Dobrodružná cesta sira Lionela Frosta a pana Článka, hlavních hrdinů nejnovějšího počinu animačního studia Laika, si jemně střílí z koloniální svrchovanosti viktoriánské Anglie a s vtipem zkoumá lidskou podstatu jak po stránce vývojové, tak humánní. Film vyniká především stop motion animací dovedenou téměř k dokonalosti.
Studio Laika se zcela evidentně nebojí výzev a vybírá si tak co možná nejrozličnější témata, která ve svých snímcích zpracovává – od hororové křivky Koralíny a světa za tajnými dveřmi, přes krabičkové trolly ve Škatulácích, až po asijský mysticismus v Kubo a kouzelný meč. Ve svém pátém celovečerním filmu se Studio Laika vydává do viktoriánské Anglie na cestu kolem světa à la Willy Fog.
Sir Lionel Frost se s vervou a zatím bezúspěšně snaží prodrat do nadutého klubu londýnských cestovatelů a světových objevitelů. Poté, co se marně snaží zdokumentovat lochneskou příšeru, se jeho zájem díky záhadnému dopisu přesune na dosud nezmapovaný mezistupeň vývoje člověka, takzvaného seskveče. Sir Frost se proto vydává do severozápadní Ameriky, kde se má seskveč nacházet. Poté, co ho skutečně objeví a začne ho oslovovat pan Článek (případně Susan, jak je vysvětleno v jedné roztomilé scéně), mu slíbí, že ho doveze do Himalájí, kde se údajně skrývá celá tajemná civilizace Yettiů, které pan Článek považuje za své příbuzné.
Od tohoto momentu se pak řetězí jednotlivá cestovatelská dobrodružství, během kterých se k ústřední dvojici přidá ještě Adelina Fortnightová, vdova po Frostově příteli a zároveň jeho dávná láska. Celková výstavba příběhu je lineární, jednoduchá a až starosvětsky prostá, což je zřejmě jediným slabším místem celého snímku. Ústřední příběh je sám o sobě v pořádku, schází mu ovšem ono pověstné něco, jakýsi šmrnc, důvtip či hloubka, která by z něj učinila jedinečnou záležitost. Zdá se, jako by příběh vyrůstal právě z nějakého viktoriánského románu, kde je povahové rozvrstvení postav jasně dáno předem a vypravěčský celek moderního diváka ničím nepřekvapí.
Rovněž lehce zamrzí nedostatečné charakterové prokreslení Adeliny, která je nejprve představena jako šťavnatá, masitá postava. I přesto, že má své silné momenty a její finální vyznění je příjemně feministické, nelze se ubránit dojmu, že tvůrci její potenciál nevyužili naplno. Oproti tomu ústřední dvojice sira Frosta a pana Článka je vylíčena do potěšujícího detailu. Tam, kde je sir Frost samolibý, je pan Článek až usměvavě bezelstný. Vývoj této dvojice a jejich společná dynamika fungují na výbornou. O většinu vtípků se postará pan Článek a to především tím, že vše, co mu je řečeno, bere doslova. Když ho Sir Frost například požádá, aby přehodil lano přes zeď tak, aby mohli přelézt na druhou stranu, Článek až s dětinskou poslušností jednoduše přehodí lano na druhou stranu celé.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Otázky kolonialismu[/pullquote]Hledá se Yetti se rovněž lehce dotýká morálních otázek kolonialismu. Když sir Frost doputuje na severozápad dnešních Spojených států (potažmo Kanady), tamní divoká příroda je vylíčena s podobným obdivem jako když Will Smith poprvé stane na půdě koloniální Virginie v animované Pocahontas z roku 1995. Animace od té doby samozřejmě poskočila o světlené roky, díky čemuž je okouzlení přírodou ještě umocněno. Hledá se Yetti, stejně jako Pocahontas, naštěstí domorodé kmeny a dávné civilizace (ať již v severní Americe nebo Himalájích) nevykresluje jako ničím podřadné, ba naopak krajně vzácné a vyzdvihuje potřebu je ochraňovat a zabránit jejich zkáze. Podobně i spolek dobrodruhů, mezi které se snaží sir Forst dostat, není hoden obdivu ale spíše opovržení, jelikož jeho členové jsou spíše než hrdinové nafoukaní uzurpátoři. Pokud tedy tento snímek děti učí porozumění a rovnocennosti, je to jedním z jeho největších úspěchů.
Kde Hledá se Yetti s přehledem triumfuje, je vizuální stránka. Studio Laika ve všech svých filmech využívá metodu stop motion, neboli pookénkovou či fázovou animaci, která vzniká ručním posouváním a fotografováním jednotlivých objektů. Právě zde je tato časově extrémně náročná metoda dovedena téměř k dokonalosti, kdy jsou jednotlivé pohyby naprosto samozřejmé a hladké.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Animovaný „Počátek“[/pullquote]Za zmínku stojí scéna, kdy je jedna loď smýkaná po vlnách a v jejích chodbách zároveň probíhá honička mezi sirem Frostem a jedním z hlavních záporáků. Díky otáčení lodi a neustále se tak měnící gravitaci pak přeskakují postavy z podlahy na stěnu, na strop a zase zpět. Je až neuvěřitelné, že tato ručně vyvedená scéna připomíná podobnou, dnes již ikonickou, scénu z Nolanova Počátku. Podobně i finále připomene závěrečnou bojovou scénu z dosud nejlepšího dílu Mission: Impossible – Fallout, což na jeden malý animák rozhodně není málo.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Zázračné studio[/pullquote]V době, kdy filmovému světu vládne CGI, můžeme studio Laika považovat za menší zázrak. Co potěší ještě víc, je fakt, že jednotlivé snímky Laiky mají kvalitativně vzestupnou tendenci, až se skoro zdá, jako by se blýskalo na zlatou éru podobnou Pixaru, kdy všechno, co toto studio (kdysi) vytvořilo, bylo dobré, ba lepší než předcházející počiny. Hledá se Yetti tuto hypotézu jednoznačně potvrzuje.
-
85%
-
80%
-
95%
-
80%
Hledá se Yetti (2019)
Hledá se Yetti je snímkem o přátelství, ztracených civilizacích, kolonialismu a nalezení sebe sama v okolním světě. I přes lehce starosvětsky vyprávěný příběh se jedná o vynikající počin, který oslní především téměř dokonalou stop motion animací.
foto/video: Vertical Entertainment, Totalfilm Media © 2019