Recenze: Trhlina – skandinávský thriller po slovensku

Trhlina je natolik divácky lehce přístupný snímek, až se z ní vyklubal nejnavštěvovanější film všech dob na Slovensku. Jako thriller je Trhlina v rámci (česko)slovenské produkce rozhodně nadprůměrnou záležitostí. Zároveň v sobě nese i nádech severských kriminálek s příměsí mysteriózního hororu.

Vliv Skandinávie

Skandinávie se za poslední roky, co se knih a filmů týče, vyprofilovala v detektivní a thrillerovou velmoc. Zcela nepřekvapivě se tak například vynikající thriller Složka 64 stal nejúspěšnějším filmem všech dob v Dánsku, zemi svého původu. Obsese děsivou a mrazivou tematikou ovšem daleko překračuje hranice Skandinávie a její vliv je více než patrný v nespočtu dalších thrillerů z různých koutů světa. Nejinak je tomu i v případě slovenské Trhliny, které se tento tah vydařil a štědře vyplatil.

Na začátku Trhliny Igor, nezaměstnaný a od pohledu psychicky nevyrovnaný vysokoškolák, skočí do auta spisovateli Jozefu Malému a se zbraní přiloženou k jeho hlavě ho donutí, aby si vyposlechl příběh, který mu chce vyprávět. Z rámcové zápletky se tak dostáváme do hlavní dějové linie, ve které se Igor spolu se svou přítelkyní Miou, milovníkem konspiračních teorií Andrejem a skeptickým Davidem snaží rozlousknout záhadu zmizení několika lidí za posledního století v horské oblasti Tribeč. Jejich pátrání se ovšem vyvine nečekaným a znepokojivým směrem.

Konzistentní napětí

Trhlina balancuje na hraně skandinávského thrilleru, detektivní zápletky a mysteriózního hororu. Po většinu času se režisérovi Peteru Bebjakovi daří budovat a udržet silné napětí, a to jak za pomoci samotného příběhu, tak i audiovizuálních stimulů. Vypjaté scény, například když se Igor snaží dostat do tajemného trezoru, jsou podkresleny plíživými a tajuplnými zvuky, které nemusí nutně souviset s tím, co se zrovna zobrazuje na plátně, avšak dotvářejí kýžený efekt znepokojení. Bohužel se o tuto berličku snímek opírá příliš často, a tak tento postup po několikátém opakování ztrácí na intenzitě.

Poslední třetina pokulhává

Podobně dobře se pracuje i se střihem, kdy jsou určité scény prokládány svižnými problesky do minulosti. I přes jejich občasnou prvoplánovou náturu pracují tyto prostřihy tak, jak byly zamýšleny, a vzbuzují v divákovi zvědavost, co že se tedy kdysi odehrálo. O to větší je ovšem zklamání, když snímek neposkytne dostatečné množství odpovědí na přehršel otázek. Vinu na tom nejvíce nese scénář, potažmo i jinak vynikající předloha Jozefa Kariky, a zároveň i poslední třetina filmu, která za předcházejícími částmi znatelně pokulhává.

Připomíná Pustinu

Celkové napětí těží i z vizuální stránky, která jednotlivé záběry halí do chladných odstínů a umocňuje tak dojem nehostinnosti. Pozdně podzimní až raně zimní krajina svou vyprahlostí připomene skvělý český seriál Pustina, který se stylisticky i tematicky s Trhlinou místy překrývá. Putování hlavních hrdinů bezútěšnou přírodou zase připomene horor The Ritual od Neftlixu, jenž stejně jako Trhlina prezentuje přírodu jako svébytného činitele a děsivého hybatele děje.

Thriller Trhlina sice nedosahuje nejvyšších kvalit svých skandinávských předobrazů, i přesto ale v rámci slovenské, potažmo i české, filmové produkce představuje nebývalou a zručně vyvedenou raritu. Nebýt poslední ne tak vydařené třetiny, mohlo by se dokonce jednat o jedinečný filmový zážitek. Takto se musíme spokojit s tím, že film sice není jedinečný, ale na místní poměry dostatečně ojedinělý.

Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon, TV JOJ, DNA Production © 2019