Anglický režisér polského původu Paweł Pawlikovsky se tímto snímkem navrací do své rodné země a rozehrává netypické komorní drama ve formátu 4:3. Příběh mladé novicky Anny sledujeme ve chvíli, kdy ji čeká slib. V klášteře je jí ale řečeno, že dříve než se stane jeptiškou, musí se setkat se svou jedinou žijící příbuznou, tetou Wandou (Agata Kulesza).
Ida (foto: Aerofilms)
Wanda je pravým opakem své neteře. Zatímco Anna je mladá, naivní a nevinná, Wanda jako bývalá komunistická prokurátorka a dospělá žena ví, co od života chce. Když se setkají, zjišťuje Anna, že je židovského původu a její skutečné jméno je Ida. Rozhodne se tedy společně se svou tetou zjistit více o svém původu a během této komorní road movie se setkává s lákadly běžného světa mimo klášter. Poprvé slyší jazz, ochutnává cigarety a co především, dostává možnost zakusit lásku i jinou než k Bohu. Děj je situován do 60.let minulého století v Polsku, takže se do příběhu promítá jak komunistická současnost, tak i stále doznívající hrůzy druhé světové války.
Na filmu je důležitá jeho vizuální stránka – je černobílý, natočený ve formátu 4:3 místo klasických 16:9 a kamera je velmi působivá. Nevypráví jen Idin příběh, ale doplňuje ho atypickými záběry a tím ještě přidává filmu na jeho specifické atmosféře.
Ida není pozitivní film, po jehož shlédnutí diváci vesele vyskotačí ze sálu. Je to snímek s poselstvím, ponurý a tmavý – jak jen to v černobílém provedení jde. Zanechává otázky, nedává jednoduché odpovědi, nevysvětluje vše. V tom tkví asi jeho největší síla.
Ida (foto: Aerofilms)
Pawlikovského Ida dokazuje, že to jde i bez doslovného vysvětlování a že právě tím je film působivější. Jakmile vyburcuje divákovu zvědavost a počne ho nutit přemýšlet, je vyhráno. Alespoň něco si z filmu člověk odnese každopádně.
Bylo by zbytečné zde vyzrazovat konec celého příběhu, právě ale v díle celém teprve vyznívá hlavní myšlenka. Myšlenka, která Idu i diváka příběhem provází až k samotnému vrcholu, kdy se slova tety Wandy potvrdí a dostávají na významu.
Ida (foto: Aerofilms)
Jedná se o komplexní příběh, scénaristicky dobře vystavěný, ve své celkové pomalosti i překvapivě úderný. Naléhavý a svébytný, táhlý a klidný – i takový je film Ida. Má svůj specifický rytmus, na který si divák notnou chvíli zvyká – jakmile ale rozluští klíč a filmu se poddá, nechce se od něj odtrhnout.
Co mnoha divákům určitě utkví v hlavě, jsou oči hlavní hrdinky (Agata Trzebuchowska). Dívka – bez předchozích hereckých zkušeností, kterou režisér Pawlikovski objevil náhodou v kavárně, ztvárňuje hlavní postavu perfektně a na svou roli se hodí. Fascinující je, jak se její vyznění mění v závislosti na tom, v jaké fázi příběhu jsme.
Ida (foto: Aerofilms)
V určitých chvílích je nutné si připomenout, že se jedná stále o tu samou slečnu, přestože vypadá jinak a zčásti i je někým jiným. Zároveň i přesto, že Agata Kulesza – v roli Wandy, je oproti Trzebuchowské zkušená herečka, není tento rozdíl patrný a obě herečky se přirozeně doplňují.
Snímek Ida je zajímavý filmařský počin, který rozhodně nabízí nezvyklou podívanou. Ať už díky černobílému formátu 4:3, promyšlenému scénáři či dobře vystavěné atmosféře, která filmem prostupuje. Zanechává otázky, ve svém podivném klidu vyvolává neklid a vizuálně potěší.
[usr 8]
Alžběta Kovandová, totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms, Totalfilm.cz
Režie: Paweł Pawlikowski
Drama
Polsko / Dánsko, 2013, 80 min
Premiéra: 17. července 2014 (Aerofilms)
Scénář: Paweł Pawlikowski, Rebecca Lenkiewicz
Kamera: Ryszard Lenczewski, Lukasz Zal
Hudba: Kristian Eidnes Andersen
Hrají: Agata Kulesza, Joanna Kulig, Dawid Ogrodnik, Agata Trzebuchowska, Jerzy Trela, Mariusz Jakus, Adam Szyszkowski
