Hřebejk se vrátil k detektivům od Nejsvětější trojice – startuje Pět mrtvých psů

10. 04. 2016

Doba čtení 3 minuty

Známá detektivní parta je po krátké době zpátky. Po Modrých stínech Viktora Tauše, jejichž vizualitu diváci milovali nebo nenáviděli, bude mít dnes večer na ČT1 premiéru minisérie Pět mrtvých psů. Na režijní stoličku se vrací Jan Hřebejk.

Pět mrtvých psů (foto: ČT)

Nová detektivka startuje absurdní situací. Z olomoucké Zoo jsou ukradeni tři medvědi. A protože při tom zemře hlídač, připad dostává na stůl komisařka Výrová (Klára Melíšková) se svým týmem.
Horová (Tereza Voříšková) byla po profesním pochybení degradována a přesunuta na místní oddělení na vesnici. Tam dojde k nálezu pěti psích mrtvol. Nikdo samozřejmě zatím netuší, že by oba případy spolu mohly souviset.

Oproti Modrým stínům došlo pod Hřebejkovým vedením k televizní standardizaci i odlehčenějšímu tónu. Pro některé diváky, včetně mne se tak série vrací do zaměnitelného looku. I díky scénáři, který je tentokrát mnohem jednoznačnější a přímočařejší.

[pullquote align=“full“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]čtěte také: Modré stíny jsou zajímavé formou natočení[/pullquote]

Pět mrtvých psů navíc od začátku navádí diváka k jednoznačným pachatelům. Nijak násilně, ale navádí. Víc ale akcentuje policejní práci i osobní vztahy v rámci týmu.
Vrací se kompletní herecké osazenstvo. Kromě jmenovaných Melíškové a Voříškové taky Stanislav Majer, Tomáš Dastlík a Miroslav Krobot.

65%

Pět mrtvých psů (režie: Jan Hřebejk) - 65%

Otázka pro Jana Hřebejka:
Přistupoval jste k Pěti mrtvým psům jinak než k Případu pro exorcistu?
Už samy knižní předlohy od Michala Sýkory jsou každá trochu jiný žánr. Pět mrtvých psů měl původně točit režisér Jan Prušinovský a všichni jsme od začátku předpokládali, že každý tu svoji sérii pojme po svém. Já jsem byl třeba úplně nadšený, že z Modrých stínů udělal Viktor Tauš moderní a formálně odvážný politický thriller. Sám jsem se pochopitelně vrátil ke svému režijnímu rukopisu, který je méně nápadný a víc z předlohy akcentuje humor. Nicméně ten samotný případ je, oproti Exorcistovi, reálnější. Jak příběhem, tak formou. Jsem ve věku, kdy se snažím vycházet sám ze sebe. Mé přesvědčení je, že detektivku nemůže zkazit určitá míra nadsázky a humoru. Jsem i pro takovou tu bolavost a znervózňující formu, ale u Pěti mrtvých psů jsem usiloval o něco jiného, tradičnějšího. Ale i tak doufám, že zvolená forma je moderní a atraktivní. Třeba u hudby, kterou tentokrát dělala kapela Portless – Renda Rypar a Kryštof Michal.