Proč Bolku? Proč? Na tuto otázku nebude odpovídat Franta Kocourek, ale Bolek Polívka, autor pokračování legendárního filmu. A určitě častěji než by si sám přál. Robert Sedláček vystřídal v režisérské sesli ukřičenou Chytilovou. Narozdíl od ní ale neuhlídal základní chyby scénáře, tempo filmu a především režíroval film s chybějícím příběhem.
Dědictví aneb Kurvaseneříká (foto: Falcon)
Vlastička (Dagmar Havlová) umřela. Bohuš se s tím vyrovnává po svém a po několikaleté abstinenci opět skončí s flašou v ruce. Bláznivě se zamiluje do mladé herečky, málem se stane majitelem zámku, ztrapní se v přímém televizním přenosu, je vydírán bývalou manželkou doktora Ulricha (Ivana Chýlková), aby nakonec pod tlakem dcery (Anna Polívková) a věrného přítele Arnošta (Arnošt Goldflam) dobrovolně skončil v protialkoholní léčebně.
Dědictví aneb Kurvaseneříká (foto: Falcon)
Ve filmu není žádný cíl, za ničím ani nikým se nejde. Nikam nemíří. Snůška nijak vzájemně nesouvisejících scének by možná mohla fungovat, kdyby v nich byl humor. A právě humor pokračování příběhu Bohuše Stejskala chybí. Samozřejmě nelze pominout skvělé schopnosti Bolka Polívky a tu a tam se nějaký špek objeví. Třičtvrtě filmu je pouhá vata, doplněná občas product placementem.
Třešničkou reklamního dortu je opravdu trestuhodná reklama na bezpečnostní dveře, uvedená Bohušovou větou: „Tak tu instaluješ té bezpečnostní dvéře, to si ještě Vlastička přála…“. Samozřejmě tahle vsuvka nijak nesouvisí s dějem na nic nenavazuje, nic neuvozuje a o to víc z výsledného tvaru trčí jak tříska z bolavé paty. No a díky za reklamu na Microsoft tablet. Do Bohušova světa zapadá asi jako smoking do kravína.
Dědictví aneb Kurvaseneříká (foto: Falcon)
Nové Dědictví je nejsilnější ve chvílích, kdy jakoby navazuje nebo těží z původního filmu. I tentokrát film stojí a padá na Bolku Polívkovi, který film zachraňuje svým charismatem a hereckým umem. Ale jak se říká, kde nic není… A ve scénáři toho opravdu mnoho není. Poděkovat může herec tentokrát jenom sám sobě, je jediným autorem.
Dědictví aneb Kurvaseneříká (foto: Falcon)
Co opravdu nechápu, je účast Roberta Sedláčka. V současnosti česká režisérská špička se rozhodla spojit svoje jméno s Dědictvím prý proto, že je Bolkův kamarád a chtěl s valašským králem spolupracovat. Čekal jsem špetku Mužů v říji, což je podle mne nedoceněný snímek a osobně ho mám velmi rád. Nedočkal jsem se. Letecké záběry krásné moravské krajiny a trocha Sedláčkovy obrazové poetiky to prostě nezachránila.
Dědictví aneb Kurvaseneříká – Olšany (režisér Robert Sedláček a Bolek Polívka)
Sedláček se možná snažil vzdorovat scénáři jak to šlo a dost možná svým režisérským vlivem zachránil co se dalo. Bohužel je zbytečná dvojka Dědictví zatím nejslabším filmem jeho dosavadní kariéry. Nebo chyběl dramaturg? Podle výsledku to vypadá, že možná ani nebyl ve štábu.
Na tiskové konferenci se kolegyně novinářka ptala, proč se ve filmu více neobjevila Irenka (Šárka Vojtková). Polívka ani Sedláček neodpověděli. Prozradím to tedy já. Vojtková ve filmu tentokrát vůbec nehrála, přečetla si scénář a odmítla se filmu účastnit, protože se jí příběh nelíbil (zdroj: csfd.cz). Postava se přesto ve filmu objeví (hraje ji komparzistka). Ovšem zdálky a pak v setmělém autě. Zdá se, že narozdíl od Dagmar Havlové nepodlehla Vojtková nátlaku Bolka Polívky a udělala jedině dobře.
Dědictví aneb Kurvaseneříká (foto: Falcon)
Vsuvka s Karlem Gottem: „Dobrý den, já jsem Karel Gott a snesl jsem se k Vám (na Bohušův ranč) z nebes (přiletěl vrtulníkem)„, je zřejmě surrealistickým moravským humorem. Jako Pražák ho ale nechápu a nechápu celý tenhle film.
Nakonec se tedy znovu ptám: Proč Bolku, proč? Několik možných motivací visí ve vzduchu, ale ponechme je viset…
[usr 4]
AC, totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2014
Režie: Robert Sedláček
Komedie
Česko, 2014, 106 min
Premiéra: 6. února 2014 (Falcon)
Scénář: Bolek Polívka
Kamera: Michal Krejčí
Hrají: Bolek Polívka, Arnošt Goldflam, Miroslav Donutil, Ivana Chýlková, Dagmar Veškrnová-Havlová, Břetislav Rychlík, Karel Gott, Karel Heřmánek, Jiří Pecha, Anna Polívková, Marian Roden, Jitka Čvančarová, Karel Roden, Robert Jašków, Ivana Uhlířová, Jan Novotný, Milan Lasica, Hana Křížková, Michal Pavlata, Josef Kuhn
