V kinech je od čtvrtka filmové zpracování životního osudu narkobarona a svého času jednoho z nejbohatších lidí planety Pabla Escobara. Představitel hlavní role Javier Bardem nejenže vytvořil titulní roli, ale snímek i produkoval. Film je ostatně tak trochu rodinná záležitost, přítelkyni Virginii Valejo hraje jeho životní partnerka Penélope Cruz. O podrobnostech a motivech natočit film Escobar v době, kdy na Netflixu kulminuje zájem o populární seriál Narcos, se Javier Bardem rozpovídal v následujícím rozhovoru.
Escobar (foto: Bontonfilm)
Nabídku zahrát si Pabla Escobara jste už ve vaší kariéře dostal několikrát. Záměrně jste se jí vyhýbal? Netoužil jste si ho zahrát?
Ano, už několikrát mi tahle role byla nabídnuta ve filmu nebo různých televizních seriálech. Nikdy jsem si ale tou rolí nebyl jistý, protože jsem ze scénářů nikdy necítil hloubku a náhled, které jsem hledal. Chtěl jsem hrát skutečného člověka. Nehledal jsem scénář, kde bude Escobar ikonou nebo naopak jenom zločinec. Byl také jenom člověk. A říkám to, aniž bych ignoroval všechny ty strašlivé věci, kterých se dopustil. Je ale třeba si uvědomit, že on a my jsme totéž, že i my jsme ho svým způsobem stvořili. V podstatě všichni neseme zodpovědnost za jeho existenci a podporu lidí jemu podobných pokaždé, když si kdokoliv z nás šňupne kokain. Stejně jako ti, kteří ho vyrábějí nebo z peněz pocházejících z obchodu s drogami podporují politiky. A na tom není vůbec nic ani trošku „cool“.
V čem se váš film Escobar liší od těch ostatních, které vznikly?
Jiné verze, hlavně ty televizní, ukazují, že být jako Escobar je super, ale tak to není. Naopak. A to je důvod, proč jsem se pustil prostřednictvím vlastního filmu snažil dostat k událostem, které těží z reálných událostí a ukazují ho jako zranitelného člověka, ale současně i jako monstrum.
Film Escobar je výsledkem vašeho desetiletého snažení a spolupráce s přítelem a režisérem Fernando Leónem de Aranoa. Čím vás tak zaujala kniha Virginie Vallejové, že jste si ji vybral jako inspiraci a předlohu?
Kromě milostného příběhu tam bylo i hodně detailů, které mě přenesly do života 80. let minulého století. Virginia, se kterou jsem i několikrát osobně mluvil, se do Pabla zamilovala. Zároveň se tak ale dostala do slepé uličky, ze které se doposud svým způsobem snaží dostat. Ta kniha je vlastně příběhem o dvou lidech, kteří sebe sami vidí jako krále a královnu.
Proč bylo tak moc důležité natáčet přímo v Kolumbii?
Mohli jsme být na místech, kde se to všechno doopravdy odehrávalo. Hodně lidí z okolí nás prosilo, abychom se vyhnuli tomu, že budeme Escobara stavět do záře reflektorů jako nějakou hvězdu, protože k ničemu takovému nebyl důvod. Lidem v Kolumbii ještě stále dělá starosti to, že spousta malých dětí si přeje být jako Escobar. Vidí v něm hrdinu.
Skutečný Pablo Escobar (foto: archiv)
Změnil se váš pohled na Escobara po deseti týdnech natáčení v Kolumbii?
Přípravou na film jsem trávil roky. Ale když se pak dostanete do medelínských slamů, kde Escobar vyrůstal, lépe pak dovedete pochopit jeho původ stejně jako jeho obrovské ambice a sociální cítění, které dovedl velmi výhodně obrátit ve svůj prospěch, aby se mohl stát ještě mocnějším. Byl to člověk, který si dělal legraci z celé země. Jeho smrt měla národní význam a snad právě z tohoto důvodu se k jeho příběhu dneska ještě stále vracíme.
[pullquote align=“full“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Soutěž s Escobarem o balíčky se super dárky[/pullquote]
Kdo byl podle vás Pablo Escobar?
Člověk, který měl rodinu a dvě děti. Ale to nejpodstatnější je, že svým konáním je zodpovědný za obrovské množství obětí a také zbytků rodin, které po nich zbyly. Strávit nějakou dobu v Kolumbii pro mě bylo velmi inspirativní, protože jsem byl obklopen lidmi, kteří ten příběh znali a osobně se ho účastnili. Taky jsem si uvědomil spojnici mezi Escobarem a jeho nejoblíbenějším zvířetem, což byl hroch. Vzájemně se hodně podobali. Hroši se zdají na první pohled jako milá zvířata. Vypadají docela legračně, ale jakmile se rozhodnou, že někoho zabijí, tak po něm prostě „jdou“. A tak já osobně Pabla vnímám. To je jeho obraz, o který jsem se před kamerou snažil.
Escobar (foto: Bontonfilm)
Proč se Escobar chtěl stát politikem?
Chtěl získat kontrolu nad lidmi a jejich vůlí. A vlastně to, že někdo jako on, dokázal dojít až tak daleko jen kvůli neukojitelné potřebě ovládat, je naprosto fascinující.
Kvůli roli jste si také musel nechat narůst pořádné břicho a vlasy ve stylu „osmdesátek“. Užíval jste si svůj fyzický přerod?Vlastně to byla celkem legrace… Díváte se na sebe do zrcadla a díky svému zevnějšku se nemůžete poznat. Film časově pokrývá 12 let Pablova života, a tak pro moji roli nestačilo jenom přibrat. Měli jsme třeba natáčecí den, kdy jsme točili Pabla ve třech různých životních etapách. A to jsou přesně chvíle, kdy kolem sebe musíte mít hlavně schopné lidi, kteří rozumí své práci.
-red-
foto/video: Bontonfilm © 2018
