K projektům Jerryho Bruckheimera je upřena pozornost za každých okolností. Pokud ještě navíc získá komerční pojistku v podobě Johnnyho Deppa, úspěch je téměř zaručen. Vše završeno oscarovým režisérem Gorem Verbinskim. V případě Osamělého jezdce je tentokrát ale důležité ono slovíčko „téměř“.
Ne nadarmo vznikl komediální western Osamělý jezdec ve stáji společnosti Disney a Bruckheimer films. Je to opravdu film pro celou rodinu. V tomto případě je snaha pobavit úplně všechny ale spíš ke škodě než užitku. Obě ústřední postavy indián Tonto (Johnny Depp) a Osamělý jezdec Johny Reid (Armie Hammer) mají své důvody k dopadení obávaného bandity „kanibala“.
Pro Američany jsou příběhy Osamělého jezdce nedílnou součástí americké kultury. Před osmdesáti lety se totiž postavy objevily v rozhlase. Posléze v seriálu v televizi. Rozhlasový seriál měl nakonec 2596 dílů, poslední se vysílal v roce 1954.
Televizní seriál se začal vysílat na ABC už v roce 1949 a skončil na konci padesátých let. Velká popularita seriálu nakonec nechala vzniknout dvěma celovečerním filmům. The Lone Ranger (1956) a The Lone Ranger and the Lost City of Gold (1958).
Zpracování rodokapsového příběhu v Hollywoodu dnešních dní pochopitelně značně nabobtnalo.
Projekt prošel navíc spoustou různých peripetií, scénář byl přepisován, některé scény přetočeny a produkce několikrát upravila rozpočet směrem dolů.
Na vizuální stránce se tento fakt negativně určitě nepodepsal. Základy scénáře jsou vlastně v pořádků. Problém nastal v neúměrném natahování jednotlivých scén. Proč má film takovou přemrštěnou stopáž (157 min.) jsem vůbec nepochopil.
Některé scény ve filmu působí nadbytečně. Brzdou jsou především vsuvky s vyprávěním celého jezdcova příběhu zestárlým Tontem v zábavním parku.
Ocenit musím ale povedený humor, který ani náznakem nepůsobí trapně jako v jiných podobných letních rodinných blockbusterech.
Zgustnout si tu mohou v klidu i dospěláci, kteří vyrostli na klasických westernech či jejich spaghetti odnožích. Některé sekvence působí jako zdařilá parodie některých zavedených principů žánru.
Příjemně mne překvapila i hra s hudbou i použitý Rossini v naprosto dokonalé závěrečné scéně s vlaky.
Použité motivy z Morriconeho soundtracku Tenkrát na západě a další kudrlinky v povedeném soundtracku Hanse Zimmera jsou ozdobou tohoto filmu.
Film si ale celou dobou hledá svou cestu a do úplného konce ji nenachází. Začátek je poměrně akční a zábavný, polovina filmu je spíš pro dospělé a obsahuje i jednu poměrně thrillerovou scénu, která není pro „celou rodinu“ příliš vhodná.
Respektive není vhodná vůbec. A nic na tom nezmění ani fakt, že tu nechutnost vidíme pouze jako odraz v zorničce Osamělého jezdce.
Armie Hammer (Osamělý jezdec) se jako komediální herec ukázal v loňské Sněhurce s Julií Roberts. Hrál onoho štěkajícího prince. Talent je to neoddiskutovatelný, ale ve Sněhurce byl lepší. Johnny Depp jako Tonto odvádí svůj standardní, rozumějte: skvělý výkon.
Režisér Gore Verbinski je velký profesionál. Dokáže i špatně napsané scény zrežírovat tak, že se na ně koukat dá. Celým filmem zcela jistě prostupuje atmosféra divokého západu té doby. Opravdu dokonalá je už zmíněná závěrečná scéna s vlaky. Stála většinu rozpočtu a je to na ní vidět. I za to dávám body navíc.
Odhaduji ale, že nový superbyznys kalibru Pirátů z Karibiku se asi konat nebude. Johnny Depp není všemocný.
Foto/Video: Falcon/Disney © 2013