V úterý 12. března proběhne v Brně jedna z nejočekávanějších českých premiér roku. Kino Scala přivítá hvězdnou delegaci filmu Skleněný pokoj, který natočil Julius Ševčík podle stejnojmenné knižní předlohy britského spisovatele Simona Mawera. Pro svůj fiktivní příběh si spisovatel jako kulisu vybral architektonický skvost vilu Tugendhat, která ve 30. letech 20. století vyrostla v brněnské čtvrti Černá Pole. Film se v samotné vile natáčel v několika etapách za přísných bezpečnostních opatření. Pro zahraniční herce, kteří ve filmu vytvářejí hlavní role, bylo setkání s touto unikátní architektonickou památkou, zapsanou na seznam kulturního dědictví UNESCO, zážitkem.
„O vile jsem slyšela od rodičů své kamarádky, kteří pocházejí z Čech, takže jsem na ni byla velmi zvědavá a musím přiznat, že ve skutečnosti je ještě krásnější, než jsem si myslela,“ říká představitelka Liesel Hanna Alström.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Dobový unikát[/pullquote]Zadavateli zakázky byli Greta a Fritz Tugendhatovi. Autorem projektu je Ludwig Mies van der Rohe, který je považován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury. Pocházel z Německa a později odešel do USA. Jeho poválečné stavby jsou považovány za průkopnické a velmi cenné, mnohé z nich ale nepřežily válečné běsnění.
Van der Rohe upřednostňoval jednoduchost, minimalismus, funkčnost. Jeho brněnská vila Tugendhat v sobě nese nadčasovost, která v době svého vzniku vzbuzovala, jak nekonečný údiv u jeho přívrženců, tak i nepochopení u stoupenců tehdejší klasické architektury. Ta si libovala v bohatých a pozlacených detailech, nekonečném množství věžiček, vlysů a gotických oken. Dům, který se ale architekt s plným svolením jeho budoucích majitelů rozhodl navrhnout, byl naprostým unikátem.
Pozemek pro stavbu vily dostala Greta Tugendhat věnem od svého otce, brněnského textilního průmyslníka, který také celou stavbu financoval. Moderní prostorný dům s jasnými a jednoduchými tvary je výjimečný také svou konstrukcí (poprvé byla pro soukromý dům použita ocelová konstrukce), prostorovým uspořádáním (jedna obrovská místnost s okrouhlou a jednou volně stojící stěnou, interiérovým vybavením (speciálně pro vilu navržený nábytek), technickým zázemím (strojovna pro unikátní okno z tabulového skla, které se pomocí elektromotorů spouští do země) a také začleněním do přírodního svahovitého terénu.
Herec Claes Bang přiznal, že je velkým obdivovatelem architektury. „O vile Tugendhat jsem před natáčením nevěděl. Nicméně znal jsem architekta Miese van der Roheho, který tento dům navrhoval. Byl jsem v barcelonském pavilonu, který byl postaven ve stejné době a má mnoho stejných prvků jako tato vila. Je to jedno z mých nejoblíbenějších míst, a navštívil jsem ho už mnohokrát. Vilu jsem však neznal a překvapilo mě, že takto může vypadat skutečný dům, ve kterém žila konkrétní rodina,“ prozradil jeden z hlavních představitelů filmu.
Stavba dosáhla ceny, za kterou by se tehdy dalo postavit třicet klasických domů. Pět milionů prvorepublikových korun bylo investováno do stavby o třech podlažích. Nejvíce však fascinuje právě hlavní prostor, jehož celou jednu stěnu tvoří okna. Naproti stojí onyxová příčka a vedle pak příčka z makarského ebenu. Ve funkcionalistické stavbě je použito kromě skla, oceli mnoho dalších ušlechtilých přírodních materiálů (travertin, palisandr…). Vila také včetně mnoha dalších vymožeností disponovala systémem vzduchotechniky, který dokázal prostor vytopit, ochladit či zvlhčit.
Manželé Tugendhatovi ale vilu obývali pouze do roku 1938, kdy ji jako Židé opustili ze strachu před německou expanzí. Vila pak sloužila gestapu, taneční škole nebo Státnímu ústavu léčebného tělocviku. V roce 1969 byla stavba konečně zapsána na seznam kulturních památek a od roku 2001 je také součástí světového kulturního dědictví UNESCO.
Film s hvězdným mezinárodním obsazením jde do kin ve čtvrtek 14. března.
redakce a U. Donátová
foto/video: Bioscop, In Film © 2019