek, budeme-li se bavit o všech možných profesích, které se práce na něm zúčastnily. Dokonalá je kamera, střih, tradičně je výborně zvolený hudební doprovod snímku. Všechno funguje jako na drátkách, téměř nic na sebe neupoutává příliš mnoho pozornosti. Nakonec ani digitální omlazování herců nebije do očí a Scorsese o něm mluví jako o pokrokovém make-upu. Co se ale nedá schovat, je rozdíl mezi tím, jak se herci pohybují, když hrají postavu lehce pod padesát a táhne jim přitom málem na osmdesátku. Markantní je to třeba ve scéně, kdy si jde Frank za doprovodu své desetileté dcery Peggy vyřídit účty s prodavačem potravin. Těžko říct, zda si režisér tyto nedostatky alespoň zpětně při sledování snímku připouštěl, ale zase se mu nedá vzít odvaha, že se do takové inovativní věci se svým hvězdným ansámblem pustil.
Rád teď při rozhovorech dává k dobru historku o tom, jak se Al Pacino měl podle scénáře při sledování Kennedyových v televizi rychle v rozčilení zvednout a uraženě odejít. V té scéně hrál čtyřiceti devítiletého muže, ale při natáčení se zvedal jako sedmdesátiletý pán. Když na tom pak po připomínkách tvůrců v opakování scény zapracoval, zahlásil s humorem, že zvolil kompromis a že se už zvedal jako šedesáti dvouletý… Nakolik tyhle detaily ale ve výsledku překáží, třeba stejně jako lesknoucí se pomněnkově modré oči Roberta De Nira, je už otázka divákovy tolerance.
-
85%
-
80%
-
80%
-
80%
-
75%
-
90%
Irčan (2019)
Irčan je svým způsobem nostalgické ohlédnutí za dobou opravdových mužů a světem organizovaného zločinu minulého století v Americe (od Detroitu přes Chicago, Baltimore až po New Jersey). Scorseseho fanoušek tady dostane to, na co je u něj zvyklý. A poté, co jsem Irčana viděla už dvakrát, troufám si tvrdit, že už teď je to v mnoha ohledech už teď Scorseseho klasika, k níž se diváci budou rádi vracet i za několik desítek let, stejně jako je tomu u většiny jeho filmů. Scorsese si totiž diváka umí získat právě svou zkušeností – a to jak filmařskou, tak životní, kterou umí přetavit do jednoduchých pravd.
foto/video: © 2019 Netlfix US, LLC. All rights reserved.