Snímek Beats vychází z příběhu, ke kterému má jeho skotský režisér a scénárista Brian Welsh velmi blízko. Při psaní scénáře našel prvotní inspiraci v divadelní hře současného autora Keirana Hurleyho, pak si sám zavzpomínal na devadesátá léta a bylo to – scénář k filmu byl na světě. Jedním z výkonných producentů snímku se pak stal oscarový režisér, scénárista a producent Steven Soderbergh.
Welsh ve svém filmu vystihl atmosféru „devadesátek“, kdy (nejen) ve Skotsku začínala éra free rave parties. V souvislosti s ní je na začátku příběhu zmiňován zákon o veřejném pořádku, který zakazoval shromažďování a hlasitou hudbu „se sérií opakovaných rytmických úderů“. Beaty tehdy nebyly po chuti vládě a vládní represe zase nebyla po chuti mladým, kteří se odmítali nechat připravit o pocit svobody, a tak pořádali tajné akce.
Středobodem je tu ale hlavně přátelství dvou dospívajících kluků, kteří milují taneční muziku, hledají dobrodružství a touží po revoltě, která díky politickému kontextu „visí“ ve vzduchu. Každý z nich má ale jiné zázemí. Spanner (Lorn Macdonald) je dítě ulice, jeho bratr Fido (Neil Leiper) vede gang a zachází s ním hůř než s kusem hadru. Johnno (Cristian Ortega) žije s matkou a bratrem a v patách má potenciálního nevlastního otce, který je navíc policista (Brian Ferguson). Spanner a Johnno jsou odlišní i povahově. Johnno je ustrašený introvert s až vtipně útrpným pohledem a Spanner zase drzá „liška podšitá“. Jinak je to ale dobrák, který se jen touží svobodně nadechnout.
Welshův snímek je překvapivě černobílý a diváka brzo pohltí svou příchutí svobody, šílenství, dobrodružstvím i taneční euforií, která nastupuje už v úvodní scéně, a dost originálně. Úžasné herecké obsazení a výkony podporuje skvělá režie. Navíc je velmi sympatické, že se autor celou dobu příběhu nesnaží budovat svatozář nad samotnou scénou tanečních parties a její atmosféru nechává tak syrovou a upřímnou, jak si zaslouží. Součástí příběhu je i několikaminutová barevná sekvence obrazů evokující prožitky člověka na drogách, která navazuje na euforicky pulzující davovou scénu plnou originálních tanečních kreací. Gaspar Noé se svým Climaxem může jenom závidět.
-
85%
-
85%
-
90%
-
80%
-
75%
Beats (2018)
Beats je přirovnáván k Trainspottingu, ale podle mě takovou mediální berličku vůbec nepotřebuje. Jeho příběh vám rozpumpuje srdce a zvládne vám ho v průběhu projekce i několikrát ukrást díky odzbrojující přirozené interakci zejména hlavních hrdinů. A že vám elektronická hudba moc neříká? Stejně se autentickou náladou tohohle snímku snadno „nakazíte“.
foto/video: Film Europe © 2019