Režisér Dan Svátek na Zlín film festivalu představil svůj nový snímek Úsměvy smutných mužů. Hořké komediální drama o mužích, kteří se potkají v protialkoholní léčebně vejde do českých kin 12. července. Podívejte se na teaser.
Svátkův film se Zlínem pojí hlavně to, že ve městě před rokem padla první klapka, a Zlín se stal jedním z koproducentů. V Úsměvech si také kromě hereckých hvězd jako je David Švehlík, Jaroslav Dušek, Marika Šoposká, Ivan Franěk, Jaroslav Plesl nebo Simona Babčáková zahráli i lokální herci Radovan Král a Anna Randárová.
Ve Zlíně tvůrci oficiálně představili trailer k filmu a pak také exkluzivně videoklip se zpěvákem Davidem Stypkou, který vznikl k jedné z ústředních písní snímku. Přítomen byl také Endru, nebo chcete-li Ondřej Havlík, jehož úžasná hra na pusu (beatbox) ve snímku několikrát zazní. O filmu jsem si povídala s režisérem.
Režisér filmu Dan Svátek
Kde se vzal nápad natočit tenhle film?
Film Úsměvy smutných mužů vznikl podle stejnojmenné autobiografické knihy Josefa Formánka, který je úspěšný, velmi šikovný spisovatel. A taky měl, a nebojí se to přiznat, velký problém s alkoholem. Skončil v protialkoholní léčebně a tam také vznikla jeho kniha Úsměvy smutných mužů s podtitulem Zápisky z protialkoholní léčebny. Jinak my s Josefem máme už takovou letitou dohodu. Když on napíše knížku, tak mi jí dá přečíst, abych mu řekl, co si o tom myslím. A funguje to i naopak, když napíšu já scénář nebo nějaký mám, tak ho zase já dávám přečíst jemu.
Aha, takže mezi vámi je už dávné přátelství…
Vlastně ano. Už skoro deset let. Moje nejoblíbenější kniha od něj je Mluviti pravdu…
Já znám jenom Prsatého muže…
Jo?! Tak to je taky kult. (smích) Mně se ta jeho kniha Mluviti pravdu tak moc líbila a říkal jsem si, že bych ji chtěl někdy natočit. A takhle jsem ho kdysi oslovil. Tu knížku jsem tehdy poprvé četl, když jsem měl nějakou angínu a horečky. On v ní všechno velmi barvitě popisoval a mně u toho rovnou naskakovaly obrázky. Bylo to úžasný! A tak jsme s Josefem tenkrát pak měli úplně jasnou představu, jak bychom to natočili. Ale finanční náklady na takový film byly tak obrovské, že to tehdy zůstalo jenom ve fázi velkého snu, který by jsme možná jednou mohli zrealizovat. Ale nevěděli jsme kdy…
…všechno má svůj čas…
Přesně tak! Mezitím si Josef prošel tou neveselou životní anabází a napsal další knihu – Úsměvy smutných mužů. Kromě toho se taky obrátil k Bohu a dnes je silně věřící. A co se našeho scénáře k filmu týká,tak ten vznikal tři roky. Pracovali jsme na něm spolu s tím, že Josef byl pak přítomen i na natáčení.
A on si ve filmu také zahraje, že?
Ano, je to tak. Hraje postavu doktora Překotila.
To se dostal na druhou stranu…
Jo, to je pravda… A možná proto ve filmu působí tak autenticky. Věděl dobře, o čem hraje, byl velmi přesvědčivý. Změnil vizáž, takže ho někteří nepoznali. Byl se mnou pak i ve střižně a film jsme tím pádem konzultovali až do poslední chvíle.
Josef Formánek (foto: Česká televize)
A jak je Josef spokojený s výsledkem?
Teď už je spokojený, ale taky to trvalo. On je ten typ, který na sebe totiž řekne všechno. Nemá s tím problém a já jsem chtěl, aby ve filmu bylo taky všechno takzvaně „na dřeň“. A některé scény snímku asi pro jeho příbuzné nebudou příjemné. Dneska je ale Josef vyrovnaný člověk, který překypuje pozitivní energií. Zjišťuju, že lidi ho vyhledávají pro tu blízkost k jeho energii, kterou vyzařuje. Taky běhá a to je vlastně i součást našeho filmu, která v knížce nebyla. Oslovila ho totiž Česká televize s pořadem Parta Maraton a vytrénovali ho, aby maraton zvládl uběhnout.
Kde budete váš film prezentovat, Dane?
Na několika místech. Mimo jiné také v Petrohradě v léčebně, kde jsme natáčeli. Každoročně se tam koná zahradní slavnost, na kterou pozvou nejrůznější hudebníky a je to moc pěkná akce. V rámci ní bychom tam tedy pustili i náš film, protože tamější personál a pacienti nám opravdu neskutečně moc pomohli.
Četla jsem, že jste do té léčebny herce přivezli už dřív, aby si to na pár dní vyzkoušeli…
Ano, je to tak. Strávili jsme tam pár dní před natáčením, kdy jsme zažili tamější režim: budíček, rozcvička, snídaně. Prostě pobyt se vším všudy. Účastnili jsme se komunit, kde se ti pacienti naprosto odhalují a říkají úplně všechno. A nejdůležitější bylo, že nás tam přijali. Viděli asi, že to myslíme upřímně. Bylo to pro všechny velmi inspirativní.
Úsměvy smutných mužů
A taky jste točili tady ve Zlíně…
Ano, velká část filmu vznikla tady. Ze Zlína máme vlastně i tři koproducenty.
A vy jste tady taky kdysi studoval, že?
Je to tak. Jsem moc rád, že jsme mohli točit právě tady. Bez Zlína by film nevznikl. Dalším klíčovým městem pro nás bylo Ústí nad Labem.
To je taky asi i zásluha Ondřeje Havlíka (Endru), který je autorem hudby k filmu. Nebo se pletu?
Já jsem v té době Ondřeje ještě neznal, ale naše společná kamarádka z Ústí nás představila a bylo. Zprvu se mi ten nápad použít i jeho beatboxovou muziku ve filmu bláznivý, protože to ještě nikdo neudělal. Ale dneska jsem za to moc rád, protože je právě díky tomu něco úplně jiného.
Ondřej Havlík (Endru)
A další předpremiéry budou kdy a kde?
Ve Zlíně ji plánujeme na 9. července, v Ústí nad Labem bude 10. července a v Praze ji ti, kteří na film přispěli na Hithitu uvidí 11. července. O den později snímek vstupuje do českých kin.
A ještě se zeptám na atmosféru filmu? Řekněme hořkosladká?
Já bych řekl, že nakonec je to možná ještě spíš hořko – hořkosladká, po vzoru severo-severozápad.
Je pravda, že s tímhle tématem by se nějaké extra veselo dalo asi jenom těžko kloubit. Ještě mi prozraďte, Josefa tedy hraje…?
David Švehlík. A když už jsme u toho, tak musím říct, že mě ještě nikdy tak mile žádný herec, se kterým jsem kdy spolupracoval, nepřekvapil. David se té roli naprosto oddal a obětoval tomu opravdu moc. Taky musím říct, že jsme měli ohromné štěstí na počasí při natáčení. Třeba tady ve Zlíně, když jsme točili scénu, kdy David hraje naprosto zpitého Josefa a sedá do auta. Byla naprosto jasná obloha, a jak jsme točili, tak se nebe postupně zatahovalo až do momentu, kdy podle scénáře Josef nabourá. A takových magických příhod jsme měli víc.
Úsměvy smutných mužů – David Švehlík
To zní skoro nadpozemsky…
To jo…Třeba když si vzpomenu na příhodu s drakem. Josef výraz „černý drak“ používá pro alkoholismus. Černý drak v něm pořád je a spí. Když mu ale dá napít, tak se probudí a začne řádit. No, a my jsme točili tu zmíněnou scénu s nehodou a před námi se z ničeho nic takový drak z mraků na obloze objevil… Neuvěřitelné to bylo! Podobně úžasný zážitek máme i z Kytlice, kde jsme taky točili. Ve filmu je odtud scéna se štípáním dřeva v zimě. Měli jsme jediný termín, opravdu jediný den, kdy jsme to mohli natočit, protože David hned další den točil něco jiného. Do Kytlice jsme ten den vyráželi v pět ráno s tím, že to teda prostě natočíme bez sněhu, protože nám tamější hlásili, že je všude zeleno. Ale přijíždíme tam a začínalo sněžit. A než jsme postavili kameru tak napadlo asi dvacet centimetrů sněhu! No, a když jsme to všechno zase k večeru balili, tak sníh začal tát. To prostě nevymyslíš.
[pullquote align=“full“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Film uvede do kin 12. července společnost Bontonfilm[/pullquote]
Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Holiday Films, Zlín Film Festival © 2018
