Do kin zamíří příští týden nejnovější francouzský komediální hit I dva jsou rodina. Hlavní roli v něm ztvárnil populární Omar Sy, který se proslavil rolí v jednom z nejoblíbenějších filmů posledních let, komedii Nedotknutelní. Tento film udělal z Omara hvězdu první velikosti. Zahrál si už v několika hollywoodských filmech, včetně Jurského světa nebo Inferna. I dva jsou rodina vypráví o Samuelovi (Omar Sy), který si užívá bezstarostný život na francouzské Riviéře. Jednoho dne ho však navštíví Kristin (Clémence Poésy) a oznámí mu, že dítě, které drží v náručí, je jeho. Předá mu holčičku a uteče. Samuel vyráží s malou Glorií do Londýna, kde Kristin marně hledá. Nakonec mu nezbývá nic jiného než si najít práci a ve velkoměstě se usadit. Osm let se stará o malou holčičku, když se zničehonic před jejich dveřmi objeví Kristin…
Vy jste s účastí na tomto filmu souhlasil poměrně rychle, jakto?
Ano, byl jsem okouzlen vztahem otce a dcery, nechal jsem se unést touto osobou, která je zpočátku nezodpovědná, ale pak dá této nezodpovědnosti vlastně smysl. A také se mě dotklo téma otcovství, které není v současných filmech časté. Měli jsme velké štěstí, že jsme mohli mít u režie Huga Gélina, který, díky své inteligenci a skromnosti, pozvedl toto téma na vyšší úroveň. Vnesl do toho jemnost a eleganci.
Jak by se dal popsat Samuel, kterého hrajete?
Je jako malý kluk, který odmítá veškerou zodpovědnost, protože se v tomto stavu cítí dobře a dokonce se tím vším baví. Nemá absolutně chuť, ani jedinou myšlenku na to, že by měl tento způsob života opustit. Ale osud se mu postaví do cesty a donutí ho tuto životní dráhu změnit. Ve skutečnosti si myslím, že nejsme vlastně nikdy připraveni být otcem, až do momentu, kdy jím opravdu jsme. Je to v ten určitý okamžik, ne předtím, kdy se staneme zodpovědnými. Jako všichni, vycházíme z toho, jací jsme. To je to, co se mi moc líbí v poselství filmu: nikdo nemá návod k použití, jak být správným rodičem, nikdo není stoprocentní a je třeba si to přiznat. Jsou i lidé, kteří se ptají sami sebe, jestli si vůbec zaslouží vychovávat dítě. Tak to je v případě našich postav, a co je úžasné na scénáři, že v rámci toho vznikají velmi zdařilé komediální scény.
I dva jsou rodina (foto: Bohemia MP)
Poznáváte v té jeho dětské povaze sám sebe?
Samozřejmě! Mám to v sobě, ale jsem si toho vědom více než on. On si to neuvědomuje, ale tak to má být. Co se mě týče, snažím se udržet si tuto dětskou část mé povahy, rozvíjím ji, ale nezříkám se zodpovědnosti dospělého člověka. Snažím se být zodpovědný, aniž bych bral sám sebe příliš vážně. A moje povolání mi v tom pomáhá, skoro mě i omlouvá.
Jaký typ otce je vaše postava?
Je jako kvočna. Hýčká si svou malou dcerku a je s ní extrémně propojený. Důkazem toho je, že když po osmi letech spí jeho dcera jinde, on to nedokáže snést. Neumí bez ní vůbec v životě fungovat, nedokáže bez ní žít.
I dva jsou rodina (Omar Sy a Gloria Colston)
Řekněte mi něco o vašem vztahu s Glorií, která hraje vaši dceru.
Nebylo nic složitého navázat s Glorií vztah, protože ona je skvělá, velice inteligentní a všemu rychle rozumí. Většinou není tak jednoduché pracovat s dítětem, ale Gloria je skoro dospělá. Velmi rychle jsem pochopil, že umí skvěle pracovat. A navíc je zábavná. Dělali jsme si ze sebe legraci, neustále jsme si utahovali jeden z druhého, což je vlastně můj nejoblíbenější způsob komunikace. Tím pádem jsme byli partneři, ne jako v klasickém vztahu dospělého a dítěte.
A co Antoin Bertrand?
Jak ten mě dokáže rozesmát! Nejlegračnější je, že jsem se dozvěděl, že v Quebecu hraje roli Drisse v adaptaci Nedotknutelných. Bylo to velmi krásné setkání a bylo velmi jednoduché si s ním vytvořit osobní vztah. Je to super partner.
Je tu cítit skutečné napětí mezi vámi a Clémence Poésy, díky němuž skutečně uvěříme vašemu vzteku a její rozervanosti.
V původním scénáři jsem nesnášel Kristin, matku, nemohl jsem jí odpustit. Díky Clémence, která je herečka na vysoké úrovni, nakonec člověk s matkou soucítí. Pracovala na své roli a udělala přesně to, co se udělat má, stala se obhájkyní své postavy. Poskytla Kristin silné motivace a dala mi porozumět věcem, které jsem nezaregistroval ve scénáři. Během natáčení měla spoustu dalších připomínek a my jsme některé scény prostě přepracovali. Tím pádem jsem díky Clémence hrál určité situace jinak.
I dva jsou rodina (Antoine Bertrand a Omar Sy)
Jak režisér Hugo Gélin řídí herce?
Má jasnou představu o tom, co chce, ale je také velmi pokorný. Velmi často se stává, že režiséři, kteří přesně ví, co chtějí, jsou velmi direktivní, přitom dělají, jakoby hercům naslouchali. Ale to není Hugův případ. Má představu o finálním střihu a svoji vizi jemně všem předává. A zároveň naslouchá. Důkazem toho je, že Clémence mohla dodat své postavě více lidskosti, tak jak si to přála.
Co se vám zdálo nejtěžší na natáčení tohoto filmu?
Miminka! Protože se jich samozřejmě v rámci natáčení víc. S některými miminky to jde dobře, s některými ne až tak moc dobře. Bylo potřeba, aby dítě plakalo v pravou chvíli nebo aby se v pravý moment, dívalo na dudlík. Občas jsme museli švindlovat, abychom upoutali pozornost a získali správný směr jejich pohledu. Ve štábu měl na to každý svůj způsob, protože většina z těch chlapů jsou také tátové. Ale i když je člověk tátou, tak jeho postupy nutně nemusí fungovat na cizí děti. Bylo to velice zábavné, vyměňovat si různé návody, tak jak to většinou dělají matky.
[pullquote align=“full“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Komedie I dva jsou rodina vstoupí do českých kin 23. února.[/pullquote]
-red-
foto: Bohemia Motion Pictures
