Ikarie XB 1, Národním filmovým archivem digitálně restaurovaný film z roku 1963, je prvním zástupcem české kinematografie v historii, který byl vybrán do sekce Cannes Classics. Ikarie XB 1 se tak vrací na plátna kin v exkluzivní společnosti nejzdařilejších digitálně restaurovaných filmů z celého světa. V sekci Cannes Classics jsou od roku 2004 promítány filmy velkých tvůrců světové kinematografie, úspěšné hity uplynulých dekád.
„Uchvátila nás síla této neobvyklé cesty do vesmíru – výpravy, na níž se vydala naše mysl i naše smysly. Úžasná hudba i zvukový design v kombinaci s rafinovaným využitím úhlů pohledu kamery jsou hlubokou reflexí lidské duše. Kromě toho i kvalita restaurátorské práce je vysoká a vyznačuje se respektem k historicky významným stopám filmového média,” konstatoval Gérald Duchaussoy, koordinátor sekce Cannes Classics na MFF Cannes.
„Restaurované filmy se objevují na velkých festivalech už řadu let, ale Ikarie v Cannes je pro NFA velký úspěch. Potěšilo mě, že i v Cannes ocenili, že filmy restaurujeme tak, že neztrácejí svůj dobový charakter a půvab,“ zareagoval generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
Film Ikarie XB 1 natočil v roce 1963 režisér Jindřich Polák, spolu s Pavlem Juráčkem zároveň spoluautor scénáře, volně podle románu Stanisława Lema K mrakům Magellanovým. Za kamerou stál Jan Kališ, hlavní role ztvárnili Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík a další. Osu příběhu, odehrávajícího se v roce 2163, tvoří putování kosmické lodí Ikarie XB 1 k Alfě Centauri s úkolem prozkoumat mimozemské formy života. Posádka lodi, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým hrozbám. Veze s sebou i řadu všedních lidských starostí a radostí.
Ikarie XB 1 byla v době rostoucího zájmu o novou vlnu příkladem žánrového filmu, jakých v československé kinematografii mnoho nevznikalo. Tvůrci se obešli bez ideologických a politických stereotypů. Zaměřili se na psychologii vztahů mezi lidmi v extrémních podmínkách a zároveň nabídli originální, obrazově a zvukově podmanivou koncepci filmového vyprávění. Film se už v šedesátých letech dostal do distribuce v zahraničí (včetně USA) a pamětníci dosvědčují, že v New Yorku jej zhlédl i Stanley Kubrick, když se připravoval na film 2001: Vesmírná Odyssea.
Umberto Eco v roce 1963 napsal do Corriere della Sera: „V Ikarii přihlížíme velmi pravděpodobnému atomovému twistu budoucnosti, který tančí kosmonauti v salónu vesmírné lodi.“ [pullquote align=“full“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Britské Financial Times tehdy film označily za nejhodnotnější science-fiction, jaký vznikl od konce války.[/pullquote]Film Ikarie XB 1 byl digitálně restaurován v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a spolufinancovaného Ministerstvem kultury ČR.
Režisér Hynek Bočan, pomocný režisér na Ikarii XB 1 k restaurované verzi filmu řekl: „Jsem moc rád, že se film digitalizoval – restaurovanou verzi jsem viděl a jsem s ní velmi spokojen, jediná škoda je, že se toho nedožil Jindřich Polák ani Jan Kališ.”
-red-
foto/video: Národní filmový archiv
zdroj: A. Titzová / 2media